Sklizeň ovoce loni klesla o čtvrtinu. Na vině jsou jarní mrazy

8 minut
Bilance ovocnářské sezony
Zdroj: ČT24

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka definitivní výsledky sklizně potvrdily loňské odhady, které až čtvrtinový pokles úrody předpovídaly.

Ztráty kvůli poklesu produkce a zhoršení kvality ovocnáři za loňský rok odhadli na asi 200 milionů korun. Od státu na kompenzace škod z mrazů dostali loni přiděleno 50 milionů korun.

Sklizeň jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni meziročně klesla o 29 procent na 102 847 tun a byla třetí nejnižší za posledních deset let. Na slabé úrodě jablek se kromě mrazů podepsalo i loňské sucho a lokální krupobití. Proti pětiletému průměru sklizeň jablek klesla o 22 procent.

Propad sklizně jablek, který byl v celé Evropské unii, se odrazil i v jejich ceně, která meziročně vzrostla o pětinu na nynějších asi 32 korun za kilogram. Ceny v Česku jsou určovány situací na trhu v Evropě, protože dovoz jablek tvoří přes polovinu české spotřeby.

Ceny významně závisí na úrodě v Polsku, které zajišťuje přes polovinu dovozu jablek do ČR. Polsko loni utrpělo propad sklizně jablek o 44 procent na 2,7 milionu tun. V celé EU produkce jablek klesla o pětinu na 10,6 milionu tun.

Z dlouhodobého pohledu si dobře stojí pěstitelé švestek. Loni jejich úroda meziročně sice klesla o pětinu, ale v porovnání s pětiletým průměrem vzrostla o 24 procent. „U švestek se projevují nové výsadby,“ řekl Ludvík.

Dvě vlny jarních mrazů

Mrazy loni poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. „Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin,“ uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května.

Nejvíce mrazy postihly ovocnáře v severních, západních a východních Čechách. Na jižní Moravě se úroda jablek meziročně propadla o 52 procent na 15 500 tun. Například Sady Nebílovy u Plzně měly čtvrtinovou úrodu jablek proti roku 2018. Zavinily to mrazy na přelomu dubna a května, sucho i fakt, že stromy byly po předloňské abnormální úrodě vysílené, uvedla vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy v ČR přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v České republice a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Vůbec nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství byla v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy.

Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...