Ve větrolamech a dalších porostech na několika místech jižní Moravy se přemnožily housenky, které požírají listy stromů. Jde o přástevníka amerického nebo různé druhy bekyně. Podle vědců bývaly v minulosti kalamity jednou za deset let. Kvůli oteplování je s housenkami teď problém prakticky každý rok.
Na jihu Moravy se přemnožily housenky. Přispívá k tomu teplé počasí
Přemnožené housenky na jihu Moravy (zdroj: ČT24)
U Terezína na Hodonínsku může za holožíry, tedy stromy s listy ožranými dohola, housenka přástevníka amerického. „Tady bych odhadla, že jsou jich tisíce až statisíce. To poškození stromů je hodně velké,“ zhodnotila specialistka odboru zdraví rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Štěpánka Radová.
Přástevník napadá sto třicet druhů rostlin, pochutná si na listech ořešáku nebo moruše. Na zahrádkách a v dobře udržovaných sadech podobná kalamita nejspíš nehrozí. Zahradníci se umí s housenkami snadno vypořádat, buď chemicky, nebo tím, že kokony jednoduše odstraní.
Housenky řádí už prakticky každý rok
Není to poprvé, kdy se škůdci na jihu Moravy přemnožili. Před čtyřmi lety housenky zavíječe ožíraly stromy v Lednici, v Brně larvy předivky brslenové během několika týdnů ohlodaly okrasné dřeviny až k větvím, o rok později zase trpěly buxusy v parcích. V lesích na Bzenecku škodil v roce 2019 sosnokaz borový.
K výčtu škůdců se může přidat ještě bekyně zlatořitná, které patří kokony na stromech u Rakvic na Břeclavsku. „Určitě to je tím, že se oteplujeme. Dříve byly tyhle kalamity třeba jednou za deset let, nyní je můžeme sledovat někdy i každý rok,“ řekla Štěpánka Radová.
Chloupky housenek mohou podráždit lidskou kůži a způsobují také třeba to, že je nežerou ptáci. Tím se omezuje počet přirozených nepřátel. S housenkami si ale poradí mráz anebo vlhká zima. Stromy jejich řádění většinou přežijí a příští rok zase obrazí listy.