Odlesňování Amazonie výrazně zpomalilo, kácení se ale přesunulo jinam

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Zastavit odlesňování Amazonie slíbil před volbami současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. V prezidentském křesle nahradil krajně pravicového Jaira Bolsonara, za jehož působení prales po léta podléhal destrukci, připomněla agentura.

První významný pokles mýcení za dobu Luly v úřadu brazilská vláda podle Reuters ohlásila v dubnu. V květnu meziročně odlesňování v amazonském pralese zpomalilo o téměř deset procent, vyplývá podle ní z dat ústavu INPE. Mýcení letos v květnu podlehla plocha o rozloze 812 kilometrů čtverečních, zatímco ve stejný měsíc loňského roku to bylo 900 kilometrů čtverečních.

Kácí se jinde

Problém je, že kácení se možná jen přesunulo na jiná místa. INPE totiž informoval také o tom, že se výrazně zvýšilo odlesňování v brazilském Cerradu – savanové oblasti, která sousedí s deštným pralesem. Letos v květnu tam oproti loňskému ubylo o 83 procent více stromů.

„Květen přinesl povzbudivá čísla pro Amazonii, ale bezprecedentní ničení pro Cerrado,“ upozornil vedoucí oddělení obnovy a ochrany přírody WWF-Brasil Edegar de Oliveira. Dodal, že právě savana je pod „silným tlakem“ zemědělského sektoru.

V pondělí administrativa současného prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 zcela zastavit nezákonné odlesňování. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti. Věnuje se také regulaci vlastnických práv na pozemky.

Ani v legislativě ale není snaha zcela úspěšná. Program v oblasti životního prostředí totiž už minulý týden narazil na překážky, když zákonodárci schválili návrh zákona, který omezuje pravomoci ministerstev životního prostředí a domorodého obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 9 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 15 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 16 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.