Amazonii opět sužují lesní požáry, je jich více než před rokem

Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.

Kvůli požárům v brazilské Amazonii, které jsou z velké části způsobené farmáři rozšiřujícími zemědělskou půdu, se terčem kritiky opět stal brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten totiž preferuje ekonomické zájmy před ekologickými a data o odlesňování i o šíři požárů zlehčuje.

„Tropický deštný prales nezasáhly požáry. Takže ten příběh, že Amazonie hoří, je lež,“ prohlásil Bolsonaro tento měsíc na schůzce zemí Paktu z Leticie, který založily loni v září státy Amazonie. Brazilský prezident také vyzval ostatní lídry, aby se proletěli nad deštným pralesem a sami viděli, že „tam nic nehoří“.

Skrytý plamen

V některých oblastech ale podle expertů nemusí být z letadla nic vidět, protože hoří nízká vegetace. „Vysoké stromy mohou zpočátku přežít díky vysoké vlhkosti, zůstanou ale poškozené a zemřou za několik let,“ citoval server televize Deutsche Welle britského experta Jose Barlowa.

Bolsonara kritizoval opět i americký herec a spoluzakladatel fondu na záchranu Amazonie Leonardo DiCaprio. „Lesní požáry Amazonie v loňském roce byly dost zničující. Obávám se, že letos, kdy je klima sušší a kdy koronavirus zabil přes sto tisíc Brazilců, není odlesňování věnována dostatečná pozornost,“ napsal o víkendu na síti Instagram.

Kvůli liknavému postoji k lesním požárům, odlesňování i k boji proti koronaviru demonstrují v posledních dnech v Brazílii také místní domorodci, kteří blokují hlavní silnice v oblasti Novo Progresso.

Lidský vliv je prokazatelný

Podle Ane Alencarové z brazilského Institutu pro výzkum Amazonie (IPAM) jsou téměř všechny požáry lesa v oblasti způsobené lidmi. Stromy poražené kvůli získání zemědělské půdy se nechají uschnout a pak se pálí, stejně jako se vypaluje nízký porost. „A i když je velmi, velmi sucho, někdo musel škrtnout sirkou,“ dodala Alencarová.

Loni se Bolsonaro kvůli Amazonii stal terčem široké mezinárodní kritiky. Ostře ho kritizoval prezident Francie Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení.

Letos brazilský prezident zakázal během sezony požárů vypalování půdy a nasadil do oblasti kvůli kontrole vojáky. Minulý týden prohlásil, že odlesňování se díky tomu v červenci zmírnilo o 25 procent oproti loňsku. Podle expertů se ale odlesňování za první pololetí o čtvrtinu zvětšilo.

Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, byť je toto označení nepřesné a překonané. Hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. V Brazílii dosáhlo odlesňování Amazonie maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Od srpna 2018 do července 2019 přišel podle INPE brazilský prales asi o 10 tisíc kilometrů čtverečních lesa, což je zhruba rozloha Libanonu a největší ztráta od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 6 hhodinami
Načítání...