Evropští politici trvají na udržení oteplování pod 1,5 stupně. Timmermans by volil spíš žádnou než špatnou dohodu

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Před špatnou dohodou dává Evropská unie přednost rozchodu bez dohody, řekl novinářům Timmermans. „Znepokojily nás některé věci, které jsme slyšeli a viděli za posledních dvanáct hodin,“ uvedl zástupce EU a dodal, že cílem unijního bloku je udržet „při životě“ cíl omezit oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia.

„EU je jednotná v ambici pokročit a navázat na to, na čem jsme se shodli v Glasgow. Náš vzkaz partnerům je jasný: nemůžeme se smířit s tím, že 1,5 stupně Celsia tady a teď zemře,“ uvedl Timmermans s odkazem na loňskou konferenci ve Skotsku, kde vyjednávání rovněž překročila oficiálně stanovený konec.

Podobně se vyjádřila také francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová. „Nemůžeme nechat cíl oteplení klimatu o 1,5 stupně zemřít v Šarm aš-Šajchu,“ podotkla. „Nebudeme součástí výsledku, který považujeme za nespravedlivý a neúčinný,“ uvedla i španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Vedoucí české delegace a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík zdůraznil, že by COP27 měla rozvíjet výsledky konference v Glasgow. „To, kam se vyvíjejí výstupy konference, nám de facto zabouchne dveře pro udržení cíle 1,5 stupně Celsia, který jsme společně přijali v Paříži a který tento týden znovu stvrdila G20,“ varoval.

Konference COP27 začala 6. listopadu a měla skončit v pátek. Zástupci zhruba dvou stovek zemí se ale stále neshodli na závěrečné deklaraci a podle agentury AP se nezdá, že by v diskusích nastával výrazný posun.

„Vyjednávání pokračovala i v noci,“ uvedl šéf egyptské delegace, podle kterého bylo potřeba finalizovat znění některých dokumentů. Nejmenovaný zástupce hovořící za skupinu vyjednavačů z afrických zemí ale AP sdělil, že spolu s kolegy nebyli k těmto jednáním ani přizváni.

Jednání se protáhla až do neděle

Vyjednavači neoznámili výsledek jednání ani do sobotní půlnoci. Plenární zasedání, které se mělo uskutečnit v sobotu odpoledne, tak nezačalo ani po 23:00 SEČ. Podle informací médií ze zákulisí se stále jednalo o fondu, který by měl kompenzovat chudším státům škody související se změnami klimatu, o závazku udržet oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou či o omezení používání fosilních paliv.

Podle agentury AP se vyjednavačům podařilo dosáhnout potenciální shody na vytvoření fondu. Podle návrhu textu dohody, za kterého citovala agentura Reuters, by se finanční opatření mělo týkat zemí, které jsou vůči změnám klimatu „velmi zranitelné“. Rozhovory se mimo jiné vedou o tom, kdo by měl fond financovat a kdo by měl být příjemcem peněz.

Unijní země chtějí, aby se závěrečný dokument jasně přihlásil k cíli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou a ke snižování emisí. „Potřebujeme dohodu na 1,5 stupně,“ uvedl irský ministr životního prostředí Eamon Ryan. 

Podle agentury Reuters jednání ztěžuje i fakt, že americký vyslanec pro klima John Kerry má covid-19 a nemohl se sobotních rozhovorů účastnit osobně. Vyjednával však na bilaterální úrovni po telefonu.

Státy také dělí pohled na fosilní paliva. Podle agentury Reuters návrh dohody neobsahoval požadavek Evropské unie a Indie na omezení používání všech druhů fosilních paliv. Zmíněno bylo pouze uhlí. Spojené státy v sobotu navrhly postupné vyřazení fosilních paliv, proti čemuž se ale postavily země z Afriky a Blízkého východu, které mají bohaté nerostné zásoby, píše agentura Reuters s odkazem na tři zdroje z jednání. 

Část z 40 tisíc účastníků konference už z egyptského letoviska odjela i přes pokračující vyjednávání. Pracovníci začali se sklízením rozlehlých pavilonů v konferenční zóně, kde už jsou do úhledných komínků seskládané židle a na stěnách zbyly trčící kabely po odstraněných monitorech. Stánky s občerstvením, které měly být podle egyptských organizátorů otevřené i přes víkend, už zejí prázdnotou, popsala situaci na místě agentura AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš před summitem v Jerevanu jednal s Ruttem o navyšování výdajů v NATO

Český premiér Andrej Babiš jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
08:40Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěEvropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby. Stubb se vyslovil pro členství Ukrajiny v EU i v NATO s poznámkou, že podle něj v Evropě ani v USA není vojenská síla schopná bojovat tak, jak to dělá Ukrajina. „Místo toho, abychom hovořili o tom, co Ukrajina potřebuje od Evropy, tak bychom měli začít uvažovat o tom, co Evropa potřebuje od Ukrajiny,“ prohlásil finský prezident.
11:56Aktualizovánopřed 4 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 58 mminutami

Dron zasáhl výškovou budovu v Moskvě, útok prý hrozí i na vojenskou přehlídku 9. května

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.
před 1 hhodinou

V bitvě o volební okrsky otevřel Nejvyšší soud USA novou kapitolu

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.
před 1 hhodinou

Na výletní lodi v Atlantiku byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Na výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé, z nichž zatím u jednoho odborníci zjistili hantavirus. U dalších dvou mrtvých mají lékaři na nákazu podezření. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
před 2 hhodinami

Zaútočíme na lodě USA, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, varuje íránská armáda

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly v předchozích týdnech kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Už dříve v noci na pondělí významný člen íránského parlamentu uvedl, že Teherán by mohl považovat americký doprovod lodí za porušení příměří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...