Podmínky nezlehčujeme, hájí zubařskou novelu Kraus. Šmucler mluví o ochraně pacienta

22 minut
Události, komentáře: Roman Šmucler a Roman Kraus (ODS) o zapojení zubních lékařů ze států mimo EU
Zdroj: ČT24

Senát souhlasil s novelou, která má usnadnit zapojení zubařů ze států mimo EU do péče v Česku. Jde o reakci na jejich dlouhodobý nedostatek. Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) se podmínky pro tyto lékaře v tuzemsku nezlehčují – musejí mít jak odpovídající vzdělání, tak i jazykové znalosti. Proti je však Česká stomatologická komora. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera může být taková péče nelegální. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích.

Šmucler tvrdí, že stomatologické komoře jde především o podstatu a ochranu pacienta. Obává se toho, že na dozor českého stomatologa nad lékařem ze třetích zemí nebude čas – hlavně v oblastech, kde je zubařů nedostatek. Komora podle prezidenta novelu řešila s ústavními právníky. „Odporují si tam dva odstavce, bude to taková právničina,“ řekl Šmlucler k dalšímu legislativnímu postupu.

Kraus odmítl, že by senátní novela zlehčovala podmínky pro lékaře ze třetích zemí. Jsou podle něj stejné. Jde především o uznání platnosti vysokoškolského diplomu získaného v zahraničí v oboru stomatologie a splnění aprobační zkoušky.

Práce načerno nepřichází v úvahu, říká Kraus

„Tímto zákonem jen umožňujeme, aby maximálně jeden rok pracovali pod dohledem a připravovali se na aprobační zkoušku pod dohledem,“ upřesnil Kraus. I přítomnost českého stomatologa je z jeho pohledu přesně definovaná. „Rozhodně to, že by zde někdo pracoval díky tomuto zákonu načerno, nepřichází v úvahu,“ podotkl.

Pokud se to i tak v současnosti děje, je to podle senátora selhání kontrolních mechanismů a mají to na starosti kraje. Šmucler to odmítá, podle něj v tuzemsku žádný zubař „načerno“ nepracuje.

Nesouhlasí ani s vymezenou dobou dozoru – jedním rokem. „Doba bude delší. Ti lidé jsou v postavení studenta a měli by skutečně pracovat jako studenti. Neumějí náš jazyk, čili náš lékař v kraji, kde nejsou lékaři, bude překládat z ruštiny, ukrajinštiny, možná ze svahilštiny. Bude zapisovat dokumentaci, ptát se pacientů,“ vyjmenoval některá možná úskalí spolupráce.

Odborný dozor

Za normálních okolností je dle něj „asi lepší, kdyby sám léčil“. Tato metoda se prý hodí do velkých měst a velkých praxí. Ty podle Šmuclera mohou vzniknout, někde už fungují nyní a mají prý stoprocentní úspěšnost u aprobační zkoušky, někdy tam zájemci uspějí i po šesti měsících.

Jde podle něj i o to, kdo se zájemcům věnuje. „Ale samozřejmě – když na zkoušku nemají, protože možná třeba úplně nestudovali na dobré škole, tak budou někde dělat tři roky pro někoho a nedostanou aprobaci,“ upozornil.

Kraus odmítl to, že by v tuzemsku pracovali nekvalitní lékaři. U otázky nostrifikací podle něj univerzity přesně vědí o kvalitách jednotlivých lékařských fakult jak na Ukrajině, tak i v dalších zemích.

„My nezlehčujeme podmínky. Oni tu aprobační zkoušku, aby mohli pracovat samostatně, udělat musí,“ zdůraznil Kraus. Stejné nároky jsou podle něj i po jazykové stránce. „Tu se nejlépe naučí, když je jako stážista – ne student – stážista a lékař pod dohledem českého stomatologa,“ míní senátor. Dovede si prý i představit, že by tento dohled vykonávali třeba lékaři v penzi, kteří už nechtějí pracovat, ale jsou ochotni školit.

S tím pak souvisí i nedostatek stomatologů v jednotlivých regionech, kdy zubař po zkoušce bude moci odejít do „neatraktivních lokalit“. Šmucler ujistil, že pakliže nově příchozí stomatologové ze třetích zemí budou pracovat na venkově bez dozoru, bude je komora „fyzicky hlídat“.

„Zdravá konkurence“

Do debaty se zapojil i stomatolog Vladyslav Ridchenko, lékař původem z Ukrajiny, který v Česku spoluzaložil síť zubních ordinací. Senátní novelu vnímá pozitivně, pomůže to prý vzniku „zdravé konkurence“. „Určitě umožní zvětšit počet zubních lékařů v České republice,“ myslí si. Vzápětí však upozornil na to, že jen nostrifikace nestačí. Je dále důležité, aby byl lékař na dostačující jazykové úrovni.

Nemyslí si také, že bude reálné, aby odborný zástupce dokázal najednou provádět odborný dohled nad třemi lékaři.

Podle Šmuclera obavy z konkurence nepanují. Uvedl však, že ze zkušeností kolegů ví, že spousta z nich zdražila. „Začala být velká poptávka po českém lékaři z české univerzity,“ podotkl. Kraus reagoval, že pakliže byla novela schválena minulý týden ve středu, „byli velmi flexibilní a dynamičtí – pokud se tomu tak stalo“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového vodiče na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Pospíšil apeluje na pomoc Ukrajině. Ševčík odmítá peníze na zbraně

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
před 2 hhodinami

Během svátků lidé více plýtvají potravinami. Expertka radí, jak tomu předejít

Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.
před 2 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Někde mají i noční směny. Pálenice jedou naplno

Provozovatelé pálenic teď mají díky dobré úrodě ovoce napilno. Například Obecní pálenice v Řepištích na Ostravsku se rozjela v půlce srpna a je v provozu každý den, třikrát týdně má dokonce noční směnu. Takový režim tu naposledy pamatují v roce 2018. Pálení ovoce vychází na konec podzimu kvůli dlouhému kvašení, které může trvat až dvacet týdnů. Na sektor však dopadá postupné navyšování spotřební daně. Ta rostla loni a letos o deset procent ročně, v roce 2026 se zvýší o dalších pět procent. Litr pálenky tak letos vyjde na 220 korun, příští rok to bude ještě více. Vyšší daň vede podle provozovatelů pálenic k nárůstu nelegálního domácího pálení, které je nebezpečné kvůli riziku možného výbuchu. Navíc může výsledný destilát potenciálně ohrozit zdraví konzumentů.
před 4 hhodinami

D1 je po desítkách let kompletní. Otevírá se poslední úsek u Přerova

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
před 4 hhodinami

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
před 13 hhodinami
Načítání...