Počet zástupců fosilního průmyslu na každoroční klimatické konferenci letos stoupl. Lobbistů zastupujících uhlí, ropu nebo plyn přijelo do egyptského Šarm aš-Šajchu více než šest stovek. Část z nich se přitom objevuje přímo v delegacích zemí spojených s fosilním sektorem. Snaží se ovlivňovat zákonodárce v jejich rozhodování ohledně přijímaných opatření nebo získat část z plánovaných investic, uvedl vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Czech Globe Jiří Kolman. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena do soboty.
Konec 27. klimatické konference OSN v egyptském Šarm aš-Šajchu byl posunut z pátku na sobotu. Státy, které se společnou úmluvou v roce 1992 shodly na ochraně klimatického systému, se každoročně scházejí a hodnotí, jakých pokroků dosáhly. Letos se setkání zúčastnilo víc než devadesát hlav států a zástupci 195 zemí. Kromě analýzy současného stavu ale ze summitu vycházejí také doporučení, jaká opatření by měly státy zavést.
Právě to motivuje velké společnosti spojené s produkcí uhlí, ropy nebo plynu k tomu, aby na konferenci vyslaly své zástupce, upozorňuje mezinárodní nevládní organizace Global Witness. Zjistila, že zatímco loňské konference ve skotském Glasgow se zúčastnilo 503 delegátů napojených právě na průmysl s fosilními palivy, letos to bylo už více než šest set lidí. To je mnohem víc než počet účastníků z desítky zemí nejvíce postižených změnou klimatu, jako jsou například Pákistán, Bangladéš nebo Mosambik.
Podle Kolmana se lobbisté snaží ovlivňovat budoucí legislativu například při prosazování Green Dealu. Své zájmy se podle něj snaží prosazovat „na všech frontách“. Zaměstnávají například bývalé příslušníky vládních struktur, kteří se pak účastní jednání nebo doprovodných akcí, na konferenci mají své stánky, prezentují analýzy a výzkumy provedené různými neziskovými organizacemi a think-tanky.
Kolman upozornil, že se fosilní průmysl zaměřuje i na organizace, jako je Akademie věd, se kterými chce navázat spolupráci. Ta může být přínosná, výzkumníci by však měli být pozorní, aby jejich práce nakonec nepřispěla ke zhoršení podmínek. „Občas musíme být jako vědci opatrní a dávat si pozor, aby to nezavánělo takzvaným greenwashingem. To znamená nazeleňování a ospravedlňování aktivit, které mohou být podezřelé nejenom v environmentální oblasti,“ poznamenal.
Lobbistům se dosud podařilo prosadit například strategii přechodu na zemní plyn, upozornil Kolman. Ten se má podle mnohých stát přechodným stupněm při budování obnovitelných zdrojů energie. „Mají oddechový čas, mají klid na práci. (…) U plynu se pořád ještě drží narativ, že jeho využití přechodně zas až tak nevadí. To považuji za úspěch právě lobbistů,“ popsal.
Letos se podle něj zájmové skupiny soustředí zejména na takzvaná adaptační opatření, pomocí kterých se například definuje snižování skleníkových plynů. „Hovoří o tom, jak bude ročně zainvestováno 80 miliard dolarů,“ přiblížil.
Spojené arabské emiráty počet svých delegátů letos znásobily šestkrát
Projekt Global Witness také zjistil, kolik lobbistů je přímo v národních delegacích, celkem jde skoro o dvě stovky lidí. Nejvíc, sedmdesát, jich mají ve svém týmu Spojené Arabské emiráty (SAE). Následuje Rusko se 33 delegáty, Keňa s Kongem mají po dvanácti lobbistech, za nimi jsou Omán, Kuvajt, Kanada, Angola nebo Namibie.
Právě Spojené arabské emiráty mají letos největší delegaci, celkem o 1070 lidech. Loni přitom zemi zastupovalo pouze 170 lidí. SAE bude hostit konferenci příští rok, podle Kolmana však důvodem znásobení zastoupení této země nejsou přípravy na další ročník. „Souvislost s fosilním sektorem, který je klíčový pro SAE, tam určitě bude,“ řekl. Například delegace Egypta, který COP hostí letos, se loňský rok svou velikostí nijak nevymykala.
Jednání se protáhnou
Krátce před plánovaným koncem konference OSN o změnách klimatu COP27 v Egyptě obdrželi zástupci zemí první návrh podoby závěrečné deklarace. Desetistránkový dokument, který v pátek ráno nabídli egyptští pořadatelé, vyzývá k postupnému ukončení využívání uhlí. Nereaguje ale na požadavek některých zemí a klimatických aktivistů na postupné ukončení těžby ropy a zemního plynu. Stále nevyřešená je také otázka zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody z přírodních katastrof, které změny klimatu zhoršují, napsala agentura DPA. Z toho důvodu byla konference o den prodloužena.
„V návrhu se zdůrazňuje naléhavost řešení klimatické krize. Panuje shoda v tom, že je potřeba zpřísnit dosavadní závazky jednotlivých států. Nicméně je obrovský rozpor mezi méně a více rozvinutými státy. To je myslím klíčové – ta dohoda musí být globální, jinak opět jenom ztratíme drahocenný čas,“ říká k prvnímu návrhu vědec Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl, že chce ukázat ochotu ke kompromisu a „stavět mosty“ v bouřlivé debatě o kompenzacích a doufá, že protistrana vstřícnost ocení. Plán se musí zaměřit na nejzranitelnější země a brát v potaz aktuální ekonomické podmínky, řekl Timmermans. Kompenzace přitom nejsou preferovaným řešením EU.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková návrh na zřízení fondu označila za „velký krok“ v jednání. Jedním z cílů setkání v Egyptě je přimět Čínu, aby kompenzační fond rovněž podpořila, uvedla Baerbocková podle agentury AP. Kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault uvedl, že přispívat by měla také Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty nebo Katar.
„Nutností je zastavení spotřeby fosilních paliv. Jediný náznak omezení, který jsem v prvním návrhu z konference zaznamenal, bylo omezení spotřeby uhlí. To musíme ale opravdu vyloučit. To v tom textu zatím není,“ dodává vědec Ač.
