Škody z jarních mrazů přesáhnou 100 milionů korun, odhadují ovocnáři

Letošní jarní mrazy poškodily nejvíc sady v severních a západních Čechách, celkem škody na ovoci půjdou přes 100 milionů korun. O situaci informoval předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Přesné vyčíslení bude jasné po celostátním odhadu sklizně, jehož výsledky budou známé ve druhé polovině června.

„Mrazy letos přišly ve dvou vlnách. První vlna v polovině dubna nadělala jen menší škody, například na meruňkách na Moravě. Větší škody udělala druhá vlna, která přišla mezi 5. až 8. květnem a zasáhla hlavně severozápad Čech,“ řekl Ludvík.

Postiženi jsou podle něj hlavně ovocnáři v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v části středních a východních Čech. Na Moravě jsou škody výrazně menší, jsou například v okresech Kroměříž a Brno-venkov.

  • Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v posledních letech pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.

Nejhůře dopadly hrušně a třešně

Nejvíc mrazy z pohledu osázené plochy poškodily výsadby hrušní a třešní. Finančně ovšem budou škody největší u jablek, protože ta jsou nejvíce pěstovaným druhem ovoce v tuzemsku. „Škody ale nebudou takového obrovského rozsahu jako v roce 2017. Letos jsou daleko lokálnější. Některé podniky jsou poškozené významně, některé vůbec,“ přiblížil Ludvík.

O případných kompenzacích za škody z mrazů, které jsou nepojistitelným rizikem, již ovocnáři jednali s ministerstvem zemědělství. Závěry zatím nebyly, protože se čeká na přesnější vyčíslení škod.

„Sledujeme i případné kompenzace za mrazy ovocnářům v okolních zemích. Jsme na jednotném evropském trhu a chceme s nimi mít rovné podmínky,“ řekl Ludvík. Škod z krupobití se podle něj případné kompenzace týkat nebudou, protože proti kroupám se ovocnáři mohou pojistit.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy dubnové a květnové mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Nižší sklizeň ovoce v Česku než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.

Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 3 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 4 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...