Ukrajina analyzuje škody a připravuje plán obnovy životního prostředí, který začne realizovat po válce. Bude ale trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před středečním zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec.
Naše příroda se bude z války vzpamatovávat desítky let, upozornil ukrajinský ministr
„Máme nyní problém s dvaatřiceti procenty našich lesů. Více než dvacet procent našich národních parků je okupováno,“ řekl Strilec. Útoky na ropná skladiště podle něj také znamenají obrovské znečištění ovzduší. Problémy jsou podle Strilce s pitnou vodou, a to i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Podle něj je cílem Ruska zničit Ukrajinu, její přírodu i obyvatele. Musíme společně s Evropskou unií udělat vše pro to, aby Rusko pochopilo, že tato válka je pro něj drahá, uvedl ministr. Ve spolupráci s evropskými partnery je podle Strilce nutné usilovat o to, aby Rusko zaplatilo veškeré škody, které způsobilo.
Redaktor ČT Milan Brunclík, který jednání ministrů životního prostředí sleduje, říká, že Strilec na jednání otevřel řadu konkrétních témat: „Mluvil o požárech, ať už z bombardování nebo také o zaminování rozsáhlých území, kdy jak likvidace min, tak náhodné výbuchy působí další požáry. Bombardováním a bojovými akcemi jsou narušeny také čistírny odpadních vod, takže do vodotečí často odtéká znečištěná voda.“
Ukrajinský voják ukrývá v lese houfnici M777 howitzer
Česko může s ekologickými škodami pomoci
Ministrům zemí EU chce Strilec ukázat skutečnou podobu války: „Chci jim ukázat, že válka není jen v televizi a na internetu,“ poznamenal. Jeho ministerstvo podle něj mapuje škody a připravuje plán obnovy. „Po válce, po našem vítězství začneme tento plán realizovat,“ dodal ministr.
Právě dopady ruské invaze na ukrajinské životní prostředí jsou jedním z hlavních témat středeční debaty ministrů členských zemí EU. Česko by podle ministryně Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) po válce mohlo na Ukrajinu vyslat zástupce odborných organizací na pomoc v souvislosti s ekologickými škodami.
„Můžeme pomoci mapovat škody, vyslat některé odborné organizace, jako jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Česká geologická služba a Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) přímo na Ukrajinu po skončení války,“ dodala ministryně.
Pomoci má i memorandum
S ochranou životního prostředí na Ukrajině má pomoci memorandum, které Strilec a Hubáčková ve středu v Praze podepsali. Podle české ministryně může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Hubáčková uvedla, že memorandum bylo připraveno a odsouhlaseno ještě před počátkem války. Podepsat se mělo v únoru, což znemožnila právě ruská invaze.
Ministryně sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Už ráno řekla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo České geologické služby.
Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině například i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy. Podle Hubáčkové může pomoci i s obnovou zásobování pitnou vodou, řešením kvality vod či s dekontaminací půd, řekla.
České organizace už na Ukrajině působily
Zmínila, že některé české organizace už v zemi působily, takže nebudou bez znalosti prostředí. „Budeme se bavit o tom, jaké finanční nástroje si Evropa nebo evropské instituce budou moci připravit,“ doplnila Hubáčková. Už během konfliktu je podle ní možné zpracovávat materiály, které poskytnou Ukrajinci a tamní instituce.
Ve středu v podvečer se uskuteční podpis memoranda s Ukrajinou k podpoře ochrany jejího životního prostředí. Podle Jana Dusíka, jednoho z českých zmocněnců pro jednání o životním prostředí, se dokument připravoval už před ruskou agresí proti Ukrajině a přímo válečné dopady se v něm neřeší.
Podle Hubáčkové bude dokument řešit obecnou spolupráci, výměnu informací ohledně životního prostředí či vzájemnou pomoc odborných institucí. „A to bude platit po dobu likvidace válečných škod na Ukrajině,“ dodala.
Náměstek polské ministryně klimatu a životního prostředí Adam Guibourgé-Czetwertyňski poznamenal, že je velmi důležité ukázat evropskou jednotu a podporu Ukrajině a připravenost EU zasáhnout a dělat vše pro ukončení války. Polsko podle něj už Ukrajině poskytlo například vybavení pro mapování environmentálních dopadů invaze, nabídlo také pracovní sílu.
Výměna informací s ukrajinským protějškem je podle rakouské ministryně Leonore Gewesslerové důležitá, aby bylo možné zajistit jak krátkodobou pomoc ve zmírnění ekologické destrukce, tak dlouhodobou obnovu Ukrajiny.
Ministři budou řešit také změnu klimatu
Politici budou mimo jiné jednat i o adaptacích na změnu klimatu a o návrzích pravidel k obnově ekosystémů a ochraně přírodních druhů, které Evropská komise předložila koncem června. Podle nich by například měly členské státy zavést do roku 2030 na pětině svých suchozemských a vodních ploch opatření pro obnovu přírodních ekosystémů.
Mezi témata pražské akce patří i projednání společného unijního mandátu ke konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v Montrealu, kde má být v prosinci přijat Globální rámec pro biodiverzitu na dalších deset let. Ve čtvrtek budou unijní ministři debatovat o postoji EU pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě. Oba mandáty mají schválit ministři životního prostředí na říjnovém formálním zasedání v Lucemburku.
Zasedání se zúčastní místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans a eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července a v čele společenství bude půl roku. Série ministerských jednání v pondělí začala dvoudenním neformálním zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti.