Stomatologie

Ministerstvo zdravotnictví v nové metodice upřesňuje situace, kdy ordinace nesmí chtít po pacientech poplatky. Zakazuje například poplatek za registraci, vymezuje podmínky pro ten za promeškaný termín. Materiál upřesňující zákon, který problematické platby ve zdravotnictví zakazuje už od začátku roku, zároveň radí, kam případy hlásit. Zdravotní pojišťovny zaznamenávají nárůst takových stížností.

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.

Počty studujících všeobecných sester se díky podpoře škol, která začala loni, zvýšily o 40 procent a u dalších nelékařů o 30 procent. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora na 12 let má stát 12,8 miliardy korun. U sester je v plánu přes 15 tisíc absolventů, dále přes 3500 zdravotnických záchranářů, 1700 radiologických asistentů a 1200 nutričních terapeutů.

V Česku nově platí zákaz používání amalgámových plomb, kvůli obsažené jedovaté rtuti. Bílé výplně pojišťovny pacientům hradí jen částečně. Zdarma jsou jen ty, které lékaři doporučují spíš pro menší kazy. Na složitější ošetření pak přispívají 900 korun. Přestože obecně platby pro zubaře v posledních letech rostou, zvýšení úhrady podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím v plánu není.

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.

Česko se potýká s nedostatkem zubařů, a to hlavně v regionech. Chybějící lékaře zčásti nahrazují stomatologové ze zahraničí. To samo o sobě není problém. Ne všichni ale mají v Česku povolení vykonávat lékařskou praxi a než ho získají, měli by být pod odborným dohledem. Zdaleka nejde o formalitu. Angažování lékařů bez povolení je velký byznys. Přibývá případů, kdy do jiných ordinací následně přicházejí pacienti po neodborných zákrocích. Pro Reportéry + o tom natáčeli v regionech i skrytou kamerou Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Do základních škol v Moravskoslezském kraji vyjela pojízdná ordinace dětské zubařky, takzvaný „dentobus“. V něm poskytuje malým pacientům preventivní prohlídky. Akce se zaměřuje hlavně na pohraniční oblasti, kde je zubní péče hůř dostupná. Cílem je zjistit, jak na tom se zdravím chrupu školáci jsou a kolik z nich svého zubaře vůbec má. Dentobus zatím projel šest základních škol, u asi šedesáti procent zkontrolovaných dětí pak zubařka odhalila alespoň jeden kaz. Celkové výsledky akce pak ukážou, jestli kraj podobné sanitky pořídí nastálo.

Zhruba 800 stomatologů z Ukrajiny a dalších zemí mimo Evropskou unii se v posledních pěti letech zúčastnilo v Česku aprobační zkoušky. Někteří opakovaně, písemnou část totiž úspěšně absolvuje jen čtvrtina zájemců. Objevují se tak i případy, kdy lékaři sami ordinují, aniž by zkoušku složili.

Soud v Ostravě začal rozplétat spor o osmnáct vytrhaných zubů. Pacient požaduje po zubaři odškodné skoro čtyři miliony korun. Tvrdí, že mu stomatolog vytrhal zdravé zuby, a pak ho neodborně léčil. Lékař si za svým postupem stojí a oponuje, že muž si potíže způsobil sám, protože navzdory telefonickým i písemným varováním nechodil na kontroly. Případ řeší i policie.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Pražská Nemocnice Na Františku otevírá druhou zubní pohotovost. Stává se, že nyní tam mají plné kapacity, a lidé tak mohou mít problém sehnat pomoc. Nová ambulance se zaměří na dětské pacienty, ošetří však i dospělé. Její vybudování a zahájení provozu vyšlo zhruba na 2,2 milionu korun.

Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který resort předložil v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.

