Deštný prales ve světě ubývá rychleji, nejvíc se situace zhoršila v Latinské Americe

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rekordní úbytek deštných pralesů
Zdroj: ČT24

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Podle badatelů mohou za odlesňování rozšiřující se lidské aktivity jako zemědělství či těžba dřeva. Během epidemie covidu-19 mnohé státy méně vymáhaly své zákony na ochranu deštného pralesa.

Politiky, jež mají za cíl nastartovat ekonomiky po propadu během epidemie, se taktéž mohou negativně promítnout do rychlosti odlesňování. V roce 2020 se ani nepodařilo dosáhnout cíle kupovat pouze udržitelné produkty, které si stanovily globální značky zboží pro domácnosti, napsala agentura Reuters.

Největší plocha odlesnění připadá na Brazílii, kde bylo ztraceno 1,7 milionu hektarů pralesa. To je o 25 procent více než v předloňském roce. Za negativní vývoj mohou podle badatelů větší počet požárů a škrty v rozpočtu institucí, jež mají ochranu pralesu na starost. Odlesnění se zvýšilo i v Bolívii se ztrátou 276 900 hektarů pralesa. Mírné zlepšení naopak zaznamenala Kolumbie.

„Vidíme vcelku významný pokles (odlesňování) v Indonésii a Malajsii, který jsme ale nezaznamenali v jiných částech světa,“ uvedla Mikaela Weissová z GFW. Za zlepšení podle studie mohou některá opatření tamních vlád. Situace se však nezlepšila v dalších asijských zemích, například v Kambodži, Laosu a Mynamaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...