Sněmovna schválila snazší využití zubařů ze třetích zemí

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Podle předkladatelů pomůže návrh vyřešit nedostatek zubařů v Česku bez toho, aby se snížily nároky zákona na odbornou způsobilost zubních lékařů. Podle zákona nyní musejí lékaři ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, získat uznání svého diplomu, složit zkoušku z českého jazyka a odbornou aprobační zkoušku. Kvůli tomu podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) raději zamíří do Polska nebo na Slovensko.

Nově by tak podle novely mohli stomatologové po ověření jejich zubařského vzdělání pracovat pod dohledem zubařů s nejméně pětiletou praxí, kteří mají smlouvu nejméně se třemi zdravotními pojišťovnami, případně na pracovištích, které mají akreditaci pro vzdělávání. Tato pracoviště už nyní mohou zaměstnat zahraniční lékaře na šest měsíců kvůli získávání odborné praxe.

Návrh nyní dostane k potvrzení souhlasu Senát. Proti záměru tvůrců předlohy se již dříve postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Omezení kratomu a dalších látek

Novela, která upravuje pravidla pro kratom a podobné látky, má rozlišit produkty podle rizikovosti. U méně rizikových má umožnit kontrolovaný prodej výhradně dospělým lidem za stanovených podmínek a bez reklamy. Většina z předkladatelů poslanecké předlohy uplatnila při druhém čtení celkový pozměňovací návrh, jenž ale její původní cíle nemění. O podobě novely by zákonodárci mohli hlasovat v květnu.

Protože se sněmovní projednávání regulace takzvaných psychomodulačních látek protahovalo, vláda s platností do konce roku zařadila HHC a další konopné deriváty na seznam zakázaných návykových látek. Jejich prodej teď není možný a držení většího než malého množství je trestné. Nynější návrh zákona bude podléhat souhlasu Evropské komise, autoři připouští možné potíže. Někteří poslanci z řad kritiků tvrdí, že novela přinese legalizaci drog, od zastánců zaznívá argument, že úplná prohibice nefunguje.

Předloha předpokládá, že vedle seznamu zakázaných omamných látek budou existovat další dva. Jeden by obsahoval takzvané zařazené psychoaktivní látky s neznámými zdravotními dopady, kam by spadaly všechny nové takové látky. Jejich prodej by nebyl možný a nejprve by se, před přeřazením na jiný seznam, až dva roky zkoumaly. Další seznam by obsahoval psychomodulační látky s nízkým zdravotním rizikem. Rozřazení by předkládalo vládě podle celkového pozměňovacího návrhu ministerstvo zdravotnictví s odborníky Státního zdravotního ústavu a vládního odboru protidrogové politiky.

Sněmovna také propustila do závěrečného schvalování novelu o zjednodušení administrativy při konání humanitárních a veřejných sbírek. Skupina poslanců kolem Jakuba Michálka (Piráti) navrhla v druhém čtení úpravu proti takzvaným deštníkářům známým zejména z pražského Staroměstského náměstí tak, aby k nabízení služeb v cestovním ruchu nemohli využívat ani propagací sbírky. Třetí čtení předlohy čeká poslance nejdřív v květnu.

Provozovatelé sbírek podle novely nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Dokládání těchto skutečností podle ministerstva vnitra značně prodlužuje proces vydávání osvědčení pro sbírky.

Základní registr obyvatel a základní registr osob asi budou převedené z ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ) do správy Digitální a informační agentury (DIA). Změnu, proti níž se postavili poslanci obou opozičních hnutí ANO a SPD, má přinést vládní novela o základních registrech. Sněmovna ji podpořila v prvním kole. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Také se čeká úprava podmínek studia doktorandů. Univerzity by podle nové předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou.

Návrh na omezení inflační doložky církvím

Poslanci ANO navrhli omezit inflační navyšování finanční náhrady církvím za nevydaný majetek v restitucích. Navrhli tak doplnit vládní novelu církevního zákona, která má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví. Návrh ANO vyvolal protesty lidoveckých poslanců, kteří připomínali, že platná pravidla církevních restitucí posvětil Ústavní soud. Opoziční poslanci na obhajobu svého návrhu argumentovali tím, že sněmovna loni omezila mimořádnou inflační valorizaci důchodů.

Inflační doložka počítá s tím, že se výše nesplacené částky finanční náhrady církvím každoročně zvyšuje o míru roční inflace. Podle návrhů poslanců ANO by se částka měla zvýšit maximálně o 2,26 nebo 3,03 procentního bodu. S ohledem na koaliční většinu nemá návrh opozičního hnutí mnoho šancí na úspěch. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) už oznámil, že návrh ANO nepodpoří s ohledem na smluvní závazek na vypořádání státu s církvemi.

Vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování, má také přinést změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Vláda chce novelou změnit mimo jiné jejich označení z evidovaných právnických osob na církevní právnické osoby, proti čemuž se postavili lidovečtí poslanci Nina Nováková a Aleš Dufek. Baxa uvedl, že zachování současného názvosloví podpoří.

Pravidla vzdělávání úředníků

Vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, asi budou mít do budoucna povinnost složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Úspěšné vykonání této zkoušky bude podmínkou pro následné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. U té by úředníci nově neměli skládat obecnou část, ponechána bude jen její zvláštní část. Zvláštní část se pak bude vytvářet na míru potřebám konkrétní správní činnosti, kterou budou úředníci vykonávat.

Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.

Účinnosti má novela nabýt počátkem příštího roku. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má podle návrhu sněmovního výboru pro veřejnou správu stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem.

Prodloužené jednání

Poslanci si na začátku jednání odsouhlasili možnost jednat až do půlnoci oproti běžné sedmé hodině večer. Možnost prodloužení jednání i do pozdních večerních hodin zdůvodnil předseda poslanců ODS Marek Benda případným „zaseknutím“ debat o změnách programu schůze. O útercích tyto diskuze často trvají i několik hodin, v úterý poslancům zabraly i s hlasováním skoro dvě a půl hodiny. Benda ale dodal, že navrhovaný program by bylo možné vyčerpat i do 19 hodin.

Předsedkyně poslanců Alena Schillerová (ANO) neprosadila, aby se poslanci zabývali vládním slibem o zvýšení daňové slevy na poplatníka, od čehož podle ní kabinet ustupuje. Jde podle ní o „flagrantní pohrdání programovým prohlášením“. Hned několik nových bodů neúspěšně navrhoval předseda SPD Tomio Okamura. Týkaly se podle něho pokračujícího zdražování a projednání předloh SPD například o zavedení obecného referenda, posílení práva na nutnou obranu a zestátnění exekutorů.

Opoziční poslanci žádali také třeba projednání digitalizace stavebního řízení, zvýšení příspěvků na péči, vypsání referenda o korespondenční volbě, přijetí eura. Věnovat se chtěli i unijnímu migračnímu paktu nebo údajné destabilizaci zdravotnictví. Poslanec ANO Jan Richter znovu chtěl přednostní diskusi o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 36 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled