Sklizeň ovoce loni klesla o čtvrtinu. Na vině jsou jarní mrazy

Nahrávám video
Bilance ovocnářské sezony
Zdroj: ČT24

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka definitivní výsledky sklizně potvrdily loňské odhady, které až čtvrtinový pokles úrody předpovídaly.

Ztráty kvůli poklesu produkce a zhoršení kvality ovocnáři za loňský rok odhadli na asi 200 milionů korun. Od státu na kompenzace škod z mrazů dostali loni přiděleno 50 milionů korun.

Sklizeň jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni meziročně klesla o 29 procent na 102 847 tun a byla třetí nejnižší za posledních deset let. Na slabé úrodě jablek se kromě mrazů podepsalo i loňské sucho a lokální krupobití. Proti pětiletému průměru sklizeň jablek klesla o 22 procent.

Propad sklizně jablek, který byl v celé Evropské unii, se odrazil i v jejich ceně, která meziročně vzrostla o pětinu na nynějších asi 32 korun za kilogram. Ceny v Česku jsou určovány situací na trhu v Evropě, protože dovoz jablek tvoří přes polovinu české spotřeby.

Ceny významně závisí na úrodě v Polsku, které zajišťuje přes polovinu dovozu jablek do ČR. Polsko loni utrpělo propad sklizně jablek o 44 procent na 2,7 milionu tun. V celé EU produkce jablek klesla o pětinu na 10,6 milionu tun.

Z dlouhodobého pohledu si dobře stojí pěstitelé švestek. Loni jejich úroda meziročně sice klesla o pětinu, ale v porovnání s pětiletým průměrem vzrostla o 24 procent. „U švestek se projevují nové výsadby,“ řekl Ludvík.

Dvě vlny jarních mrazů

Mrazy loni poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. „Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin,“ uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května.

Nejvíce mrazy postihly ovocnáře v severních, západních a východních Čechách. Na jižní Moravě se úroda jablek meziročně propadla o 52 procent na 15 500 tun. Například Sady Nebílovy u Plzně měly čtvrtinovou úrodu jablek proti roku 2018. Zavinily to mrazy na přelomu dubna a května, sucho i fakt, že stromy byly po předloňské abnormální úrodě vysílené, uvedla vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy v ČR přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v České republice a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Vůbec nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství byla v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy.

Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analýza: Mediánová česká domácnost má čistou hodnotu majetku podobnou té německé

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 16 mminutami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026
Načítání...