Studijní obor

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.

Střední odborná škola v Třemošnici na Chrudimsku od příštího roku nabídne nový studijní obor operátor bezpilotních systémů. Ovládání dronů se stává stále častějším požadavkem zaměstnavatelů a možnost získat komplexní vzdělání v tomto oboru je v Česku zatím omezená. Absolventi najdou uplatnění v řadě civilních profesí i v armádě.

Vysoké školy v Praze, Brně, Plzni i dalších českých městech od příštího akademického roku otevírají řadu nových studijních programů. Reagují tím zejména na aktuální trendy, vlivem kterých se mění požadavky na absolventy v daném oboru. Některé programy jsou přitom podle mluvčích univerzit unikátní nejen v českém, ale i středoevropském kontextu.

Školní rok končí také lidem, kteří studují ve výkonu vazby a trestu. Roste hlavně zájem o dvouleté a tříleté učební obory, vyplývá z dat Středního odborného učiliště, které spravuje Vězeňská služba a sdružuje všechna školská zařízení v českých věznicích. V letošním školním roce se na něj hlásilo celkem 849 vězňů, což je o 242 víc než v tom předchozím. Naopak o jednoleté kurzy zájem klesl.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

Letošní náborová kampaň Vysokého učení technického v Brně vychází z předpokladu, že za dvacet let se pracovní trh výrazně promění a vzniknou nové pozice, například manažer dronů nebo datový detektiv. Podle průzkumů, které si brněnská technika nechává průběžně zpracovat, budoucí vysokoškoláci při výběru školy zohledňují, jestli jejich studijní zaměření zůstane praktické i v budoucnu.

Ministerstvo zdravotnictví chce finančně podpořit vzdělávání zdravotních sester podobně jako dříve všeobecných lékařů. V horizontu dvou nebo tří let by jich mělo studovat víc. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při návštěvě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy k otevření nového bakalářského studijního oboru na zdravotní sestry. V současné době je ve zdravotnictví asi 80 tisíc celých pracovních úvazků zdravotních sester, kolem 2500 jich chybí.

V Česku chybí na 300 tisíc řemeslníků, odhaduje Hospodářská komora ČR. Její prezident Vladimír Dlouhý soudí, že vzdělávací systém nereaguje na poptávku trhu. Měly by se tedy více podporovat učňovské obory a technické profese na úkor humanitního vzdělávání? O tom diskutovali hosté pořadu Devadesátka ČT24 na téma Vzdělání, nebo řemeslo? Často se neshodli.