Účinným způsobem na likvidaci přemnožených hrabošů jsou i drobné výbuchy, které v Česku zatím využívá jenom několik zemědělců. Funguje to tak, že pěstitelé do chodeb škůdců pouští směs propan-butanu a kyslíku. Samotný výbuch pak způsobí jiskra.
Tuto metodu využívá například ovocnář z Ostroměře na Jičínsku Petr Kareš. Detonace podle něj zničí nejenom chodby hlodavců, ale zabije i samotné hraboše. Úspěšnost odhaduje až na sedmdesát procent, členy ovocnářeské unie ale upozorňuje, že jde o metodu úspěšně použitelnou pouze na menších plochách.
„Práce je poměrně pomalá s tím přístrojem. Je to způsob, který je použitelný pro ekologické sadaře, kteří nemohou používat přípravky na ochranu rostlin chemické povahy,“ upozornil tajemník Ovocnářské unie ČR Roman Chaloupka. Podle Ovocnářské unie se velkopěstitelé v boji s přemnoženými hlodavci bez chemických přípravků neobejdou.
Pokud to nepomůže, nasadíme jed
Situace s přemnoženými hraboši je na Hané podle zemědělců katastrofální. Na některých místech už hlodavec podle nich zničil zhruba polovinu úrody. „Ti, co jezdí na kombajnech a sklízí porosty, nikdy neviděli takové množství hrabošů a myší jako v letošním roce,“ popsal situaci předseda Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.
Právě v Kokorách se rozhodli, že budou hraboše likvidovat šetrnou formou, alespoň do té doby, dokud to bude stačit. Veškeré plochy, které se budou osívat řepkou olejkou, teď zemědělci poorají. To má podle nich narušit hnízda hlodavců a zabránit jejich dalšímu množení.
Zemědělci už teď počítají s tím, že pokud hluboká orba nepomůže, přistoupí na plošnou deratizaci. Tvrdí však, že nejdříve chtějí zkusit právě šetrnější zásah.
Pokud by zemědělci nakonec sáhli po jedu a dostali svolení k plošnému zásahu, varují vědci a ekologové před problémy. Pro některé ptáky jsou hraboši hlavní potravinovou složkou, například pro čápy, kteří loví i v Poodří. V případě, že ptáci sežerou otráveného hraboše, hrozí nebezpečí i jim. „Týká se to i dalších všežravých ptáků, jako jsou rackové nebo havrani,“ řekla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.
Podle veterinářů by se u ptáků po požití otráveného hlodavce během pár hodin objevily zažívací problémy. „Zvracení, těžký průjem, velký zánětlivý stav v žaludku, kdy dojde ke krvácení a to zvíře velmi rychle může uhynout,“ upozornila veterinářka Jana Kouřilová.
Výrobce: Přípravek je neškodný
Jed Stutox 2, který se používá právě na hubení hrabošů, se podle výrobců používá už desítky let. Podle nich je vůči životnímu prostředí neškodný. „Jedna z výhod tohoto přípravku je, že při rozložení nezanechává žádný reziduál v půdě ani ve vzduchu,“ řekl předseda představenstva společnosti Agrochema František Komárek.
Podle ministerstva životního prostředí by se měl jed hrabošům dávat jen do nor, jako je tomu na Slovensku, v Německu a Rakousku. Vetšina zemědělců však požaduje právě plošnou deratizaci, aby zachránili alespoň část úrody. O individuální výjimku tak mohou požádat místní orgány ochrany přírody a krajiny.
Problém každé čtyři roky
Podle ekologů se velký výskyt hrabošů polních objevuje každé čtyři roky, v posledních letech ale pozorují, že se cyklus prodlužuje. S tímto nárůstem podle redaktora ČT Marka Slavíka souvisí i zvyšování počtu predátorů hrabošů, ať už dravců, nebo pozemních šelem.
„V tom období nárůstu početnosti se více množí i tito jedinci a zase pomáhají udržet rovnováhu těch hlodavců,“ řekla mluvčí ostravské zoo. Další vývoj populace hraboše polního může ovlivnit také počasí, pokud bude suché a teplé, hlodavců bude přibývat i nadále.