Sadaři předvídají výjimečný rok: Úroda ovoce asi přesáhne hranici 180 tisíc tun

Úroda ovoce by měla letos meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185 184 tun. Sady totiž nepostihly jarní mrazy, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017. Sklizeň by měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku zdvoj- až ztrojnásobí. Vyplývá to z odhadu provedeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Vlk Vojtěch

Letos očekávaná sklizeň by měla být druhou nejvyšší od roku 2006, kdy sadaři sklidili 190 955 tun ovoce.

Přes 180 tisíc tun se úrody ovoce poté přehouply již jen v letech 2008 a 2015, kdy činily 183 817 tun a 188 462 tun. V porovnání s pětiletým průměrem by tak sklizeň měla být vyšší o 22 procent.

Největší nárůst je očekávaný u hrušní, sucho se podepsalo na úrodě jahod

Největší nárůst oproti pětiletému průměru se čeká u hrušní – o 68 procent na 10 712 tun. „Navýšení u hrušní není zapříčiněno jen dobrým letošním rokem, ale i věkovou strukturou tohoto druhu. Převážná část sadů je na počátku plodnosti a v plné plodnosti,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Opačně tomu je u broskví, kde je většina výsadeb přestárlá. Letos očekávaná sklizeň broskví se přes meziroční nárůst z 428 na 1059 tun nemůže srovnávat se sklizněmi před deseti lety na úrovni 3000 tun.

U jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, se čeká meziroční nárůst sklizně o 48 procent na více než 150 tisíc tun. „V porovnání s pětiletým průměrem je to navýšení o 18 procent,“ uvedla Kršková.

Stejný nárůst se čeká i u třešní, jejichž sklizeň by měla stoupnout na 3124 tun. Úroda meruněk podle odhadů vzroste o 36 procent na 2477 tun. Višní by měli sadaři sklidit 6683 tun, proti pětiletému průměru o 29 procent více.

Letošní velmi suché a teplé jaro se zatím negativně podepsalo na úrodě jahod a raných druhů třešní, které nebyly pod umělou závlahou. Zda bude mít sucho vliv na celkové hospodářské výsledky pěstitelů, rozhodne sklizeň jablek, která jsou hlavní ekonomickou komoditou českého ovocnářství. „Bude záležet na srážkách v nadcházejících měsících. Násada u jablek je velmi solidní, plody by při nedostatku vláhy byly malé,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Cena ovoce závisí na úrodě v dalších zemích EU. Mohla by ale klesnout

Výše úrody v ČR nemá na ceny ovoce vliv, ty se totiž řídí evropským trhem. Záleží tedy na tom, jaká bude úroda v hlavních pěstitelských zemích EU. „Zdá se, že v řadě zemí bude sklizeň, až na některé výjimky, průměrná nebo mírně nadprůměrná,“ uvedl Ludvík. Předpokládá, že dosavadní vyšší ceny se vrátí na úroveň obvyklou před dvěma lety, než nastala neúroda kvůli mrazům ve většině zemí Evropy.

V Česku je téměř 14 tisíc hektarů produkčních ovocných sadů, jejich plocha se ale stále snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v ČR téměř 18 tisíc hektarů sadů. Skoro polovinu výsadeb zabírají jabloně, druhým nejčastějším druhem jsou pak slivoně.

Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.