I po pondělním jednání na ministerstvu zemědělství nadále platí stanovisko ministerstva životního prostředí, že jed na hraboše se nesmí v celém Česku aplikovat plošně. Měl by se dávat přímo do nor, jako je tomu na Slovensku, v Německu a Rakousku. Jednotliví zemědělci mohou požádat o výjimku.
Kdo chce sypat jed proti hrabošům na pole plošně, musí požádat o výjimku
Události ČT: Zemědělci nemohou použít jed na myši plošně (zdroj: ČT24)
Na ministerstvu zemědělství (MZe) se v pondělí konalo už druhé jednání o tom, jak dál se zákazem naložit. Podle zemědělců jsou už teď škody způsobené hraboši vysoké, za kalamitní označili situaci na východě republiky. O hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí, zemědělství, zemědělci i ornitologové. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) požaduje dávat jed proti hrabošům jen do nor, jako je tomu na Slovensku, v Německu a Rakousku – a nikoliv plošně, jak chtějí zemědělci.
Způsoby hubení hrabošů (zdroj: ČT24)
Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. „Z resortu životního prostředí zaznělo neměnné stanovisko. Za nás platí pozastavení povolení na aplikaci cílenou rozhozem,“ řekl Bílý. Každý zemědělec musí na konkrétní pozemek požádat příslušný orgán přírody, aby mohl látku aplikovat jiným způsobem.
Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. „Odcházím s tím, že nevím co mám říct zemědělcům. Když mi MŽP řekne, že se mám chovat preventivně, tak to je taková danajská rada, to jako se mi vysmívá. Já potřebuju řešit aktuální stav,“ dodal Pýcha.
Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.
„Je potřeba kombinovat všechna opatření, která zemědělci znají, která dělali po generace, dávno před tím, než byl nějaký stutox k dispozici,“ uvedl Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Tedy od zmenšování polí, péče o meze až po podporu dravých ptáků. Podle šéfa zemědělského svazu to ale jeho kolegové dělali.
Úřad pondělní diskusi svolal po vlně kritiky, kdy MŽP a ekologické organizace minulý týden upozornily na to, že plošná aplikace jedu Stutox II může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Ministerstvo zemědělství však argumentovalo ve prospěch plošného použití jedu přemnoženými hraboši a zdravotními problémy, které mohou hlodavci způsobit. V pátek stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům.
Pýcha už v pátek upozornil, že přemnožení hraboše je běžnou věcí, ale nikoliv v současné míře. Stát zatím zaznamenal žádost o 20 povolení na plošné využití přípravku, dodal.
Podle Bílého si je MZe vědomo, že zemědělci na aplikaci jedu do děr nemají pracovní síly. „Zemědělci se ptali resortu životního prostředí, zda je připraveno jim kompenzovat škody. Podle našich informací jdou do stovek milionů, možná miliard. My v tuto chvíli peníze v rozpočtu nemáme,“ dodal Bílý.
90’ ČT24: Jak na přemnožené hlodavce? (zdroj: ČT24)
Soukromí zemědělci jsou proti plošnému posypu
Podle soukromých zemědělců není plošné používání jedu řešením. Přestože se podle Asociace soukromého zemědělství ČR sešla celá řada faktorů podporujících přemnožení hrabošů, je jedním z nich i převažující model velkoplošného zemědělství. Právě jeho zastánci ale plošnou aplikaci prosazují a obhajují, konstatovala.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve čtvrtek také uvedl, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví. Podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové se ale nepředpokládá, že by ho v tomto případě choroby z hraboše přímo ohrožovaly, řekla dnes novinářům.
Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko jeho rezortu se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech. „Jsme s výsledkem schůzky spokojeni,“ řekl. MŽP doporučilo zemědělcům dlouhodobou prevenci, jakou je hluboká orba, bidýlka pro dravce na polích, zvyšování počtu dravců a ptáků v zemědělské krajině. Aplikace chemie, byť i do děr, je podle MŽP už sama o sobě problematická a může se dít pouze na výjimku, ojediněle jako v současnosti v případě kalamity.
Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis.
90’ ČT24: Jed proti hrabošům nemohou zemědělci používat plošně (zdroj: ČT24)
Pýcha chce svolat představenstvo Zemědělského svazu, aby se poradilo co dál. „Zemědělci ošetřují pole, dělají maximum pro to, aby mechanicky zlikvidovali hraboše, dělají orbu, válí. Teď potřebují zasít ozimy, pokud tam hraboš ale bude, tak je sežere,“ řekl.
Plošné použití stutoxu odmítají i vědci
K obezřetnosti vyzývají i vědci při použití jedu v jednotlivých lokalitách. „Nejlepší reálná možnost z těch všech špatných je aplikovat jedy přímo do hraboších děr. Ale je to věc pracná a taky ne úplně čistá, protože chemie se přece jen do půdy dostane,“ uvedl Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
„Co se týče použití Stutoxu, bych opravdu velmi rozvažovala a vždycky bych nejdříve si provedla zjištění, jak to vypadá přímo v lokalitě, v případě plodiny, kterou chci ošetřit,“ dodala Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.