Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.
V Česku letos poprvé po dlouhé době ubylo vinohradů. Pěstitelé obnovují staré
Vinohradníci z Popic takzvaně vyklučili jednu ze svých nejstarších vinic, její zdravotní stav ani výnosy už nebyly dobré. Ze tříhektarového vinohradu museli odstranit staré keře včetně kořenů a nachystat půdu na vysazení nových.
„Ke klučení se vinař rozhodne v době, kdy už mu vinice z nějakých důvodů nevyhovuje. Těch důvodů je několik. Přímo na tomto vinohradu se nacházela stará výsadba, kde řádky byly od sebe tři metry, a byl zde velký výpadek hlav,“ popsal vinohradník vinařství Sonberk Roman Slouk.
Častěji než v předchozích letech letos klučili i ostatní vinohradníci, a ne všude okamžitě vysadili vinici novou. Chtějí nechat půdu odpočinout.
Výsadba se řídí kvótami
Výsadba nových vinic podléhá povolení úřadu podle kvót stanovených Evropskou unií. Kvóta pro novou výsadbu pro letošní rok je 181 hektarů, vinaři mohou každý rok o povolení žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit.
Poslední výrazný pokles rozloh vinic v České republice byl v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy začaly platit přísné kvóty rozšiřování vinohradů z důvodu přebytku produkce hroznů.
Letošní kvótu vinaři ještě celou nevyčerpali. „Samozřejmě je to investice velmi náročná, hektar vinohradu stojí kolem milionu korun, takže možná i z toho důvodu ta výsadba není taková,“ vysvětlil vedoucí oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Rostislav Gruna.
Bílé odrůdy vedou
Podle zemědělského ústavu, který údaje o rozloze vinic registruje, je naprostá většina vinic v Česku na Moravě. Celkem 17 434 hektarů, v Čechách pěstují hrozny na ploše 677 hektarů. Nejpopulárnější odrůdou je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a ryzlink rýnský, z modrých odrůd je nejčastěji zastoupena frankovka.
Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic, z toho 237 hektarů s bílými moštovými odrůdami. Mezi novými výsadbami je nejvíce odrůdy Pálava, následuje ryzlink rýnský, z modrých odrůd vysadili vinaři nejvíce Rulandského modrého.
„U nás hrají prim bílé odrůdy. Nicméně už jsou šikovní vinaři, kteří vypěstují i dobré modré hrozny na špičkové úrovni, ale drží se to na poměru dvě třetiny bílých odrůd a jedna třetina modrých,“ vysvětlila ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk Dagmar Fialová. Dobrou zprávou je to, že počasí bylo pro úrodu hroznů letos přívětivější než loni a dobrého vína bude dostatek.