Válek chce podpořit studium zdravotních sester penězi. Snaží se také zjistit, proč jich je nedostatek

Ministerstvo zdravotnictví chce finančně podpořit vzdělávání zdravotních sester podobně jako dříve všeobecných lékařů. V horizontu dvou nebo tří let by jich mělo studovat víc. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při návštěvě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy k otevření nového bakalářského studijního oboru na zdravotní sestry. V současné době je ve zdravotnictví asi 80 tisíc celých pracovních úvazků zdravotních sester, kolem 2500 jich chybí.

„Diskuse jsme začali už před měsícem a chtěl bych, aby první výsledky těch debat byly do prázdnin,“ řekl Válek. Více studentů by pak mohlo být přijímáno zřejmě od roku 2024.

V současné době je pro obor Všeobecná sestra potřeba absolvovat tříletý bakalářský studijní obor na vysoké škole nebo tříleté studium na Vyšší odborné škole, kde získá absolvent titul diplomovaný specialista. 

Podobně předchozí vláda navýšila počty studentů všeobecného lékařství. Od školního roku 2018/2019 měly lékařské fakulty navýšit počty studentů o 15 procent, na 11 let na to dostaly přiděleno 6,8 miliardy korun. Počítalo se i s navýšením platů vyučujících. Na začátku akademického roku 2019/2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že díky přidání peněz fakulty nově přijaly meziročně asi o 20 procent studentů víc, tedy zhruba 340 nových mediků navíc. Ročně jich absolvuje kolem 2500, medicínu studuje kolem 20 tisíc lidí.

Ministerstvo chce peníze i pro budoucí zubaře

Podobně chce Válek postupovat i u vzdělávání sester, podporu chce i pro stomatologii. Současná podoba vzdělávání všeobecných sester na vysokých a vyšších odborných školách má podle něj podporu většiny odborné veřejnosti. Po střední zdravotnické škole bez dalšího studia může absolvent pracovat jako praktická sestra s nižšími kompetencemi.

Ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky chce Válek vytvořit podrobnější analýzu nedostatku sester. Podle něj je třeba zjistit, jestli 2500 neobsazených pracovních míst znamená, že za ně potřebnou práci neodvádějí stávající zaměstnanci, kteří jsou proto přetížení. 

Zaměřit se chce i na odchody sester mimo zdravotnictví. „Jenom zvyšování mezd to nevyřeší, je to otázka pracovních podmínek, je to otázka kompetencí,“ uvedl. Odmítl ale, že by sestry měly dostávat nové kompetence na úkor lékařů, třeba předepisování léků. Ve zdravotnictví je podle něj prostor i pro nezdravotnické profese, které by sestrám umožnily věnovat se odborné práci, kterou studovaly, a ne třeba administrativě.

Zejména na zdravotnickém personálu je velká část boje s pandemií covidu-19. Válek připomněl, že přestože nově nakažených ubývá, stále jsou lidé s covidem-19 ve vážném stavu v nemocnicích. Personál se s tím potýká už dva roky. „Přesvědčit je, aby nám (ze zdravotnictví) neodcházeli, nebude jednoduché,“ doplnil.

Nový studijní obor Všeobecné ošetřovatelství otevírá v příštím školním roce 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Přestože přihlášky se na vysoké školy podávají jen do konce února, jako nový obor je podle děkana přijímá až do konce dubna. Přijatých bude 30 studentů. Praxi, která bude tvořit téměř polovinu z více než 4700 hodin studia, budou absolvovat ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN).  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...