Škody z jarních mrazů přesáhnou 100 milionů korun, odhadují ovocnáři

Letošní jarní mrazy poškodily nejvíc sady v severních a západních Čechách, celkem škody na ovoci půjdou přes 100 milionů korun. O situaci informoval předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Přesné vyčíslení bude jasné po celostátním odhadu sklizně, jehož výsledky budou známé ve druhé polovině června.

„Mrazy letos přišly ve dvou vlnách. První vlna v polovině dubna nadělala jen menší škody, například na meruňkách na Moravě. Větší škody udělala druhá vlna, která přišla mezi 5. až 8. květnem a zasáhla hlavně severozápad Čech,“ řekl Ludvík.

Postiženi jsou podle něj hlavně ovocnáři v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v části středních a východních Čech. Na Moravě jsou škody výrazně menší, jsou například v okresech Kroměříž a Brno-venkov.

  • Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v posledních letech pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.

Nejhůře dopadly hrušně a třešně

Nejvíc mrazy z pohledu osázené plochy poškodily výsadby hrušní a třešní. Finančně ovšem budou škody největší u jablek, protože ta jsou nejvíce pěstovaným druhem ovoce v tuzemsku. „Škody ale nebudou takového obrovského rozsahu jako v roce 2017. Letos jsou daleko lokálnější. Některé podniky jsou poškozené významně, některé vůbec,“ přiblížil Ludvík.

O případných kompenzacích za škody z mrazů, které jsou nepojistitelným rizikem, již ovocnáři jednali s ministerstvem zemědělství. Závěry zatím nebyly, protože se čeká na přesnější vyčíslení škod.

„Sledujeme i případné kompenzace za mrazy ovocnářům v okolních zemích. Jsme na jednotném evropském trhu a chceme s nimi mít rovné podmínky,“ řekl Ludvík. Škod z krupobití se podle něj případné kompenzace týkat nebudou, protože proti kroupám se ovocnáři mohou pojistit.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy dubnové a květnové mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Nižší sklizeň ovoce v Česku než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.

Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 19 mminutami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 5 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 23 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.