V Česku letos poprvé po dlouhé době ubylo vinohradů. Pěstitelé obnovují staré

Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.

Vinohradníci z Popic takzvaně vyklučili jednu ze svých nejstarších vinic, její zdravotní stav ani výnosy už nebyly dobré. Ze tříhektarového vinohradu museli odstranit staré keře včetně kořenů a nachystat půdu na vysazení nových.

„Ke klučení se vinař rozhodne v době, kdy už mu vinice z nějakých důvodů nevyhovuje. Těch důvodů je několik. Přímo na tomto vinohradu se nacházela stará výsadba, kde řádky byly od sebe tři metry, a byl zde velký výpadek hlav,“ popsal vinohradník vinařství Sonberk Roman Slouk.

Častěji než v předchozích letech letos klučili i ostatní vinohradníci, a ne všude okamžitě vysadili vinici novou. Chtějí nechat půdu odpočinout.

Výsadba se řídí kvótami

Výsadba nových vinic podléhá povolení úřadu podle kvót stanovených Evropskou unií. Kvóta pro novou výsadbu pro letošní rok je 181 hektarů, vinaři mohou každý rok o povolení žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit.

Poslední výrazný pokles rozloh vinic v České republice byl v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy začaly platit přísné kvóty rozšiřování vinohradů z důvodu přebytku produkce hroznů. 

Letošní kvótu vinaři ještě celou nevyčerpali. „Samozřejmě je to investice velmi náročná, hektar vinohradu stojí kolem milionu korun, takže možná i z toho důvodu ta výsadba není taková,“ vysvětlil vedoucí oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Rostislav Gruna.

Bílé odrůdy vedou

Podle zemědělského ústavu, který údaje o rozloze vinic registruje, je naprostá většina vinic v Česku na Moravě. Celkem 17 434 hektarů, v Čechách pěstují hrozny na ploše 677 hektarů. Nejpopulárnější odrůdou je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a ryzlink rýnský, z modrých odrůd je nejčastěji zastoupena frankovka.

Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic, z toho 237 hektarů s bílými moštovými odrůdami. Mezi novými výsadbami je nejvíce odrůdy Pálava, následuje ryzlink rýnský, z modrých odrůd vysadili vinaři nejvíce Rulandského modrého.

„U nás hrají prim bílé odrůdy. Nicméně už jsou šikovní vinaři, kteří vypěstují i dobré modré hrozny na špičkové úrovni, ale drží se to na poměru dvě třetiny bílých odrůd a jedna třetina modrých,“ vysvětlila ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk Dagmar Fialová. Dobrou zprávou je to, že počasí bylo pro úrodu hroznů letos přívětivější než loni a dobrého vína bude dostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...