Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.
Kvůli požárům v brazilské Amazonii, které jsou z velké části způsobené farmáři rozšiřujícími zemědělskou půdu, se terčem kritiky opět stal brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten totiž preferuje ekonomické zájmy před ekologickými a data o odlesňování i o šíři požárů zlehčuje.
„Tropický deštný prales nezasáhly požáry. Takže ten příběh, že Amazonie hoří, je lež,“ prohlásil Bolsonaro tento měsíc na schůzce zemí Paktu z Leticie, který založily loni v září státy Amazonie. Brazilský prezident také vyzval ostatní lídry, aby se proletěli nad deštným pralesem a sami viděli, že „tam nic nehoří“.
Skrytý plamen
V některých oblastech ale podle expertů nemusí být z letadla nic vidět, protože hoří nízká vegetace. „Vysoké stromy mohou zpočátku přežít díky vysoké vlhkosti, zůstanou ale poškozené a zemřou za několik let,“ citoval server televize Deutsche Welle britského experta Jose Barlowa.
Bolsonara kritizoval opět i americký herec a spoluzakladatel fondu na záchranu Amazonie Leonardo DiCaprio. „Lesní požáry Amazonie v loňském roce byly dost zničující. Obávám se, že letos, kdy je klima sušší a kdy koronavirus zabil přes sto tisíc Brazilců, není odlesňování věnována dostatečná pozornost,“ napsal o víkendu na síti Instagram.
Kvůli liknavému postoji k lesním požárům, odlesňování i k boji proti koronaviru demonstrují v posledních dnech v Brazílii také místní domorodci, kteří blokují hlavní silnice v oblasti Novo Progresso.
Lidský vliv je prokazatelný
Podle Ane Alencarové z brazilského Institutu pro výzkum Amazonie (IPAM) jsou téměř všechny požáry lesa v oblasti způsobené lidmi. Stromy poražené kvůli získání zemědělské půdy se nechají uschnout a pak se pálí, stejně jako se vypaluje nízký porost. „A i když je velmi, velmi sucho, někdo musel škrtnout sirkou,“ dodala Alencarová.
Loni se Bolsonaro kvůli Amazonii stal terčem široké mezinárodní kritiky. Ostře ho kritizoval prezident Francie Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení.
Letos brazilský prezident zakázal během sezony požárů vypalování půdy a nasadil do oblasti kvůli kontrole vojáky. Minulý týden prohlásil, že odlesňování se díky tomu v červenci zmírnilo o 25 procent oproti loňsku. Podle expertů se ale odlesňování za první pololetí o čtvrtinu zvětšilo.
Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, byť je toto označení nepřesné a překonané. Hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. V Brazílii dosáhlo odlesňování Amazonie maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Od srpna 2018 do července 2019 přišel podle INPE brazilský prales asi o 10 tisíc kilometrů čtverečních lesa, což je zhruba rozloha Libanonu a největší ztráta od roku 2008.
