Nové vysokoškolské obory reflektují trendy i požadavky firem

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.

„Trh práce má zájem o profesionály, kteří jsou schopni nejen programovat a technicky pracovat s daty, ale především kriticky myslet a správně analyzovat dané problémy,” řekl ČT24 mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot. Univerzita od příštího roku otevře obor Statistická a datová věda. Výuka zpracování dat reaguje na vývoj umělé inteligence.

Univerzita Tomáše Bati otevře s ohledem na poptávku po budování infrastruktury pro umělou inteligenci obor Polovodičové materiály, které se využívají třeba v procesorech nebo grafických kartách. Vysokoškoláci budou moci od příštího roku studovat práci s polovodičovými materiály ve Zlíně nebo zpracování složitých datových souborů v Brně.

Fakulta elektrotechnická na ČVUT bude připravovat odborníky pro moderní elektroniku a strategicky významnou oblast čipů. Rozdělí proto obor Elektronika a komunikace na Elektronika a integrované systémy a Komunikace a internet věcí. Studenti se podle mluvčího fakulty Radovana Suka v programu Elektronika a integrované systémy naučí celý vývojový cyklus – od návrhu čipů přes nanoelektroniku až po jejich nasazení v komplexních systémech. Na Komunikaci a internetu věcí se budou věnovat oblasti moderních komunikačních sítí.

Část škol sází na udržitelnost

Novinky, se kterými přijdou vysoké školy v příštím roce, pokrývají širokou škálu oborů. Ať už jde například o Chemickou biologii rostlinných surovin na Univerzitě Palackého v Olomouci, Dopravní inženýrství na ČVUT nebo Praktická audiovizuální studia na Masarykově univerzitě v Brně. Nejčastěji ale budou školy otevírat programy spojené s udržitelností, které se často objevovaly mezi novými obory už v minulých letech.

V nastaveném trendu budou pokračovat také na ČVUT, kde nabídnou studijní programy Stavby, krajina a životní prostředí. „Studenti se naučí navrhovat technická řešení, a to s ohledem na změnu klimatu,” říká mluvčí ČVUT Kateřina Veselá. Klimaticky šetrná řešení budou hledat studenti i v rámci programu Udržitelná mobilita, který se v částečné spolupráci s VŠCHT zaměřuje hlavně na alternativní a obnovitelné zdroje energie pro dopravu.

Kromě technicky zaměřených univerzit se udržitelnost objeví i na těch humanitních. Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci například spustí program Právo a udržitelnost. Přírodovědecká fakulta na Univerzitě Karlově otevře obor Management udržitelnosti.

Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV) se mohou studenti nově zapsat na obor Udržitelnost v marketingu a mediální komunikaci, který je zaměřený na kritické myšlení ve spojitosti s informacemi kolem klimatické krize. Výuka na FSV ale bude probíhat pouze v angličtině se školným ve výši necelých 170 tisíc korun. FSV nabízí v angličtině nově i magisterské obory Transnacionální dějiny a Herní studia, kde se studenti seznámí s historií a současnými trendy jak digitálních, tak nedigitálních her.

Novinku připravují i na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde na základně rostoucí poptávky po odbornících spustí program Průmyslová farmacie. „Výchovou nových odborníků chce Masarykova univerzita přispět k lékové soběstačnosti České republiky i středoevropského regionu,” řekl Sajbot.

Na stejné fakultě škola otevře i magisterský program Kosmetologie a kosmetické prostředky. „V posledních letech vzrůstá zájem o účinné a bezpečné kosmetické prostředky. Studenti tohoto studijního programu získají pokročilé znalosti v oblasti účinků, formulace, přípravy, inovativních přístupů i etických aspektů kosmetických prostředků,“ říká Tünde Ambrus, proděkanka pro kvalitu a rozvoj studijních programů FaF MU.

Podniky hledají kvalifikované pracovníky s technickým vzděláním

Nové studijní programy se také snaží vyjít vstříc požadavkům lokálních firem. Například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích otevře obory Výrobní technologie a Manipulační a dopravní technika. „Programy vznikly jako odpověď na potřeby regionálních podniků, které dlouhodobě hledají kvalifikované pracovníky s technickým vzděláním,“ uvedla mluvčí Jihočeské univerzity Edita Kadlecová.

Podobně je na tom i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která spouští kromě programu Polovodičové materiály také Radiologickou asistenci. „V obou případech reagujeme na poptávku trhu a potřeby Zlínského kraje, kde pracovníků v těchto oborech je již dlouhodobě nedostatek,” vysvětlila mluvčí UTB Zlín Petra Svěráková.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice pak nabídne například Chemii pro požární ochranu nebo Inovativní polymerní materiály a nátěrové hmoty. „Jde o profesní studijní programy, které obsahují velké množství hodin praxe ve firmách a přednášky expertů z praxe,“ popisuje mluvčí Univerzity Pardubice Martina Macková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Havlíček slíbil věcnou a odbornou debatu k zákonu o ČRo a ČT, prohlásil Zavoral

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoDemaskovali jsme kádrování, řekl Rakušan ke své neúspěšné kandidatuře do čela sněmovny

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.
před 5 hhodinami

VideoPodvodná charita vylákala z lidí několik desítek milionů korun

Pražští kriminalisté rozkrývají největší falešnou sbírku se zhruba osmdesátimilionovou škodou. Nadační fond nových snů a nadějí obvolával od roku 2020 dárce, často důvěřivé seniory. Když poslali peníze, pachatelé jim zaslali symbolický dárek. Peníze šly na bankovní účty organizované skupiny, ta se ale v roce 2022 rozhádala. Jeden z členů založil nový projekt – Korálky pro dobro, včetně dalšího podvodného call centra. Sedmadvacetiletý muž napálil za sedm měsíců skoro deset tisíc lidí. Celková škoda se pohybuje kolem šestnácti milionů korun. Podvodníci provedli v obou případech zhruba čtyři miliony telefonátů, zhruba tři lidé z každých sta obvolaných přispěli. Vyšetřování by mohlo skončit do konce roku. Policie v něm obvinila deset lidí z podvodu a stíhá je na svobodě. Muži, který figuroval v obou případech, hrozí nejpřísnější, až desetiletý, trest.
před 6 hhodinami

Šéf Senátu Vystrčil: Odmítnutí vládního letounu pro misi na Tchaj-wan je podraz

Senátní delegace v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) odletí na Tchaj-wan linkou z Prahy do Tchaj-peje, jejíž provoz byl zahájen před třemi lety za Vystrčilova přispění. Vystrčil to řekl novinářům k odmítnutí kabinetu ANO, SPD a Motoristů poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Předseda Senátu označil rozhodnutí za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout a jejichž účast je nyní nejistá. Cestu na Tchaj-wan chce Vystrčil podniknout na přelomu května a června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 9 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 11 hhodinami
Načítání...