Evropští politici trvají na udržení oteplování pod 1,5 stupně. Timmermans by volil spíš žádnou než špatnou dohodu

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Před špatnou dohodou dává Evropská unie přednost rozchodu bez dohody, řekl novinářům Timmermans. „Znepokojily nás některé věci, které jsme slyšeli a viděli za posledních dvanáct hodin,“ uvedl zástupce EU a dodal, že cílem unijního bloku je udržet „při životě“ cíl omezit oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia.

„EU je jednotná v ambici pokročit a navázat na to, na čem jsme se shodli v Glasgow. Náš vzkaz partnerům je jasný: nemůžeme se smířit s tím, že 1,5 stupně Celsia tady a teď zemře,“ uvedl Timmermans s odkazem na loňskou konferenci ve Skotsku, kde vyjednávání rovněž překročila oficiálně stanovený konec.

Podobně se vyjádřila také francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová. „Nemůžeme nechat cíl oteplení klimatu o 1,5 stupně zemřít v Šarm aš-Šajchu,“ podotkla. „Nebudeme součástí výsledku, který považujeme za nespravedlivý a neúčinný,“ uvedla i španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Vedoucí české delegace a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík zdůraznil, že by COP27 měla rozvíjet výsledky konference v Glasgow. „To, kam se vyvíjejí výstupy konference, nám de facto zabouchne dveře pro udržení cíle 1,5 stupně Celsia, který jsme společně přijali v Paříži a který tento týden znovu stvrdila G20,“ varoval.

Konference COP27 začala 6. listopadu a měla skončit v pátek. Zástupci zhruba dvou stovek zemí se ale stále neshodli na závěrečné deklaraci a podle agentury AP se nezdá, že by v diskusích nastával výrazný posun.

„Vyjednávání pokračovala i v noci,“ uvedl šéf egyptské delegace, podle kterého bylo potřeba finalizovat znění některých dokumentů. Nejmenovaný zástupce hovořící za skupinu vyjednavačů z afrických zemí ale AP sdělil, že spolu s kolegy nebyli k těmto jednáním ani přizváni.

Jednání se protáhla až do neděle

Vyjednavači neoznámili výsledek jednání ani do sobotní půlnoci. Plenární zasedání, které se mělo uskutečnit v sobotu odpoledne, tak nezačalo ani po 23:00 SEČ. Podle informací médií ze zákulisí se stále jednalo o fondu, který by měl kompenzovat chudším státům škody související se změnami klimatu, o závazku udržet oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou či o omezení používání fosilních paliv.

Podle agentury AP se vyjednavačům podařilo dosáhnout potenciální shody na vytvoření fondu. Podle návrhu textu dohody, za kterého citovala agentura Reuters, by se finanční opatření mělo týkat zemí, které jsou vůči změnám klimatu „velmi zranitelné“. Rozhovory se mimo jiné vedou o tom, kdo by měl fond financovat a kdo by měl být příjemcem peněz.

Unijní země chtějí, aby se závěrečný dokument jasně přihlásil k cíli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou a ke snižování emisí. „Potřebujeme dohodu na 1,5 stupně,“ uvedl irský ministr životního prostředí Eamon Ryan. 

Podle agentury Reuters jednání ztěžuje i fakt, že americký vyslanec pro klima John Kerry má covid-19 a nemohl se sobotních rozhovorů účastnit osobně. Vyjednával však na bilaterální úrovni po telefonu.

Státy také dělí pohled na fosilní paliva. Podle agentury Reuters návrh dohody neobsahoval požadavek Evropské unie a Indie na omezení používání všech druhů fosilních paliv. Zmíněno bylo pouze uhlí. Spojené státy v sobotu navrhly postupné vyřazení fosilních paliv, proti čemuž se ale postavily země z Afriky a Blízkého východu, které mají bohaté nerostné zásoby, píše agentura Reuters s odkazem na tři zdroje z jednání. 

Část z 40 tisíc účastníků konference už z egyptského letoviska odjela i přes pokračující vyjednávání. Pracovníci začali se sklízením rozlehlých pavilonů v konferenční zóně, kde už jsou do úhledných komínků seskládané židle a na stěnách zbyly trčící kabely po odstraněných monitorech. Stánky s občerstvením, které měly být podle egyptských organizátorů otevřené i přes víkend, už zejí prázdnotou, popsala situaci na místě agentura AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 45 mminutami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 9 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 9 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...