O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

„Zájem studentů o mezinárodní studium v rámci Erasmu se soustavně zvyšuje. Přičítáme to i tomu, že v současném globalizovaném světě je mezinárodní zkušenost pro studenty takřka nutností pro budoucí uplatnění na pracovním trhu,“ říká vedoucí oddělení zahraničních styků Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Rudinská.

Nárůst v počtu výjezdů potvrzují i data Domu zahraniční spolupráce, který je výhradní zprostředkovatel programu Erasmus+. V loňském roce se programu zúčastnilo kolem 35 tisíc českých studentů, v roce 2019 jich vyjelo 21 832. Kromě covidových let, které výjezdy značně omezily, počet studentů vyjíždějících do zahraničí každoročně roste.

Omezené finance a vyšší poptávka ze strany studentů znamená, že ne všichni zájemci se na zahraniční pobyt skutečně dostanou. „Do zahraničí reálně vysíláme přibližně stejný počet studentů jako v loňském roce, a to i přes to, že je dnes zájem daleko vyšší. Musíme tak častěji z důvodu omezených finančních prostředků studenty odmítat. Z Erasmu se tak stává stále více prestižní záležitost,“ tvrdí ředitelka centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity Violeta Osouchová.

Pro studenty to znamená, že si s přípravou přihlášky musejí dát větší práci. „Než například před deseti lety, kdy zájem býval menší a stipendium na pobyt získala většina ze studentů, kteří si podali přihlášku,“ popsala Osouchová.

Některé školy také zkracují délku pobytu v zahraničí. Západočeská univerzita v Plzni vysílá studenty už jen na jeden semestr a ne na celý akademický rok. „Pro letošní rok evidujeme rekordní počet zájemců o studijní pobyty. Rozpočet, který máme k dispozici, však zůstává v zásadě stejný jako v minulých letech. Proto jsme byli nuceni zavést několik opatření. Mezi ně patří i omezení délky studijního pobytu,“ poznamenala tamní koordinátorka programu Erasmus+.

Univerzity sahají do vlastních kapes

Některé univerzity se rozhodly výjezdy dofinancovat z vlastních peněz. „Pro tento akademický rok máme k dispozici výrazně nižší grant programu Erasmus+ než v předchozím roce, a to i přes vyšší zájem studentů. To vyžaduje významné dofinancování z vlastních zdrojů univerzity,“ vysvětlila koordinátorka Erasmu+ pro Jihočeskou univerzitu Zdeňka Novotná.

Vlastní finanční prostředky letos dá i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. „Většinou na pokrytí studentských mobilit rozpočet přibližně stačí. Aktuální rok je ale výjimkou, kdy se nám požadovaný rozpočet zkrátil o 25 procent. Musíme tak tento rok dofinancovávat sami,“ řekla mluvčí Petra Svěráková.

Peníze řeší i na Univerzitě Hradec Králové. „Každý rok dostaneme méně peněz, než o kolik žádáme. Rozpočet zkrátka nestačí na pokrytí celého zájmu o program Erasmus+. Děláme maximum pro to, abychom poptávku pokryli. Granty tak často dofinancováváme z vlastních nebo dalších dostupných zdrojů,“ uvedla vedoucí oddělení komunikace a propagace Tereza Makovská.

Jednání na evropské úrovni

Řešením je podle Domu zahraniční spolupráce navýšení investice do mezinárodního vzdělání, které financuje Evropská komise. „Na Evropské úrovni se momentálně účastníme vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Abychom mohli pokrýt zájem, musel by být trojnásobný nebo až pětinásobný. Konečné číslo budeme znát někdy v druhé půlce tohoto roku,“ řekla mluvčí DZS Nevolná.

Se současným rozpočtem navíc musí DZS většinu škol a organizací, které o grant žádají, odmítat. „Poptávka je tak velká, že ji nedokážeme pokrýt. Spousta škol má zájem o to, aby byly do programu Erasmus zapojené, ale přidělený rozpočet dokáže pokrýt sotva dvacet procent žadatelů. Vypadne tak spousta zajímavých projektů, na které nezbydou finance,“ dodala Nevolná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.
15:07Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vnitro přizpůsobí zvyšování odměn návrhu obrany, řekl Rakušan

Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování odměn pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat resort obrany pro vojáky, řekl po čtvrteční schůzce s odborovými svazy šéf vnitra Vít Rakušan (STAN). Bezpečnostní sbory trvají na tom, aby platy u policie či hasičů a v armádě byly stejné, doplnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chyboval Bartoš a před ním i Dostálová, tvrdí audit digitalizace

Pracovní verze auditu digitalizace stavebního řízení potvrdila, že projekt měl zpoždění ještě před nástupem současné vlády, řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) také na začátku nezaměstnalo dostatek lidí, kteří by na projektu pracovali. A to ještě když úřad vedla bývala ministryně Klára Dostálová (ANO). Dostálová se závěrem nesouhlasí. Konečná verze auditu by mohla být hotová v rámci dnů.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa, řekl Fiala

Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové, řekl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Tuzemsko je tak po více než šedesáti letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky suroviny jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Benzin i nafta výrazně zlevnily

Pohonné hmoty v tuzemsku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl roku. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje.
08:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výborný s Balaštíkovou se přeli o příčiny zdražování vajec

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.
před 6 hhodinami

Některé lesní školky likvidují přerostlé sazenice. Není o ně zájem

Lesní školky začaly likvidovat přerostlé sazenice, které se nepodařilo prodat. Nepomohlo ani jednání s ministerstvem zemědělství. Po kůrovcové kalamitě stát i lesníci volali po vyšší produkci, aby se holiny mohly co nejdřív osázet. Nyní scházejí peníze a zájem o stromky tak opadl.
před 9 hhodinami

Praha bude kvůli žloutence očkovat sociální pracovníky i více dezinfikovat MHD

Případů žloutenky typu A dál přibývá. Hygienici od začátku roku evidují 392 případů. Loni touhle dobou to byly jen desítky. Podle Státního zdravotního ústavu jde ale jen o špičku ledovce, devadesát procent lidí je bezpříznakových. Nejvíc případů je v Moravskoslezském a Středočeském kraji a v Praze. Právě v hlavním městě hygienici připravují očkování vybraných skupin. Dopravní podnik opět, jako za covidu, důkladněji dezinfikuje vozy.
před 10 hhodinami
Načítání...