Odlesňování Amazonie výrazně zpomalilo, kácení se ale přesunulo jinam

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Zastavit odlesňování Amazonie slíbil před volbami současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. V prezidentském křesle nahradil krajně pravicového Jaira Bolsonara, za jehož působení prales po léta podléhal destrukci, připomněla agentura.

První významný pokles mýcení za dobu Luly v úřadu brazilská vláda podle Reuters ohlásila v dubnu. V květnu meziročně odlesňování v amazonském pralese zpomalilo o téměř deset procent, vyplývá podle ní z dat ústavu INPE. Mýcení letos v květnu podlehla plocha o rozloze 812 kilometrů čtverečních, zatímco ve stejný měsíc loňského roku to bylo 900 kilometrů čtverečních.

Kácí se jinde

Problém je, že kácení se možná jen přesunulo na jiná místa. INPE totiž informoval také o tom, že se výrazně zvýšilo odlesňování v brazilském Cerradu – savanové oblasti, která sousedí s deštným pralesem. Letos v květnu tam oproti loňskému ubylo o 83 procent více stromů.

„Květen přinesl povzbudivá čísla pro Amazonii, ale bezprecedentní ničení pro Cerrado,“ upozornil vedoucí oddělení obnovy a ochrany přírody WWF-Brasil Edegar de Oliveira. Dodal, že právě savana je pod „silným tlakem“ zemědělského sektoru.

V pondělí administrativa současného prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 zcela zastavit nezákonné odlesňování. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti. Věnuje se také regulaci vlastnických práv na pozemky.

Ani v legislativě ale není snaha zcela úspěšná. Program v oblasti životního prostředí totiž už minulý týden narazil na překážky, když zákonodárci schválili návrh zákona, který omezuje pravomoci ministerstev životního prostředí a domorodého obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 7 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 10 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 10 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 12 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.