Senát souhlasil s novelou, která má usnadnit zapojení zubařů ze států mimo EU do péče v Česku. Jde o reakci na jejich dlouhodobý nedostatek. Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) se podmínky pro tyto lékaře v tuzemsku nezlehčují – musejí mít jak odpovídající vzdělání, tak i jazykové znalosti. Proti je však Česká stomatologická komora. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera může být taková péče nelegální. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Problém s nedostatkem zubních lékařů je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jen problém pojišťoven. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že nedokážou zprostředkovat kontakt mezi pacientem a zubařem. On je přesvědčen, že zubních lékařů je v republice dost a většina podle něj nabírá pacienty. Za ohrožení budoucnosti některých ordinací však považuje návrh, podle kterého by po zákazu amalgámových výplní byly již všechny plomby alespoň zčásti placené pacientem. Rozhovor se Šmuclerem vedl Jakub Pacner.

Bez jasného postoje vlády jde do Poslanecké sněmovny senátní návrh, který by mohl usnadnit zubním lékařům z třetích zemí začít pracovat v Česku. Že ministři zaujali neutrální stanovisko, oznámil mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych. Pravidla, která chtějí prosadit autoři zákona, se nelíbí České stomatologické komoře, její prezident hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Problémy se zajištěním lékařské pohotovosti řeší krajská nemocnice v Pardubicích. Stomatologové si řekli skoro o dvojnásobek peněz, než je kraj ochotný zaplatit. A pro pohotovosti pro děti a dospělé zase nemocnice nesehnala dost lékařů – většinu lednových dnů se neordinuje.

Úroveň kolísavé stomatologické péče na britských ostrovech je svým způsobem proslulá po dlouhá desetiletí. I v současnosti miliony Britů marně čekají na kvalitní a dostupné zubní ošetření. Devadesát procent ordinací Státní zdravotnické služby nepřijímá nové pacienty. Soukromé kliniky si pak účtují horentní sumy. Někteří pacienti proto vyrážejí za stomatologickým ošetřením do zahraničí.

Na Lékařské fakultě Ostravské univerzity začala výuka studentů nového oboru stomatologie. Akreditaci fakulta získala teprve na začátku září, usilovala o ni dva a půl roku. Zájem o studium byl velký. Přihlásily se přes čtyři stovky lidí, fakulta jich ale mohla přijmout jen dvacet.

Rada Národního akreditačního úřadu (NAÚ) pro vysoké školství udělila akreditaci Lékařské fakultě Ostravské univerzity na studijní program Zubní lékařství. Akreditace je na dobu tří let. Na sociální síti X to uvedl předseda Národního akreditačního úřadu (NAÚ) Robert Plaga. Fakulta zahájí výuku ještě letos na podzim. Do prvního ročníku chce přijmout 20 studentů.

Zubaři na západě Čech si vybírají dovolené. V lokalitách, kde je i dlouhodobě problém sehnat někoho, kdo ošetří bolavý zub, to znamená, že ještě více lidí musí na pohotovost. Jenomže v Karlovarském kraji žádná celotýdenní není a v Plzeňském kraji je jediná.

Zřízením nové stomatologické kliniky v Lokti chce Karlovarský kraj vyřešit kolabující provoz zubních pohotovostí. Ten je důsledkem celkového palčivého nedostatku zubařů v regionu. V současnosti fungují pohotovosti většinou jen o víkendech a svátcích a doktoři, kteří na nich slouží, teď požadují vyšší hodinovou sazbu. Sami stomatologové ale považují projekt za problematický kvůli roli firmy, kterou kraj jeho přípravou pověřil.

Frýdek-Místek chce investovat až jeden milion korun do otevření nové zubní pohotovosti. Peníze by měly jít přímo z rozpočtu města, a to na příspěvky pro lékaře. Výši dotace ale kritizuje Moravskoslezský kraj. Obává se, že by způsobila problémy dalším ordinacím a nemocnicím a že by i ostatní zdravotníci požadovali vyšší odměny za služby na pohotovostech.

Jediná dětská zubní pohotovost v Praze, která je v Nemocnici Motol, razantně omezuje svůj provoz. Podle vedení nemocnice je zubařů málo a jsou přetížení. Do motolské nemocnice totiž jezdí denně stovky pacientů, a to nejen z Prahy a okolí, ale i z ostatních krajů. Vedení Prahy rozhodnutí nemocnice překvapilo, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tak chce situaci řešit s ministerstvem zdravotnictví.