Konec sporu mezi Německem a Evropskou komisí. Dosáhly shody ohledně spalovacích motorů

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Podle německého ministra se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německý resort ve čtvrtek večer poslal do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho EK z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung.

O tom, že je dohoda s Komisí o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle deníku Süddeutsche Zeitung měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

K Německu se přidaly Itálie, Polsko i Česko

Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

Premiér Fiala dohodu Německa s EK vítá

Urovnání sporu mezi Německem a EK potěšilo i českého premiéra Fialu. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ sdělil prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z výsledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Celé téma bude podle něj možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

  • Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
  • Mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně.
  • Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • K nevýhodám patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů.
  • Zdroj: ČTK

Babiš slibům EK nevěří

Naopak expremiér a předseda ANO Andrej Babiš je skeptický. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš.

Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl Babiš. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale dohodu ocenil. „Je to dobrý krok, který částečně napravuje chyby českého předsednictví EU,“ uvedl. Podobně jako Babiš ovšem poznamenal, že syntetická paliva jsou zatím v komerčním měřítku stále hudbou budoucnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské údery zabily tři Izraelce. Teherán hlásí 78 mrtvých

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují i v sobotu. Írán časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Izrael v pátek zahájil svoji dosud největší leteckou ofenzivu proti svému dlouholetému nepříteli ve snaze zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně. Údery si dle informací znesvářených stran vyžádaly 78 obětí v Íránu a tři v Izraeli.
06:24Aktualizovánopřed 23 mminutami

Satelit vyfotil následky izraelských úderů na íránské základny

Satelity společnosti Planet Labs vyfotily íránské letecké a raketové základny u měst Kermánšáh a Tabríz, které se v pátek staly terčem izraelské operace Rising Lion (Vzpínající se lev). Základny podle dostupných informací disponují sklady raket země-země, jejich zničení tedy může omezit rozsah íránské odvety proti židovskému státu.
08:59Aktualizovánopřed 44 mminutami

Počet mrtvých po nehodě letadla v Indii vzrostl na nejméně 279

Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279, informují média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
07:13Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ukrajina zasáhla chemický závod, Rusko udeřilo v Záporoží

Rusko v noci na sobotu vyslalo proti Ukrajině 58 bezpilotních letounů, Záporoží hlásí po úderech tři zraněné. Ukrajinské drony zasáhly ruský chemický závod v Stavropolském kraji. Podle ukrajinských úřadů po útoku zastavil provoz. Továrna je podle agentury Ukrinform důležitou součástí ruského vojenského průmyslu, produkuje klíčové složky pro výrobu výbušnin a dělostřeleckých granátů.
před 1 hhodinou

Čína tichou podporou hútíů zesílila zástupnou válku s USA

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.
před 7 hhodinami

Kennedy jmenoval novou očkovací komisi. Je plná antivaxerů, zlobí se kritici

Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
před 8 hhodinami

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 14 hhodinami
Načítání...