Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.
Ptákům v Amazonii se snížila váha a prodloužila křídla. Podle vědců se snaží adaptovat na změny klimatu
„Dokonce i uprostřed tohoto nedotčeného amazonského deštného pralesa pozorujeme globální dopady klimatických změn způsobených lidmi,“ uvedl hlavní autor studie Vitek Jirinec z Integral Ecology Research Center. Výsledky jeho práce vyšly v odborném žurnálu Science Advances.
Ptáci v amazonském deštném pralese se během několika generací zmenšili a prodloužila se jim křídla, to je podle výsledků výzkumu očividné. Svědčí to o jejich reakci na měnící se podmínky prostředí, jako je třeba nutnost lovu jiné potravy.
Jedná se o první studii, která toto objevila u nestěhovavých ptáků a vyloučila tak další faktory, které mohly fyziologické změny ovlivnit. Jirinec a jeho kolegové studovali údaje o více než 15 tisících ptáků, kteří byli odchyceni, změřeni, zváženi, označeni páskou na noze a vypuštěni, a to během asi čtyřiceti let terénních prací v největším deštném pralese světa.
Z údajů vyplývá, že od osmdesátých let 20. století se hmotnost téměř všech ptáků snížila. Většina ptačích druhů ztratila v průměru asi dvě procenta své tělesné hmotnosti každých deset let. U průměrného druhu ptáka, který v osmdesátých letech vážil asi třicet gramů, váží nyní v průměru asi 27,6 gramu.
Tyto změny jsou podle autorů dost důležité. „Tito ptáci se mezi sebou ve velikosti tolik neliší. Jsou poměrně jemně vyladění, takže když jsou všichni v populaci o pár gramů menší, je to už významné,“ uvedl spoluautor Philip Stouffer.
Protože soubor dat pokrývá velké území deštného pralesa, nejsou změny na tělech a křídlech ptáků napříč společenstvy spojené s jednou konkrétní lokalitou, a to znamená, že jev je všudypřítomný.
„Nepochybně se to děje všude a pravděpodobně nejen u ptáků,“ řekl Stouffer. „Když se podíváte z okna a uvážíte, co tam vidíte, podmínky nejsou takové, jaké byly před čtyřiceti lety. Je velmi pravděpodobné, že na tyto změny reagují i rostliny a živočichové.“
Vědci popsali, že k největším změnám došlo u těch druhů, které žijí v nejvyšších patrech lesa a jsou tedy nejčastěji a nejvíc vystaveni teplu a sušším podmínkám. Předpokládá se, že tito ptáci se přizpůsobili teplejšímu a suššímu klimatu tím, že snížili zatížení křídel a stali se tak energeticky efektivnějšími při letu.
„Představte si stíhačku s těžkým tělem a krátkými křídly, která potřebuje k rychlému letu hodně energie, ve srovnání s kluzákem se štíhlým tělem a dlouhými křídly, který může stoupat s menší spotřebou energie. Pokud má pták vyšší zatížení křídel, musí rychleji mávat křídly, aby se udržel ve vzduchu, což vyžaduje více energie a produkuje více metabolického tepla. Snížení tělesné hmotnosti a zvětšení délky křídel vede k efektivnějšímu využívání zdrojů a zároveň k udržení chladu v oteplujícím se klimatu,“ popsali autoři.
Že ptáci reagují na změny se dalo očekávat, není ale jasné, jak moc budou schopní se přizpůsobit změnám, které v současné době probíhají tak extrémně rychle.