Konec sporu mezi Německem a Evropskou komisí. Dosáhly shody ohledně spalovacích motorů

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Podle německého ministra se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německý resort ve čtvrtek večer poslal do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho EK z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung.

O tom, že je dohoda s Komisí o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle deníku Süddeutsche Zeitung měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

K Německu se přidaly Itálie, Polsko i Česko

Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

Premiér Fiala dohodu Německa s EK vítá

Urovnání sporu mezi Německem a EK potěšilo i českého premiéra Fialu. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ sdělil prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z výsledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Celé téma bude podle něj možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

  • Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
  • Mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně.
  • Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • K nevýhodám patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů.
  • Zdroj: ČTK

Babiš slibům EK nevěří

Naopak expremiér a předseda ANO Andrej Babiš je skeptický. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš.

Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl Babiš. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale dohodu ocenil. „Je to dobrý krok, který částečně napravuje chyby českého předsednictví EU,“ uvedl. Podobně jako Babiš ovšem poznamenal, že syntetická paliva jsou zatím v komerčním měřítku stále hudbou budoucnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 8 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...