Sněmovna schválila snazší využití zubařů ze třetích zemí

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Podle předkladatelů pomůže návrh vyřešit nedostatek zubařů v Česku bez toho, aby se snížily nároky zákona na odbornou způsobilost zubních lékařů. Podle zákona nyní musejí lékaři ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, získat uznání svého diplomu, složit zkoušku z českého jazyka a odbornou aprobační zkoušku. Kvůli tomu podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) raději zamíří do Polska nebo na Slovensko.

Nově by tak podle novely mohli stomatologové po ověření jejich zubařského vzdělání pracovat pod dohledem zubařů s nejméně pětiletou praxí, kteří mají smlouvu nejméně se třemi zdravotními pojišťovnami, případně na pracovištích, které mají akreditaci pro vzdělávání. Tato pracoviště už nyní mohou zaměstnat zahraniční lékaře na šest měsíců kvůli získávání odborné praxe.

Návrh nyní dostane k potvrzení souhlasu Senát. Proti záměru tvůrců předlohy se již dříve postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Omezení kratomu a dalších látek

Novela, která upravuje pravidla pro kratom a podobné látky, má rozlišit produkty podle rizikovosti. U méně rizikových má umožnit kontrolovaný prodej výhradně dospělým lidem za stanovených podmínek a bez reklamy. Většina z předkladatelů poslanecké předlohy uplatnila při druhém čtení celkový pozměňovací návrh, jenž ale její původní cíle nemění. O podobě novely by zákonodárci mohli hlasovat v květnu.

Protože se sněmovní projednávání regulace takzvaných psychomodulačních látek protahovalo, vláda s platností do konce roku zařadila HHC a další konopné deriváty na seznam zakázaných návykových látek. Jejich prodej teď není možný a držení většího než malého množství je trestné. Nynější návrh zákona bude podléhat souhlasu Evropské komise, autoři připouští možné potíže. Někteří poslanci z řad kritiků tvrdí, že novela přinese legalizaci drog, od zastánců zaznívá argument, že úplná prohibice nefunguje.

Předloha předpokládá, že vedle seznamu zakázaných omamných látek budou existovat další dva. Jeden by obsahoval takzvané zařazené psychoaktivní látky s neznámými zdravotními dopady, kam by spadaly všechny nové takové látky. Jejich prodej by nebyl možný a nejprve by se, před přeřazením na jiný seznam, až dva roky zkoumaly. Další seznam by obsahoval psychomodulační látky s nízkým zdravotním rizikem. Rozřazení by předkládalo vládě podle celkového pozměňovacího návrhu ministerstvo zdravotnictví s odborníky Státního zdravotního ústavu a vládního odboru protidrogové politiky.

Sněmovna také propustila do závěrečného schvalování novelu o zjednodušení administrativy při konání humanitárních a veřejných sbírek. Skupina poslanců kolem Jakuba Michálka (Piráti) navrhla v druhém čtení úpravu proti takzvaným deštníkářům známým zejména z pražského Staroměstského náměstí tak, aby k nabízení služeb v cestovním ruchu nemohli využívat ani propagací sbírky. Třetí čtení předlohy čeká poslance nejdřív v květnu.

Provozovatelé sbírek podle novely nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Dokládání těchto skutečností podle ministerstva vnitra značně prodlužuje proces vydávání osvědčení pro sbírky.

Základní registr obyvatel a základní registr osob asi budou převedené z ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ) do správy Digitální a informační agentury (DIA). Změnu, proti níž se postavili poslanci obou opozičních hnutí ANO a SPD, má přinést vládní novela o základních registrech. Sněmovna ji podpořila v prvním kole. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Také se čeká úprava podmínek studia doktorandů. Univerzity by podle nové předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou.

Návrh na omezení inflační doložky církvím

Poslanci ANO navrhli omezit inflační navyšování finanční náhrady církvím za nevydaný majetek v restitucích. Navrhli tak doplnit vládní novelu církevního zákona, která má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví. Návrh ANO vyvolal protesty lidoveckých poslanců, kteří připomínali, že platná pravidla církevních restitucí posvětil Ústavní soud. Opoziční poslanci na obhajobu svého návrhu argumentovali tím, že sněmovna loni omezila mimořádnou inflační valorizaci důchodů.

Inflační doložka počítá s tím, že se výše nesplacené částky finanční náhrady církvím každoročně zvyšuje o míru roční inflace. Podle návrhů poslanců ANO by se částka měla zvýšit maximálně o 2,26 nebo 3,03 procentního bodu. S ohledem na koaliční většinu nemá návrh opozičního hnutí mnoho šancí na úspěch. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) už oznámil, že návrh ANO nepodpoří s ohledem na smluvní závazek na vypořádání státu s církvemi.

Vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování, má také přinést změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Vláda chce novelou změnit mimo jiné jejich označení z evidovaných právnických osob na církevní právnické osoby, proti čemuž se postavili lidovečtí poslanci Nina Nováková a Aleš Dufek. Baxa uvedl, že zachování současného názvosloví podpoří.

Pravidla vzdělávání úředníků

Vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, asi budou mít do budoucna povinnost složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Úspěšné vykonání této zkoušky bude podmínkou pro následné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. U té by úředníci nově neměli skládat obecnou část, ponechána bude jen její zvláštní část. Zvláštní část se pak bude vytvářet na míru potřebám konkrétní správní činnosti, kterou budou úředníci vykonávat.

Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.

Účinnosti má novela nabýt počátkem příštího roku. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má podle návrhu sněmovního výboru pro veřejnou správu stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem.

Prodloužené jednání

Poslanci si na začátku jednání odsouhlasili možnost jednat až do půlnoci oproti běžné sedmé hodině večer. Možnost prodloužení jednání i do pozdních večerních hodin zdůvodnil předseda poslanců ODS Marek Benda případným „zaseknutím“ debat o změnách programu schůze. O útercích tyto diskuze často trvají i několik hodin, v úterý poslancům zabraly i s hlasováním skoro dvě a půl hodiny. Benda ale dodal, že navrhovaný program by bylo možné vyčerpat i do 19 hodin.

Předsedkyně poslanců Alena Schillerová (ANO) neprosadila, aby se poslanci zabývali vládním slibem o zvýšení daňové slevy na poplatníka, od čehož podle ní kabinet ustupuje. Jde podle ní o „flagrantní pohrdání programovým prohlášením“. Hned několik nových bodů neúspěšně navrhoval předseda SPD Tomio Okamura. Týkaly se podle něho pokračujícího zdražování a projednání předloh SPD například o zavedení obecného referenda, posílení práva na nutnou obranu a zestátnění exekutorů.

Opoziční poslanci žádali také třeba projednání digitalizace stavebního řízení, zvýšení příspěvků na péči, vypsání referenda o korespondenční volbě, přijetí eura. Věnovat se chtěli i unijnímu migračnímu paktu nebo údajné destabilizaci zdravotnictví. Poslanec ANO Jan Richter znovu chtěl přednostní diskusi o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 8 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 11 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 12 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 13 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 13 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 23 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.