Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření zemědělského svazu 1,3 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství odhaduje škody dokonce na dvě miliardy. Podle svazu je v některých lokalitách hrabošů víc než v létě. Volá proto po kompenzacích pro zemědělce. Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek oznámilo, že odškodnění může vyplácet jen resort zemědělství. Důvodem je zákon – životní prostředí ale nabízí, že zaplatí projekty zaměřené na péči o krajinu, které spadají pod resort zemědělství. Ten by tak mohlušetřit až 1,5 miliardy korun, ze kterých by mohl hradit zemědělcům hlodavčí újmu.
Hrabošů na některých místech stále přibývá. Ministerstvo odhaduje škody na dvě miliardy
„Zemědělci čekají na jedno možné řešení, které snad přijde – a to je zima. Deště, následované holomrazy, které by mohly populace hraboše eliminovat. Pokud zima nepřijde nebo napadne suchý sníh, může populace gradovat,“ varoval předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.
„Jsme frustrováni tím, že ministerstvo životního prostředí strká hlavu do písku,“ řekl. Je zklamaný také postojem krajů, které se prý nepostaraly o likvidaci hnízd hrabošů mimo zemědělskou půdu. Proto se svaz obrací na premiéra Babiše, který by měl rozhodnout, zda se má hraboš likvidovat, nebo chránit. A v tom případě by měli zemědělci dostat kompenzace.
Ministerstvo: Situace zůstává složitá na Moravě či Plzeňsku
Podle mluvčího ministerstva zemědělství populační křivka hrabošů na většině míst dosáhla maxima a začala klesat. „Nicméně vzhledem k dosavadnímu vývoji počasí stále existují lokality, kde se tak zatím nestalo, či dokonce došlo ke zvýšení výskytu těchto hlodavců. Nadále je situace mimořádně složitá především na Moravě a v některých lokalitách v Čechách, například na Plzeňsku,“ sdělil.
Zemědělcům postiženým zvýšeným výskytem hrabošů by škody mělo podle říjnového usnesení sněmovního zemědělského výboru kompenzovat ministerstvo životního prostředí. MŽP má pro zemědělce podle zákonodárců vytvořit kompenzační dotační titul.
Jenže ministerstvo tvrdí, že kompenzace může podle kompetenčního zákona hradit pouze resort zemědělství. Nabídlo proto zemědělskému úřadu proplacení projektů zaměřených na péči o krajinu, které má připravené Státní pozemkový úřad, jenž spadá pod MZe. To by tak mohlo ušetřit až 1,5 miliardy korun, ze kterých by mohlo hlodavčí újmu zemědělcům hradit.
„Jednoduše řečeno, MŽP převede v následujících měsících prostředky svého resortu do resortu MZe, ty poputují na ochranu a péči o krajinu. Z ušetřených peněz na resortu MZe tak může MZe hradit škody zemědělcům,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Podle ní tento postup úřad navrhl už před několika měsíci.
Mluvčí zdůraznila, že nezáleží na MŽP, zda bude dovolena plošná aplikace jedu Stutox II, ale že jde o záležitost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Jed zůstává zabitým hrabošům v žaludku
Ústav v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.
Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.