Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.
Jaderná fyzika, zubní medicína nebo umělá inteligence – to všechno se dá na českých vysokých školách studovat v angličtině. Největší počet studijních programů v anglickém jazyce nabízí Univerzita Karlova. Minulý rok přijala přes šest a půl tisíce přihlášek na celkem 321 oborů. „Kromě angličtiny máme cizojazyčné programy také v němčině, francouzštině a ruštině,” dodává mluvčí školy Michaela Lagronová.
Deset ze čtrnácti oslovených univerzit ČT potvrdilo, že otevření nových programů v angličtině plánuje i v dalších letech. „Do budoucna počítáme s postupným rozšiřováním výuky v angličtině. Pro akademický rok 2026/2027 má fakulta informačních technologií dva nové magisterské programy v angličtině – modernizovaný magisterský program informatika a nový program Aplikovaná informatika,“ uvedla mluvčí pražského ČVUT Kateřina Veselá.
Podobná je situace i v Ostravě. „Ostravská univerzita postupně rozšiřuje svoji nabídku studijních programů vyučovaných v angličtině. V přípravě jsou navazující magisterské studijní programy Social Work a Inclusion Studies,“ konkretizoval mluvčí školy Tomáš Neščák.
Za počty stojí zahraniční studenti
Důvodem, proč anglických programů přibývá, je podle oslovených univerzit vysoký počet přijíždějících studentů na výměnné pobyty. Pro ty totiž vysoké školy zřizují cizojazyčné předměty, ze kterých se jim vyplatí složit celý program. „Naším cílem je primárně kvalitní studium v češtině. Jeho součástí by podle nás měl být i výjezd do zahraničí. Smlouvy jsou pochopitelně oboustranné, takže škola musí nabízet i předměty v angličtině. A když už je nabízíme, vyplatí se nám z nich sestavit celý program,“ říká prorektorka pro bakalářské a magisterské studium ČVUT Gabriela Achtenová.
To potvrzuje i prorektor Masarykovy univerzity pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý. „Rozvoj studijních programů vyučovaných v angličtině také umožňuje prohlubovat spolupráci se zahraničními partnerskými univerzitami a současně zatraktivňovat vlastní studijní nabídku.“ Podle něj také díky vyššímu počtu předmětů v angličtině a studentů z ciziny na škole dochází k „internacionalizaci doma“.
Zákon univerzitám ukládá povinnost zavést na bakalářských a magisterských programech vyučovaných v cizím jazyce školné. To je podle většiny oslovených škol také hlavním důvodem, proč na těchto oborech tvoří až 90 procent studujících cizinci. „Nízký počet českých studentů zapsaných v anglickojazyčných programech je způsoben tím, že za studium v těchto studijních programech je vybírán poplatek, na rozdíl od studia ve studijních programech v českém jazyce, kde poplatek není,“ potvrdil mluvčí VŠCHT Michal Janovský.
Kromě peněz od státu jsou anglické obory dalším způsobem, jak mohou univerzity získávat finance na provoz. „Školné pokrývá náklady spojené s výukou, personálním zajištěním, administrativou a rozvojem programů,“ řekla mluvčí VŠE Kateřina Macháčková.
Na Univerzitě Palackého vidí pro otevírání nových oborů v angličtině podobné důvody. „Významným důvodem pro realizaci placených anglických studijních programů je také nutné dofinancování programu Zubní lékařství, kde státní dotace nepokrývá reálné náklady na přípravu zubních lékařů pro zajištění zubní péče občanů Česka. Tento deficit činí ročně přes 50 milionů korun, které musí lékařská fakulta UPOL hradit z vlastních zdrojů,“ potvrdil mluvčí Egon Havrlant.
U bakalářského a magisterského studia se výše školného většinou pohybuje ve vyšších desítkách tisíc za akademický rok. Může ale vystoupat až na více než 600 tisíc korun. „Rozpětí začíná na 40 eurech a končí na 24 250 eurech za akademický rok. Medián máme kolem 6500 eur za rok studia,“ uvedla mluvčí UK Michaela Lagronová s tím, že nejdražší jsou anglické programy Všeobecné lékařství a Zubní lékařství. To jsou zároveň i nejdražší obory v celé republice.
Doktorské programy bývají zdarma nebo za symbolický poplatek.
