Nová Evropská komise bude ve sporu s Polskem možná měkčí. Leyenová mluví o respektu

Budoucí předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová chce sporná témata s Polskem řešit se vzájemným respektem. Podle agentury DPA to prohlásila po jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. Komise současného předsedy Jeana-Claudea Junckera vedla s Polskem ostrý spor ohledně dodržování zásad právního státu.

„Jsou zde složitá témata, která musíme překonat. Například migrace či dodržování zásad právního státu,“ řekla bývalá německá ministryně obrany, kterou minulý týden potvrdil do funkce předsedkyně komise Evropský parlament (EP). „Považuji za důležité vzájemně si naslouchat, vycházet mezi sebou s respektem a nikdy nezapomenout, proč jsme do EU vstupovali,“ dodala.

Von der Leyenová se předsednictví komise ujme 1. listopadu. Za svá klíčová témata, která chce po dobu mandátu prosazovat, označila udržitelnost, blahobyt a bezpečnost. Před příjezdem do Polska navštívila Francii, její příští zastávkou bude Chorvatsko.

Spekulace o obchodu

Polská konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle svého vyjádření von der Leyenové pomohla vlastními hlasy v EP při jejím těsném zvolení do čela komise. Média proto spekulovala, že by vůči Varšavě mohla být ústupnější než současná komise. Ta proti Polsku vede řízení na základě článku sedm lisabonské smlouvy o fungování institucí EU kvůli možnému ohrožení principů právního státu. Důvodem kontroverzí je zejména reforma polské justice.

Řízení může skončit odejmutím hlasovacích práv v Radě EU a komise rovněž navrhuje, aby bylo vyplácení evropských fondů v budoucnu svázáno s dodržováním zásad právního státu.

Spor mezi Bruselem a Varšavou se odehrává také nad tématem migrace. Polsko se řadí k odpůrcům migrační politiky EU a jednoznačně odmítá přijímání migrantů na základě kvót.

Polsko spolu s dalšími zeměmi na východě EU, včetně České republiky, odmítlo kandidaturu Nizozemce Franse Timmermanse do čela komise. Timmermans byl jako místopředseda EK zodpovědný za dodržování pravidel právního státu. Varšava si stěžovala, že ve sporu o reformu soudnictví přistupoval k Polsku nespravedlivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...