Pražští hasiči začali v pondělí v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Ubytování v něm najde 150 lidí, zejména těch, co nyní pobývají na hlavním nádraží. Hotovo by mělo být v úterý. Následně začne jeho připojování na inženýrské sítě, řekl mluvčí hasičů Martin Kavka. Součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Kdy se v městečku objeví první uprchlíci, zatím však není jasné.
V pražských Malešicích vzniká další stanové městečko pro uprchlíky. Zázemí v něm najde 150 lidí
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
V Praze už několik týdnů funguje stanové městečko v Troji, kde bylo k pondělku 147 uprchlíků. Hlavní město se potýká s velkým přílivem běženců z Ukrajiny. Asistenční centrum KACPU ve Vysočanech, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes devadesát tisíc lidí.
Hasiči na nynější stavbě začali pracovat v pondělí ráno. Kdy bude místo plně připraveno přijmout uprchlíky, bude záležet na dalším postupu prací. Hasiči staví stany, po jejichž dokončení bude třeba napojit areál na elektřinu nebo vodu a naplánovat režim fungování městečka.
Koncept stanového městečka je stejný jako v Troji, kdy se jedná o postupy, které hasiči trénují. „Měli jsme požadavek na podobu areálu, aby sem ten koncept zapadl, takže se dokončují práce, kdy se musí vysekat křoviny, abychom tady mohli postavit deset stanů,“ řekl Kavka.
Městečko vzniká na pozemku vedle třídírny České pošty mezi ulicemi Českobrodská a Sazečská a vlakovými kolejemi. „Pozemek patří částečně České poště a částečně magistrátu a má rozlohu pět tisíc metrů čtverečních. Výhoda je, že kromě těch náletových dřevin zde není nic, co by bránilo výstavbě městečka. Kácejí se pouze křoviny, žádné stromy se kácet nebudou,“ ujistil mluvčí ČP Matyáš Vitík. Na odstraňování zeleně dohlíží úředník z odboru životního prostředí Prahy 10 a zástupce odchytové stanice.
„Bude zde celkem deset stanů, kde budou uprchlíci ubytovaní. V každém z nich bude patnáct lůžek ke spaní. Předpoklad je takový, že stany budou hotové a vybavené zítra (v úterý) během dne,“ uvedla redaktorka ČT Karolína Nová. Stavbu hasičům podle ní komplikuje sekání náletových dřevin. „Hasiči začnou stavět další stan až ve chvíli, kdy se pro něj uvolní místo,“ dodala.
„Za dvanáct hodin by mělo být hotovo. Tady to možná bude trvat trochu déle, protože areál není ještě plně připraven,“ řekl Kavka.
Jídelna, sprchy, dětský koutek
Stejně jako v Troji také v Malešicích bude desítka stanů pro ubytování, společné prostory jako jídelna, sprchy a sociální zařízení a vznikne dětský koutek. „Plán výstavby, který jsem od velitele viděl, je de facto totožný s Trojou, liší se jen v pár drobnostech,“ dodal Kavka. Výstavba stanů trvá čtyři až pět hodin. Následně je potřeba areál napojit na inženýrské sítě.
Praha se potýká s nedostatečnou ubytovací kapacitou a jedná s vládou a ostatními kraji o přemístění uprchlíků do krajů, které nejsou tolik vytíženy. Kvůli nedostatku ubytovacích kapacit a situaci na hlavním nádraží vzniklo v polovině května stanové městečko v Troji.
Náklady na léčbu Ukrajinců budou skoro sedm miliard
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že při počtu 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny budou letos náklady na jejich péči asi 6,9 miliardy korun.
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka budou ale reálné náklady zřejmě nižší. „Je to číslo, které je podle mého názoru na horní hranici odhadu,“ uvedl. V něm pojišťovna počítá s maximálním odhadem 350 tisíc uprchlíků, z nichž každý bude potřebovat zdravotní péči za zhruba 26 400 korun, což je asi 60 procent průměru českých pojištěnců. „Nakonec to třeba může dopadnout tak, že bude saldo vyrovnané,“ doplnil předseda správní rady poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL).
Podle Kabátka zatím data o čerpání zdravotních služeb Ukrajinci za březen a část dubna neukazují, že by jejich potřeba zdravotní péče byla nějak masivní. Řádově šlo podle něho v březnu o vyšší desítky milionů korun, nejde ale o konečná čísla. Mezi uprchlíky je ale víc nemocných. „V tom vzorku 350 tisíc Ukrajinců je jich procentuálně více než ve vzorku české populace, ale zatím to není nijak alarmující rozdíl, který by nás vedl k nějakým zásadnějším debatám, co s tím dál,“ doplnil Kabátek.
Podle něho do Česka přicházejí i velmi vážně nemocní uprchlíci, například s rakovinou, nebo pacienti, kteří potřebují nejmodernější léky na cystickou fibrózu. Registrováno je přitom i dítě se spinální svalovou atrofií (SMA), jehož léčba vyžaduje podání dosud nejdražšího v tuzemsku hrazeného léku Zolgensma, který stojí přes 50 milionů korun.
„Domníváme se, že celá řada se zapojí do pracovního procesu nebo bude zemi opouštět, takže (náklady) budou spíš klesat,“ dodal Kabátek. Podle dat pojišťovny je již zaměstnáno či podniká téměř 35 tisíc Ukrajinců, tedy asi osmnáct procent z těch v produktivním věku. Pokud se pojištěnec vrátí na Ukrajinu a od pojištění se neodhlásí, přesto za něj dostane zdravotní pojišťovna od státu roční pojistné, protože rok mu platí vízum. Půjde zhruba o 21 tisíc korun, což je méně než průměrný výdaj na pojištěnce za rok.
V produktivním věku je celkem 190 tisíc z nových ukrajinských pojištěnců VZP. Dětí je 125 tisíc, dospělých žen 152 tisíc a dospělých mužů 57 tisíc. V současné době za ty, kteří nepracují, hradí po dobu jednoho roku zdravotní pojištění stát. Měsíčně za každého stejně jako za české děti, seniory či nezaměstnané odvádí 1979 korun, od července to bude 1597 korun. VZP očekává, že příjmy z těchto plateb a odvodů pracujících budou asi 4,5 až 4,7 miliardy.