Evropští politici trvají na udržení oteplování pod 1,5 stupně. Timmermans by volil spíš žádnou než špatnou dohodu

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Před špatnou dohodou dává Evropská unie přednost rozchodu bez dohody, řekl novinářům Timmermans. „Znepokojily nás některé věci, které jsme slyšeli a viděli za posledních dvanáct hodin,“ uvedl zástupce EU a dodal, že cílem unijního bloku je udržet „při životě“ cíl omezit oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia.

„EU je jednotná v ambici pokročit a navázat na to, na čem jsme se shodli v Glasgow. Náš vzkaz partnerům je jasný: nemůžeme se smířit s tím, že 1,5 stupně Celsia tady a teď zemře,“ uvedl Timmermans s odkazem na loňskou konferenci ve Skotsku, kde vyjednávání rovněž překročila oficiálně stanovený konec.

Podobně se vyjádřila také francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová. „Nemůžeme nechat cíl oteplení klimatu o 1,5 stupně zemřít v Šarm aš-Šajchu,“ podotkla. „Nebudeme součástí výsledku, který považujeme za nespravedlivý a neúčinný,“ uvedla i španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Vedoucí české delegace a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík zdůraznil, že by COP27 měla rozvíjet výsledky konference v Glasgow. „To, kam se vyvíjejí výstupy konference, nám de facto zabouchne dveře pro udržení cíle 1,5 stupně Celsia, který jsme společně přijali v Paříži a který tento týden znovu stvrdila G20,“ varoval.

Konference COP27 začala 6. listopadu a měla skončit v pátek. Zástupci zhruba dvou stovek zemí se ale stále neshodli na závěrečné deklaraci a podle agentury AP se nezdá, že by v diskusích nastával výrazný posun.

„Vyjednávání pokračovala i v noci,“ uvedl šéf egyptské delegace, podle kterého bylo potřeba finalizovat znění některých dokumentů. Nejmenovaný zástupce hovořící za skupinu vyjednavačů z afrických zemí ale AP sdělil, že spolu s kolegy nebyli k těmto jednáním ani přizváni.

Jednání se protáhla až do neděle

Vyjednavači neoznámili výsledek jednání ani do sobotní půlnoci. Plenární zasedání, které se mělo uskutečnit v sobotu odpoledne, tak nezačalo ani po 23:00 SEČ. Podle informací médií ze zákulisí se stále jednalo o fondu, který by měl kompenzovat chudším státům škody související se změnami klimatu, o závazku udržet oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou či o omezení používání fosilních paliv.

Podle agentury AP se vyjednavačům podařilo dosáhnout potenciální shody na vytvoření fondu. Podle návrhu textu dohody, za kterého citovala agentura Reuters, by se finanční opatření mělo týkat zemí, které jsou vůči změnám klimatu „velmi zranitelné“. Rozhovory se mimo jiné vedou o tom, kdo by měl fond financovat a kdo by měl být příjemcem peněz.

Unijní země chtějí, aby se závěrečný dokument jasně přihlásil k cíli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou a ke snižování emisí. „Potřebujeme dohodu na 1,5 stupně,“ uvedl irský ministr životního prostředí Eamon Ryan. 

Podle agentury Reuters jednání ztěžuje i fakt, že americký vyslanec pro klima John Kerry má covid-19 a nemohl se sobotních rozhovorů účastnit osobně. Vyjednával však na bilaterální úrovni po telefonu.

Státy také dělí pohled na fosilní paliva. Podle agentury Reuters návrh dohody neobsahoval požadavek Evropské unie a Indie na omezení používání všech druhů fosilních paliv. Zmíněno bylo pouze uhlí. Spojené státy v sobotu navrhly postupné vyřazení fosilních paliv, proti čemuž se ale postavily země z Afriky a Blízkého východu, které mají bohaté nerostné zásoby, píše agentura Reuters s odkazem na tři zdroje z jednání. 

Část z 40 tisíc účastníků konference už z egyptského letoviska odjela i přes pokračující vyjednávání. Pracovníci začali se sklízením rozlehlých pavilonů v konferenční zóně, kde už jsou do úhledných komínků seskládané židle a na stěnách zbyly trčící kabely po odstraněných monitorech. Stánky s občerstvením, které měly být podle egyptských organizátorů otevřené i přes víkend, už zejí prázdnotou, popsala situaci na místě agentura AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...