Frans Timmermans strana 2 z 2

Moravskoslezský kraj by měl v souvislosti s koncem těžby uhlí z Evropské unie čerpat více než 18 miliard korun. Připraveno má 13 strategických projektů. Regionu by měly pomoci zvládnout transformaci spojenou s útlumem důlní činnosti. Řekl to hejtman Ivo Vondrák (ANO) po setkání s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem.

Rozsáhlý klimatický balíček představila v tomto týdnu Evropská komise, do Česka ho přijel vysvětlovat její místopředseda Frans Timmermans. Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před společnou páteční schůzkou označil tento soubor klimatických návrhů za radikálnější, než se plánovalo. Po ní ocenil shodu na tom, že průmyslově založená země, jako je Česko, budoucí výzvy nezvládne bez zemního plynu v energetickém mixu.

Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030, uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních palivech získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy, oznámil výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který veřejnosti představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.

Evropský parlament odsouhlasil složení nové Evropské komise. Jednou z místopředsedkyň je i Věra Jourová. Kvůli potížím se schvalováním kandidátů střídá Komise Ursuly von der Leyenové předchozí tým Jeana-Clauda Junckera o měsíc později, než se původně předpokládalo. Nová šéfka Komise označila za priority boj s klimatickými změnami či modernizaci evropského víceletého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027.

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

Velký úspěch, splnění plánu A a zásluha premiéra. Tak Věra Jourová hodnotí své jmenování do funkce místopředsedkyně Evropské komise, ze které by měla dohlížet na dodržování hodnot EU a transparentnost. Nové role se podle svých slov neobává. „Evropa není bojiště, Evropa je pro mě dialog a vysvětlování,“ uvedla Jourová v rozhovoru pro ČT24.

Budoucí předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová chce sporná témata s Polskem řešit se vzájemným respektem. Podle agentury DPA to prohlásila po jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. Komise současného předsedy Jeana-Claudea Junckera vedla s Polskem ostrý spor ohledně dodržování zásad právního státu.

V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její nástup do funkce v tajné volbě podpořilo 383 europoslanců. Německá politička se tak stane vůbec první ženou v čele této instituce. Krátce před hlasováním jí podporu slíbila klíčová socialistická frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy. Jisté hlasy měla od počátku u lidoveckých europoslanců z EPP.

Lídři zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu navrhli, aby se novou předsedkyní Evropské komise stala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Na Twitteru to uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk a oznámil i obsazení dalších klíčových pozic. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozhodnutí summitu o personálních otázkách úspěchem; ČR a V4 se podařilo zabránit příchodu spitzenkandidáta do čela Evropské komise.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se zatím nedohodli na kandidátech pro posty ve vedení Unie. Summit v Bruselu proto přerušili a jednat začnou znovu v úterý v jedenáct hodin dopoledne. Jednání skončilo bez úspěchu po více než osmnácti hodinách. Členské státy zřejmě dál dělí jméno socialistického reprezentanta Franse Timmermanse jako možného kandidáta do funkce předsedy Evropské komise.

Předseda Evropské komise z frakce socialistů, předseda Evropského parlamentu lidovec a předseda Evropské rady z liberálního uskupení – tak si podle DPA představuje nynější šéf rady Donald Tusk nové rozvržení klíčových pozic v Evropské unii. O konkrétních jménech se nezmínil. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dal ale před odjezdem na summit, který má o rozvržení klíčových pozic rozhodnout, najevo, že odmítá, aby se šéfem EK stal hlavní kandidát socialistů Frans Timmermans.

Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Od summitu se očekává především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Šestice lídrů evropských politických frakcí, kteří chtějí po volbách do Evropského parlamentu nahradit Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, se střetla ve velké politické debatě. Tzv. „spitzenkandidát“ evropských socialistů Frans Timmermans během ní varoval před obnovováním hranic kvůli migraci, lidovecká jednička Manfred Weber navrhl zavedení eurokomisaře pro Afriku.

Špičky evropských politických stran se v Maastrichtu střetly v první debatě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Debata se točila kolem otázek, jako je digitální ekonomika, boj s klimatickými změnami a udržitelný rozvoj Evropy. Kandidáti, mezi nimiž nechyběl ani šéf frakce konzervativců a reformistů (ECR) Jan Zahradil, se ale mohli vyjádřit také k dalším otázkám.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?