Podle Soudního dvora Evropské unie je snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu v rozporu s unijním právem. Zákon prosadila současná polská vláda s cílem zefektivnit tamní justici. Podle opozice byla ale jeho skutečným záměrem personální čistka více než dvou desítek soudců. EU se tak přiklonila k názoru svého generálního advokáta, který nové nařízení označil za diskriminační.
Podle zákona z roku 2017 byl věk odchodu do penze u soudců obecných soudů, státních zástupců a soudců nejvyššího soudu snížen na 60 let v případě žen a 65 let pro muže. Dříve tito justiční činitelé odcházeli do důchodu v 70 letech. Norma obsahovala i další opatření posilující pravomoci výkonné moci nad mocí soudní.
Varšavu kvůli tomu zažalovala Evropská komise. Podle generálního advokáta EU Evgenije Tančeva šlo o diskriminaci pohlaví a změny porušily i „zásadu neodvolatelnosti soudců“, jejíž dodržování je nutné pro řádnou ochranu těchto představitelů justice. To potvrdila nejvyšší soudní instance EU i ve svém pondělním rozsudku.
„Snížení věku odchodu do penze u soudců nejvyššího soudu napadá princip jejich neodvolatelnosti, který je od nezávislosti justice neoddělitelný,“ citoval stanovisko Soudního dvora EU polský deník Gazeta Wyborcza.
Soud dále uvedl, že zaručení nestrannosti soudců vyžaduje, aby dotyčný soud vykonával své funkce zcela autonomně a aby byl chráněn před vnějšími tlaky a zásahy, které by mohly narušovat rozhodování jeho členů. V tomto ohledu podle Soudního dvora EU procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují.
„Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla v reakci na verdikt unijního soudu Evropská komise. „Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU.“
Za porušení verdiktu mohou Polsku hrozit sankce
Rozhodnutí evropského soudu může mít pro Polsko vážné důsledky. Pokud totiž Evropská komise dojde k názoru, že členský stát verdiktu nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.
Kritici z řad polské opozice dále tvrdí, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která zvítězila ve volbách před čtyřmi lety, zákon navrhla s úmyslem dosáhnout personální čistky. Novými regulemi by totiž odstranila více než dvě desítky soudců z celkového počtu 73 a podle opozice je plánovala nahradit lidmi poplatnými vládní linii. Ty vybírá Zemská soudcovská rada, což je orgán, který po volbách také ovládla strana PiS.
Soudci v čele s předsedkyní polského nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou tento krok vnímali jako útok na nezávislost justice. Gersdorfová, jež by podle zákona rovněž měla jít do penze, si vynutila své pokračování ve funkci ústavou. Podle ní její mandát předsedkyně vyprší až koncem dubna 2020.
Zástupci PiS tvrdili, že norma souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se „postkomunismu“. Předseda vlády Mateusz Morawiecki pak řekl, že někteří členové polského nejvyššího soudu působili v polské justici už za komunistické vlády, kdy mnozí jeho přátelé byli ve vězení.
Premiér obhajoval právo své země budovat justiční systém „na základě vlastních tradic“. Žaloba Evropské komise se pak zakládala na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU.
Kvůli stížnosti polský parlament schválil novelu, která určitá problematická ustanovení, zejména pokud jde o důchodový věk, zrušila či upravila. Nicméně z pohledu Bruselu na výhrady i tak nereagovala dostatečně.
