Deštný prales ve světě ubývá rychleji, nejvíc se situace zhoršila v Latinské Americe

8 minut
Horizont ČT24: Rekordní úbytek deštných pralesů
Zdroj: ČT24

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Podle badatelů mohou za odlesňování rozšiřující se lidské aktivity jako zemědělství či těžba dřeva. Během epidemie covidu-19 mnohé státy méně vymáhaly své zákony na ochranu deštného pralesa.

Politiky, jež mají za cíl nastartovat ekonomiky po propadu během epidemie, se taktéž mohou negativně promítnout do rychlosti odlesňování. V roce 2020 se ani nepodařilo dosáhnout cíle kupovat pouze udržitelné produkty, které si stanovily globální značky zboží pro domácnosti, napsala agentura Reuters.

Největší plocha odlesnění připadá na Brazílii, kde bylo ztraceno 1,7 milionu hektarů pralesa. To je o 25 procent více než v předloňském roce. Za negativní vývoj mohou podle badatelů větší počet požárů a škrty v rozpočtu institucí, jež mají ochranu pralesu na starost. Odlesnění se zvýšilo i v Bolívii se ztrátou 276 900 hektarů pralesa. Mírné zlepšení naopak zaznamenala Kolumbie.

„Vidíme vcelku významný pokles (odlesňování) v Indonésii a Malajsii, který jsme ale nezaznamenali v jiných částech světa,“ uvedla Mikaela Weissová z GFW. Za zlepšení podle studie mohou některá opatření tamních vlád. Situace se však nezlepšila v dalších asijských zemích, například v Kambodži, Laosu a Mynamaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...