Podmínky nezlehčujeme, hájí zubařskou novelu Kraus. Šmucler mluví o ochraně pacienta

Nahrávám video
Události, komentáře: Roman Šmucler a Roman Kraus (ODS) o zapojení zubních lékařů ze států mimo EU
Zdroj: ČT24

Senát souhlasil s novelou, která má usnadnit zapojení zubařů ze států mimo EU do péče v Česku. Jde o reakci na jejich dlouhodobý nedostatek. Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) se podmínky pro tyto lékaře v tuzemsku nezlehčují – musejí mít jak odpovídající vzdělání, tak i jazykové znalosti. Proti je však Česká stomatologická komora. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera může být taková péče nelegální. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích.

Šmucler tvrdí, že stomatologické komoře jde především o podstatu a ochranu pacienta. Obává se toho, že na dozor českého stomatologa nad lékařem ze třetích zemí nebude čas – hlavně v oblastech, kde je zubařů nedostatek. Komora podle prezidenta novelu řešila s ústavními právníky. „Odporují si tam dva odstavce, bude to taková právničina,“ řekl Šmlucler k dalšímu legislativnímu postupu.

Kraus odmítl, že by senátní novela zlehčovala podmínky pro lékaře ze třetích zemí. Jsou podle něj stejné. Jde především o uznání platnosti vysokoškolského diplomu získaného v zahraničí v oboru stomatologie a splnění aprobační zkoušky.

Práce načerno nepřichází v úvahu, říká Kraus

„Tímto zákonem jen umožňujeme, aby maximálně jeden rok pracovali pod dohledem a připravovali se na aprobační zkoušku pod dohledem,“ upřesnil Kraus. I přítomnost českého stomatologa je z jeho pohledu přesně definovaná. „Rozhodně to, že by zde někdo pracoval díky tomuto zákonu načerno, nepřichází v úvahu,“ podotkl.

Pokud se to i tak v současnosti děje, je to podle senátora selhání kontrolních mechanismů a mají to na starosti kraje. Šmucler to odmítá, podle něj v tuzemsku žádný zubař „načerno“ nepracuje.

Nesouhlasí ani s vymezenou dobou dozoru – jedním rokem. „Doba bude delší. Ti lidé jsou v postavení studenta a měli by skutečně pracovat jako studenti. Neumějí náš jazyk, čili náš lékař v kraji, kde nejsou lékaři, bude překládat z ruštiny, ukrajinštiny, možná ze svahilštiny. Bude zapisovat dokumentaci, ptát se pacientů,“ vyjmenoval některá možná úskalí spolupráce.

Odborný dozor

Za normálních okolností je dle něj „asi lepší, kdyby sám léčil“. Tato metoda se prý hodí do velkých měst a velkých praxí. Ty podle Šmuclera mohou vzniknout, někde už fungují nyní a mají prý stoprocentní úspěšnost u aprobační zkoušky, někdy tam zájemci uspějí i po šesti měsících.

Jde podle něj i o to, kdo se zájemcům věnuje. „Ale samozřejmě – když na zkoušku nemají, protože možná třeba úplně nestudovali na dobré škole, tak budou někde dělat tři roky pro někoho a nedostanou aprobaci,“ upozornil.

Kraus odmítl to, že by v tuzemsku pracovali nekvalitní lékaři. U otázky nostrifikací podle něj univerzity přesně vědí o kvalitách jednotlivých lékařských fakult jak na Ukrajině, tak i v dalších zemích.

„My nezlehčujeme podmínky. Oni tu aprobační zkoušku, aby mohli pracovat samostatně, udělat musí,“ zdůraznil Kraus. Stejné nároky jsou podle něj i po jazykové stránce. „Tu se nejlépe naučí, když je jako stážista – ne student – stážista a lékař pod dohledem českého stomatologa,“ míní senátor. Dovede si prý i představit, že by tento dohled vykonávali třeba lékaři v penzi, kteří už nechtějí pracovat, ale jsou ochotni školit.

S tím pak souvisí i nedostatek stomatologů v jednotlivých regionech, kdy zubař po zkoušce bude moci odejít do „neatraktivních lokalit“. Šmucler ujistil, že pakliže nově příchozí stomatologové ze třetích zemí budou pracovat na venkově bez dozoru, bude je komora „fyzicky hlídat“.

„Zdravá konkurence“

Do debaty se zapojil i stomatolog Vladyslav Ridchenko, lékař původem z Ukrajiny, který v Česku spoluzaložil síť zubních ordinací. Senátní novelu vnímá pozitivně, pomůže to prý vzniku „zdravé konkurence“. „Určitě umožní zvětšit počet zubních lékařů v České republice,“ myslí si. Vzápětí však upozornil na to, že jen nostrifikace nestačí. Je dále důležité, aby byl lékař na dostačující jazykové úrovni.

Nemyslí si také, že bude reálné, aby odborný zástupce dokázal najednou provádět odborný dohled nad třemi lékaři.

Podle Šmuclera obavy z konkurence nepanují. Uvedl však, že ze zkušeností kolegů ví, že spousta z nich zdražila. „Začala být velká poptávka po českém lékaři z české univerzity,“ podotkl. Kraus reagoval, že pakliže byla novela schválena minulý týden ve středu, „byli velmi flexibilní a dynamičtí – pokud se tomu tak stalo“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 29 mminutami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 1 hhodinou

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 10 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 12 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 18 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 21 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 23 hhodinami
Načítání...