V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
Vědci se rozhodli pro výzkum proto, že vliv AI na děti podle prvních náznaků rychle stoupá. V komentáři poznamenali, že jsou si vědomí toho, že studie nemůže být dokonalá kvůli rychlým změnám, jimiž oblast AI prochází. Přesto se rozhodli rok co nejlépe studovat pozitivní i negativní dopady umělé inteligence na školáky. A navíc co nejrozsáhleji.
Studie nakonec zahrnovala nejen rešerše stovek nejnovějších výzkumů na toto téma, ale hlavně rozhovory se žáky základních a středních škol z padesáti zemí celého světa a také diskuse s rodiči, učiteli a experty na vzdělávání a psychologii.
Výsledek? Studie zjistila, že používání AI ve vzdělávání může „narušit základní vývoj dětí“ a že „škody, které už způsobila, jsou obrovské“, i když „napravitelné“.
Riziková zpětná vazba a atrofie mozku
Autoři nezamlčují, že existuje spousta dobrých věcí, jimiž AI může studenty a děti obohatit. Z rozhovorů s pedagogy například vyplynulo, že umělá inteligence může řadě studentů pomoci s učením se, hlavně při osvojování si jazyka. AI podle nich například může upravit složitost textu v závislosti na schopnostech čtenáře a nabízí dostatek soukromí studentům, kteří mají potíže komunikovat nebo se soustředit ve velkých skupinách.
Další bod už je kontroverznější: AI může studentům pomáhat zlepšit schopnost vyjadřovat se tím, že vylepšuje jejich sloh. Problém je, že podle mnoha výzkumů z různých zemí dramatická většina studentů umělou inteligenci nevyužívá jako pomocníka, ale pověří ji, aby za ně zpracovala celou úlohu. AI je nejužitečnější, když člověka doplňuje, nikoli nahrazuje práci úplně.
Na prvním místě seznamu rizik je podle zprávy negativní vliv AI na kognitivní vývoj dětí – tedy na to, jak se učí nové dovednosti, vnímají okolní svět, svoje blízké či jak řeší problémy.
Zpráva popisuje zpětnou vazbu, která se u dětí objevuje, když AI začnou využívat. Přenechávají vlastní myšlení technologii, což vede k tomu, že složitější mozkové schopnosti používají méně a hůř, což zase zesiluje potřebu, aby jim AI pomáhala se stále banálnějšími úkoly. A to opět oslabuje kognitivní schopnosti a vede k atrofii mozku, což je jev spojený až se stářím.
„Když děti používají generativní AI, která jim říká, jaká je správná odpověď, nemyslí samy za sebe. Nenaučí se rozlišovat pravdu od lži. Nenaučí se rozumět tomu, co tvoří dobrý argument. Nenaučí se o různých perspektivách ve světě, protože se ve skutečnosti danou látkou vůbec nezabývají,“ varují vědci.
Studenti to autorům v rozhovorech potvrzovali – a pokládali to za pozitivní: „Je to tak jednoduché. Nemusíte používat mozek,“ řekl vědcům jeden z nich.
Prohlubování sociálních rozdílů
Zpráva přináší celou řadu důkazů, že studenti používající generativní AI už zaznamenávají reálně pokles znalostí, úbytek kritického myšlení, a dokonce i kreativity. A to by mohlo mít obrovské důsledky, pokud tito mladí lidé dospějí, aniž by se naučili kriticky myslet – nejen pro ně, ale pro celý svět a společnost, kterou budou jednou tvořit.
Zpráva zmiňuje i oblast, o níž se až doposud moc nemluvilo, a sice jaký dopad má AI na sociální rozdíly. Celá řada myslitelů věřila, že umělá inteligence přinese kreativitu a znalosti všem, jenže už nyní se ukazuje, že to tak není.
Objevují se totiž rozdíly mezi tím, jaké modely si mohou školy i jednotliví studenti dovolit. Jednoduché verze, které jsou zdarma, totiž nepřinášejí zdaleka tak dobré výsledky jako modely placené.
