Konec sporu mezi Německem a Evropskou komisí. Dosáhly shody ohledně spalovacích motorů

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Podle německého ministra se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německý resort ve čtvrtek večer poslal do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho EK z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung.

O tom, že je dohoda s Komisí o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle deníku Süddeutsche Zeitung měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

K Německu se přidaly Itálie, Polsko i Česko

Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

Premiér Fiala dohodu Německa s EK vítá

Urovnání sporu mezi Německem a EK potěšilo i českého premiéra Fialu. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ sdělil prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z výsledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Celé téma bude podle něj možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

  • Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
  • Mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně.
  • Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • K nevýhodám patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů.
  • Zdroj: ČTK

Babiš slibům EK nevěří

Naopak expremiér a předseda ANO Andrej Babiš je skeptický. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš.

Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl Babiš. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale dohodu ocenil. „Je to dobrý krok, který částečně napravuje chyby českého předsednictví EU,“ uvedl. Podobně jako Babiš ovšem poznamenal, že syntetická paliva jsou zatím v komerčním měřítku stále hudbou budoucnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 34 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...