Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.
Tisíce zdravotních sester půjdou v příštích letech do důchodu. Absolventky často volí jiný obor
V oborech napříč systémem aktuálně chybí asi tři tisíce sester, z toho zhruba dva tisíce v akutní a následné zdravotní péči, uvádí data ministerstva zdravotnictví. Kvůli stárnutí jich ale bude potřeba násobná, zejména v následné a dlouhodobé péči o seniory.
„Logicky v následujících letech odejdou do důchodu,“ varoval ohledně sester vyššího věku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Celkově je zdravotních sester v Česku zhruba osmdesát čtyři tisíc. „V posledních letech je o obor praktická sestra velký zájem. Zaprvé to bylo způsobeno covidovou situací, druhou roli hraje i demografický vývoj,“ uvedla přitom statutární zástupkyně ředitelky Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy 5. května v Praze Helena Bernardová.
Podle odborů ale do práce v oboru nastupuje jen třicet procent absolventů, problémem jsou mimo jiné nízké mzdy. Ministerstvo zdravotnictví tak chce obor zatraktivnit a rozšířit kompetence sester. Plánuje také od příštího akademického roku navýšit místa na vysokých školách o dvacet až třicet procent. Není ale jisté, že v rozpočtu na příští rok najde spolu s ministerstvem školství prostředky.
Sestry roku
„Teď už vlastně pracuji tak, že já můžu a nemusím. Mohla bych ležet na zahradě, ale moje srdce zdravotníka je takové, že mě to pořád k té práci táhne,“ pronesla všeobecná sestra očkovací ambulance v Masarykově nemocnici Rakovník Růžena Macháčková. Ta si ve středu v rámci soutěže Sestra roku převzala čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství. Ve zdravotnictví je přes padesát let.
Podobnou motivaci k práci popisuje i vrchní sestra pražské Thomayerovy nemocnice Karolína Vaicová, další vítězka soutěže, tentokrát v kategorii Sestra v přímé ošetřovatelské péči. „Není to jednoduché, ale stojí to za to. Má to obrovskou společenskou prestiž, má to obrovský smysl pomáhat lidem,“ prohlásila.
Vrchní sestra intenzivní péče KARIM ve Fakultní nemocnici v Ostravě Renáta Zoubková si ale všímá například problémů s odcházením sester. „Šest sester zhruba do dvou let chtělo prostě změnit pracoviště – odešlo. A byly to zkušené sestry,“ zmínila. Mnozí pracovníci volili jiné zaměření po pandemii nemoci covid-19. Zoubková se ve středu v soutěži Sestra roku stala vítězkou kategorie Sestra mého srdce.
„My jsme během čtyř let už dvakrát navyšovali počty personálu, tak nám teď do plného stavu chybí čtyři pečovatelky,“ uvedla zase vrchní sestra v domově pro seniory Clementas v Praze Martina Kolářová, vítězka kategorie Sestra v sociálních službách.
Zdravotní sestry nečelí jen potížím s nízkými mzdami, ale podle neziskové organizace Mila i třeba pocitům nedoceněnosti své profese. Podle jejího zjištění trápí skoro osmdesát procent pečovatelů. Organizace by tak podle její zakladatelky Simony Bagárové ráda rozšířila možnosti, které pracovníci v oboru mají v oblasti dalšího vzdělávání. Stejně tak chce Mila zlepšit nahlížení společnosti na téma stáří, což ji vedlo k tomu nafotit databázi reálných snímků, které mohou lidé využívat při různých prezentacích.