Civilizace začala v Amazonii upadat už před příchodem Evropanů. Příčinou byly klimatické změny

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Vědci, kteří prostudovali dostupné údaje o fosilním pylu a dřevěném uhlí v Amazonii, tvrdí, že lidská civilizace v deštném pralese dosáhla vrcholu kolem roku 1200 našeho letopočtu. Pak byla některá místa opuštěna, což umožnilo, aby tam vyrostl znovu prales.

Nový výzkum, do něhož byli zapojeni vědci z univerzity v Readingu a který otiskl časopis Science, zpochybňuje předchozí předpoklad, že největší pokles populace v Americe –⁠ známý jako takzvané „velké vymírání“ –⁠ začal až poté, co evropští osadníci přenesli na kontinent nové nemoci.

Profesor Frank Mayle, který se věnuje tropické paleoekologii na univerzitě v Readingu a je spoluautorem studie, uvedl: „Naše analýza upozorňuje na možnost, že změna klimatu způsobila úpadek některých amazonských společností už několik století před příchodem Evropanů. Šlo zejména o ty složitější a vyspělejší společnosti, které byly možná příliš zkostnatělé na to, aby se přizpůsobily.“

Podle Mayla to nijak neubírá zodpovědnost evropským dobyvatelům: „I když zavlečení evropských nemocí, jako jsou neštovice, bylo pravděpodobně stále důvodem velkého úbytku populace, který byl následně zaznamenán na americkém kontinentu, výzkum je varováním před hrozbou, kterou změna klimatu pro společnost představuje. Poznatky o tom, jak různé typy starověké společnosti reagovaly na minulé změny klimatu, mohou poskytnout cenná vodítka k pochopení osudu dnešních společností v rámci globálního oteplování 21. století.“

Význam pro současnost

Analýza zkamenělého pylu a dřevěného uhlí odhalila, že mnohé dříve odlesněné plochy se zotavují již více než osm set, a nikoli čtyři sta let, jak se dříve předpokládalo. To naznačuje pokles počtu obyvatel v tomto prostoru ještě před příchodem Evropanů. Vědci teď budou v navazujícím výzkumu zkoumat příčiny a mechanismy tohoto úbytku.

Podle autorů je pochopení tehdejšího dopadu lokální změny klimatu důležité i pro probíhající diskuse o vlivu předkolumbovských civilizací na amazonské deštné pralesy i pro to, aby vědci lépe poznali, do jaké míry je současná podoba lesů dědictvím dřívější lidské činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
před 9 hhodinami

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
před 13 hhodinami

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
před 17 hhodinami
Načítání...