Škody z jarních mrazů přesáhnou 100 milionů korun, odhadují ovocnáři

Letošní jarní mrazy poškodily nejvíc sady v severních a západních Čechách, celkem škody na ovoci půjdou přes 100 milionů korun. O situaci informoval předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Přesné vyčíslení bude jasné po celostátním odhadu sklizně, jehož výsledky budou známé ve druhé polovině června.

„Mrazy letos přišly ve dvou vlnách. První vlna v polovině dubna nadělala jen menší škody, například na meruňkách na Moravě. Větší škody udělala druhá vlna, která přišla mezi 5. až 8. květnem a zasáhla hlavně severozápad Čech,“ řekl Ludvík.

Postiženi jsou podle něj hlavně ovocnáři v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v části středních a východních Čech. Na Moravě jsou škody výrazně menší, jsou například v okresech Kroměříž a Brno-venkov.

  • Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v posledních letech pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.

Nejhůře dopadly hrušně a třešně

Nejvíc mrazy z pohledu osázené plochy poškodily výsadby hrušní a třešní. Finančně ovšem budou škody největší u jablek, protože ta jsou nejvíce pěstovaným druhem ovoce v tuzemsku. „Škody ale nebudou takového obrovského rozsahu jako v roce 2017. Letos jsou daleko lokálnější. Některé podniky jsou poškozené významně, některé vůbec,“ přiblížil Ludvík.

O případných kompenzacích za škody z mrazů, které jsou nepojistitelným rizikem, již ovocnáři jednali s ministerstvem zemědělství. Závěry zatím nebyly, protože se čeká na přesnější vyčíslení škod.

„Sledujeme i případné kompenzace za mrazy ovocnářům v okolních zemích. Jsme na jednotném evropském trhu a chceme s nimi mít rovné podmínky,“ řekl Ludvík. Škod z krupobití se podle něj případné kompenzace týkat nebudou, protože proti kroupám se ovocnáři mohou pojistit.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy dubnové a květnové mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Nižší sklizeň ovoce v Česku než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.

Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
před 20 hhodinami

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
včera v 14:56‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
včera v 12:29‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
včera v 11:22‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
včera v 06:00‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 01:47‌‌

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.