Plošná aplikace jedu proti hrabošům je podle zemědělců jediná možnost, jak je hubit. V lednu ji ministerstvo sice znovu povolilo, zatím se ale neaplikuje. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude udělovat povolení, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Přemnožení hraboši polní se na Moravě vyskytují zhruba v osmdesáti procentech ozimů, loni v listopadu to byla polovina.
Zemědělci volají po rychlém hubení hrabošů. Inspektoři v terénu spočítají díry a zváží, kdo povolení dostane
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský eviduje už sto dvacet podnětů od zemědělců na plošnou aplikaci jedu na hubení hrabošů. Za všemi budou muset inspektoři vyrazit přímo do terénu a zjistit, jestli v dané lokalitě je kalamitní stav, nebo ne. Hranice je 250 děr na hektar.
„Máme oblasti, kde je padesát krát překročen ten práh škodlivosti,“ řekl ředitel Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin ÚKZÚZ Michal Hnízdil.
Na Moravě je extrémní situace
Největší výskyt přemnožených hrabošů hlásí už od léta na Moravě. Po únorovém sčítání je ale jasné, že populace roste taky na Vysočině, ve Středočeském a Plzeňském kraji. „Situace se v podstatě stala extrémní. Myslím si, že je výjimečná a sama se nevyřeší. Bude vyžadovat mimořádné řešení,“ řekl Ludvík Tvarůžek, náměstek ředitele Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, který se sledováním výskytu hrabošů zabývá.
K dalšímu rozšíření těchto hlodavců podle něj mimo jiné přispěla mírná zima. „Největší výskyty jsou ve Zlínském kraji, je to okres Zlín, okres Kroměříž a okres Uherské Hradiště. Střední výskyty jsou na Olomoucku a zase naopak na Brněnsku směrem na Hodonínsko a Břeclavsko výskyt graduje,“ nastínil Tvarůžek.
„Celkové ztráty máme pět milionů korun za loňský rok a letos už jsou to nejméně tři miliony,“ spočítal předseda ZD Bulhary Antonín Osička. V celé republice jsou podle Zemědělského svazu škody 1,8 miliardy korun.
Kalamitní výskyt hraboše
Zdlouhavá administrativa
„Nejhorší je administrativa, ten proces se strašně prodlužuje. My děláme, co můžeme. A hraboš nespí. Nečeká na vaše rozhodnutí,“ podotýká Osička. Podle zemědělců jde o čas. Plošnou aplikaci jedu vnímají jako jedinou možnost, tvrdí to už od léta.
„Samotné spočítání děr pro nás nic neznamená, to je jeden z mnoha kroků, které musí nastat, aby se vůbec mohlo aplikovat,“ řekl agronom ZD Bulhary Jan Bajko. Zemědělci musejí získat také například vyjádření od ochránců přírody, jestli se v oblasti nevyskytuje třeba sysel.
Podmínek je ale celá řada. „Například jed nelze aplikovat na povrch půdy, který není porostlý, a porost musí umožnit propad granulí na povrch půdy, aby se eliminovalo riziko, že dojde k negativnímu dopadu na necílové živočichy,“ vysvětlil Hnízdil ze zemědělského ústavu. Ze stejného důvodu musí být lokalita, kde bude nebezpečná látka, jasně vytyčená a označená informačními cedulemi.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský loni v létě kvůli přemnožení hrabošů rozhazování jedu na povrch půdy na velké části území České republiky povolil. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
Pomoci by mohla aplikace pomocí stroje
Podle Tvarůžka by mohl zásadním způsobem pomoci také stroj ze Švýcarska, který jako první v tuzemsku začali využívat na farmě ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Zařízení vytváří v půdě rýhu, do které klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně udusá válec. „Je to jeden z mála postupů, který je legislativně přípustný,“ vysvětlil.
Stroj může v kalamitním roce pomoci regulovat celoplošně výskyt hrabošů na polích, která jsou nejvíce postižena, míní Tvarůžek. „V běžných letech může sloužit jako pomůcka, která ošetří okraje polí kolem travních pásů, kolem příkopů, které jsou zdrojem pro škůdce a které nemůžete jinak ošetřovat,“ doplnil.