Nová Evropská komise bude ve sporu s Polskem možná měkčí. Leyenová mluví o respektu

Budoucí předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová chce sporná témata s Polskem řešit se vzájemným respektem. Podle agentury DPA to prohlásila po jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. Komise současného předsedy Jeana-Claudea Junckera vedla s Polskem ostrý spor ohledně dodržování zásad právního státu.

„Jsou zde složitá témata, která musíme překonat. Například migrace či dodržování zásad právního státu,“ řekla bývalá německá ministryně obrany, kterou minulý týden potvrdil do funkce předsedkyně komise Evropský parlament (EP). „Považuji za důležité vzájemně si naslouchat, vycházet mezi sebou s respektem a nikdy nezapomenout, proč jsme do EU vstupovali,“ dodala.

Von der Leyenová se předsednictví komise ujme 1. listopadu. Za svá klíčová témata, která chce po dobu mandátu prosazovat, označila udržitelnost, blahobyt a bezpečnost. Před příjezdem do Polska navštívila Francii, její příští zastávkou bude Chorvatsko.

Spekulace o obchodu

Polská konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle svého vyjádření von der Leyenové pomohla vlastními hlasy v EP při jejím těsném zvolení do čela komise. Média proto spekulovala, že by vůči Varšavě mohla být ústupnější než současná komise. Ta proti Polsku vede řízení na základě článku sedm lisabonské smlouvy o fungování institucí EU kvůli možnému ohrožení principů právního státu. Důvodem kontroverzí je zejména reforma polské justice.

Řízení může skončit odejmutím hlasovacích práv v Radě EU a komise rovněž navrhuje, aby bylo vyplácení evropských fondů v budoucnu svázáno s dodržováním zásad právního státu.

Spor mezi Bruselem a Varšavou se odehrává také nad tématem migrace. Polsko se řadí k odpůrcům migrační politiky EU a jednoznačně odmítá přijímání migrantů na základě kvót.

Polsko spolu s dalšími zeměmi na východě EU, včetně České republiky, odmítlo kandidaturu Nizozemce Franse Timmermanse do čela komise. Timmermans byl jako místopředseda EK zodpovědný za dodržování pravidel právního státu. Varšava si stěžovala, že ve sporu o reformu soudnictví přistupoval k Polsku nespravedlivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 14 mminutami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 1 hhodinou

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 2 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.