Odlesňování Amazonie výrazně zpomalilo, kácení se ale přesunulo jinam

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Zastavit odlesňování Amazonie slíbil před volbami současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. V prezidentském křesle nahradil krajně pravicového Jaira Bolsonara, za jehož působení prales po léta podléhal destrukci, připomněla agentura.

První významný pokles mýcení za dobu Luly v úřadu brazilská vláda podle Reuters ohlásila v dubnu. V květnu meziročně odlesňování v amazonském pralese zpomalilo o téměř deset procent, vyplývá podle ní z dat ústavu INPE. Mýcení letos v květnu podlehla plocha o rozloze 812 kilometrů čtverečních, zatímco ve stejný měsíc loňského roku to bylo 900 kilometrů čtverečních.

Kácí se jinde

Problém je, že kácení se možná jen přesunulo na jiná místa. INPE totiž informoval také o tom, že se výrazně zvýšilo odlesňování v brazilském Cerradu – savanové oblasti, která sousedí s deštným pralesem. Letos v květnu tam oproti loňskému ubylo o 83 procent více stromů.

„Květen přinesl povzbudivá čísla pro Amazonii, ale bezprecedentní ničení pro Cerrado,“ upozornil vedoucí oddělení obnovy a ochrany přírody WWF-Brasil Edegar de Oliveira. Dodal, že právě savana je pod „silným tlakem“ zemědělského sektoru.

V pondělí administrativa současného prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 zcela zastavit nezákonné odlesňování. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti. Věnuje se také regulaci vlastnických práv na pozemky.

Ani v legislativě ale není snaha zcela úspěšná. Program v oblasti životního prostředí totiž už minulý týden narazil na překážky, když zákonodárci schválili návrh zákona, který omezuje pravomoci ministerstev životního prostředí a domorodého obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 3 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 6 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.