Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring stavu vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
NKÚ prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.
Vody znečišťují zemědělci
Podle kontrolorů je hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami zemědělská činnost. Rolníci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes třicet miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů.
Ministerstvo zemědělství navíc podle NKÚ jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování takzvaných zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
NKÚ uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. „U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ.
V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných bodech. Navíc na více než 80 procentech míst se stále objevují látky spadající do kategorie takzvaných starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ uvedli kontroloři.
„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.
Jiný názor ministerstva
Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než třicet procent.
Podle NKÚ stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
NKÚ doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun. „Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ uzavřel úřad.
