Méně prostoru pro pěstování řepky a více místa pro zeleninu nebo ovoce. Počítá s tím vize zemědělského sektoru do roku 2030, kterou schválila vláda. Mělo by také dojít k navýšení počtu hospodářských zvířat a k větší ochraně půdy.
Výměra ovocných sadů by se měla zvýšit do roku 2030 ze současných 14 500 hektarů na 23 tisíc hektarů. Resort zemědělství chce například více podporovat závlahové systémy. Výměra plochy, na které zemědělci pěstují zeleninu, by pak měla vzrůst z nynějších 10 500 hektarů skoro trojnásobně.
Opačný vývoj čeká podle vize do roku 2030 obiloviny a olejniny. Obiloviny mají přijít o 100 tisíc hektarů a olejniny o více než 60 tisíc hektarů. „Snížení se týká především řepky olejné, která tvoří více než 80 procent ploch olejnin,“ píše ministerstvo v materiálu. Ubývání žluti z polí chce dosáhnout přeřazením podpor více ve prospěch živočišné výroby.
Podle strategie by mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent české zemědělské půdy. V současnosti je chráněno necelých 11 procent půdy. Plocha v režimu ochrany se bude zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky, vysvětlil dříve vedoucí ministerského oddělení ochrany půdy Jiří Chocholouš.
„Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Strategie neopomíjí ani chovatele
Cílem je rovněž zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic. Větší podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak v národních dotacích.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by se mohly zvýšit počty zvířat, u jejichž chovů není potřeba stavět nové budovy. Tedy například u koz či u volně paseného dobytka. Je podle něj ale „naprosto iluzorní“, že by se do budoucna navyšovaly počty velkých hospodářských zvířat jako například dojnic. „Ať nikdo nepředpokládá, že někdo nové objekty postaví, pokud nepůjde o rekonstrukci budov, které již dnes slouží k výrobě jako takové,“ řekl Stehlík.
V loňském roce produkce masa podle dat Českého statistického úřadu meziročně klesla o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců ale přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Hlavním důvodem poklesu produkce masa je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent.
Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. V letošním prvním čtvrtletí však produkce masa v Česku meziročně vzrostla a vyšší byl i nákup mléka.
