Deštný prales ve světě ubývá rychleji, nejvíc se situace zhoršila v Latinské Americe

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rekordní úbytek deštných pralesů
Zdroj: ČT24

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Podle badatelů mohou za odlesňování rozšiřující se lidské aktivity jako zemědělství či těžba dřeva. Během epidemie covidu-19 mnohé státy méně vymáhaly své zákony na ochranu deštného pralesa.

Politiky, jež mají za cíl nastartovat ekonomiky po propadu během epidemie, se taktéž mohou negativně promítnout do rychlosti odlesňování. V roce 2020 se ani nepodařilo dosáhnout cíle kupovat pouze udržitelné produkty, které si stanovily globální značky zboží pro domácnosti, napsala agentura Reuters.

Největší plocha odlesnění připadá na Brazílii, kde bylo ztraceno 1,7 milionu hektarů pralesa. To je o 25 procent více než v předloňském roce. Za negativní vývoj mohou podle badatelů větší počet požárů a škrty v rozpočtu institucí, jež mají ochranu pralesu na starost. Odlesnění se zvýšilo i v Bolívii se ztrátou 276 900 hektarů pralesa. Mírné zlepšení naopak zaznamenala Kolumbie.

„Vidíme vcelku významný pokles (odlesňování) v Indonésii a Malajsii, který jsme ale nezaznamenali v jiných částech světa,“ uvedla Mikaela Weissová z GFW. Za zlepšení podle studie mohou některá opatření tamních vlád. Situace se však nezlepšila v dalších asijských zemích, například v Kambodži, Laosu a Mynamaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...