Loňská sklizeň ovoce v sadech českých ovocnářů vzrostla meziročně o 49 procent na nadprůměrných 177 821 tun a byla tak druhá nejvyšší od roku 2010. U švestek, meruněk, broskví a malin se sklizně víc než zdvojnásobily, jen angreštu se tolik nedařilo. Na kvalitě ovoce se však negativně podepsalo loňské mimořádné sucho. Výsledky sklizně vyplývají z informací uvedených na Ovocnářských dnech v Hradci Králové.
Sklizeň ovoce byla loni druhá nejvyšší od roku 2010, ale plodům ubralo na kvalitě sucho
Sadaři už loni v červnu předvídali výjimečný rok, což se také potvrdilo, protože sady nepostihly jarní mrazy, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017.
Předloňská úroda 119 tisíc tun ovoce tak byla jednou ze dvou nejnižších sklizní po roce 1990, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní z let 2013 až 2017 byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent. I palírny tak už od letních prázdnin jedou na plno.
Vyšší sklizeň však na druhou stranu podle Ludvíka řadě ovocnářů moc radosti nepřinesla. „Úroda byla významně postižena suchem na kvalitě. Velká většina plodů nedorostla do velikosti, které požadují odběratelé pro konzumní ovoce. Nejvíce se to týkalo jablek, hrušní, třešní a rybízu,“ řekl Ludvík.
U stěžejního ovoce jablek tak až dvě třetiny úrody podle Ovocnářské unie šly na průmyslové zpracování, zatímco obvykle to je asi třetina. Část jablek se ani nesklízela. Navíc ceny jablek na průmyslové zpracování proti minulým letům klesly téměř o dvě třetiny k nerentabilní úrovni jedné koruny za kilogram. U některých ovocnářů mohla tato situace znamenat propad tržeb o 30 až 50 procent.
Největší nárůst je u maliny a ostružin
Sklizeň jablek loni vzrostla o 42 procent na 144 888 tun. V porovnání s pětiletým průměrem to představovalo navýšení o 14 procent. Druhým nejpěstovanějším druhem v produkčních výsadbách jsou švestky, u nichž sklizeň meziročně vzrostla o 167 procent na rekordních 11 518 tun. Proti pětiletému průměru to znamenalo nárůst o 82 procent.
U třešní sklizeň proti pětiletému průměru vzrostla o 26 procent na 2659 tun, úroda meruněk stoupla o šest procent na 1926 tun, višní o 31 procent na 6774 tun a hrušní o 12 procent na 7120 tun. Sklizeň broskví sice meziročně vzrostla o 124 procent na 959 tun, ale v pětiletém průměru stagnovala. Většina výsadeb broskví je totiž přestárlá a pěstování broskví je v Česku na ústupu. Ještě před deseti lety byly sklizně broskví na úrovni 3000 tun.
Vůbec největší nárůst proti pětiletému průměru vykázaly maliny a ostružiny s růstem 238 procent. Sklizní 126 tun však toto ovoce nadále patří k marginálním druhům. „V nárůstu se projevily nové výsadby maliníku ve středních Čechách,“ vysvětlil Ludvík.
- V Česku je 13 985 hektarů produkčních ovocných sadů, jejich plocha se ale v posledních letech snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v Česku téměř 18 tisíc hektarů sadů.
- Největší část výsadeb zabírají jabloně, a to 6874 hektarů. Slivoně jsou na 1948 hektarech.
- Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.