Asteroid, který vyhubil dinosaury, stvořil zelené plíce planety. Vděčíme mu za deštné pralesy

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

„Náš tým zkoumal více než padesát tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes šest tisíc zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová ze Smithsonianského ústavu tropického výzkumu v Panamě.

Vědci zjistili, že před dopadem obřího asteroidu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku byly běžné jehličnany a kapraďorosty. Po zkázonosném dopadu asteroidu diverzita rostlin poklesla o zhruba 45 procent. Běžné bylo vymírání zejména mezi semennými rostlinami. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.

Struktura tropických lesů se v důsledku této transformace také změnila. Během období pozdní křídy, kdy ještě žili dinosauři, měly jednotlivé stromy v lesích hodně prostoru. Jejich horní části se neprolínaly, což umožnilo slunečnímu svitu prodrat se na zem. Po dopadu asteroidu se v lesích vytvořila silná klenba větvoví a na zem dopadalo mnohem méně světla.

Tři hypotézy

Vědci mají pro tuto změnu trojí vysvětlení. První spočívá v tom, že dinosauři bránili tomu, aby lesy příliš zarostly, neboť se živili rostlinami v nižších vrstvách lesa a šlapali po nich. Druhé vysvětlení je, že spad popela po dopadu asteroidu obohatil půdu v tropech, což bylo ku prospěchu rychleji rostoucím krytosemenným rostlinám. Třetí vysvětlení uvádí, že mizení jehličnanů vytvořilo příležitost pro převzetí nadvlády kvetoucími rostlinami.

Vysvětlení se podle vědeckého týmu navzájem nevylučují a všechna mohla přispět k výsledku, jehož jsme dnes svědky. „Poučení z toho je, že při rychlých narušeních se tropické ekosystémy nejen obnoví; jsou nahrazeny a ten proces trvá opravdu dlouho,“ poznamenala Carvalhová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...