Zákon o polské justici je v rozporu s unijním právem, rozhodl soud EU

2 minuty
Události ČT: Podle EU je nový zákon pokusem o napadení nezávislosti justice
Zdroj: ČT24

Podle Soudního dvora Evropské unie je snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu v rozporu s unijním právem. Zákon prosadila současná polská vláda s cílem zefektivnit tamní justici. Podle opozice byla ale jeho skutečným záměrem personální čistka více než dvou desítek soudců. EU se tak přiklonila k názoru svého generálního advokáta, který nové nařízení označil za diskriminační.

Podle zákona z roku 2017 byl věk odchodu do penze u soudců obecných soudů, státních zástupců a soudců nejvyššího soudu snížen na 60 let v případě žen a 65 let pro muže. Dříve tito justiční činitelé odcházeli do důchodu v 70 letech. Norma obsahovala i další opatření posilující pravomoci výkonné moci nad mocí soudní.

Varšavu kvůli tomu zažalovala Evropská komise. Podle generálního advokáta EU Evgenije Tančeva šlo o diskriminaci pohlaví a změny porušily i „zásadu neodvolatelnosti soudců“, jejíž dodržování je nutné pro řádnou ochranu těchto představitelů justice. To potvrdila nejvyšší soudní instance EU i ve svém pondělním rozsudku.

„Snížení věku odchodu do penze u soudců nejvyššího soudu napadá princip jejich neodvolatelnosti, který je od nezávislosti justice neoddělitelný,“ citoval stanovisko Soudního dvora EU polský deník Gazeta Wyborcza

Soud dále uvedl, že zaručení nestrannosti soudců vyžaduje, aby dotyčný soud vykonával své funkce zcela autonomně a aby byl chráněn před vnějšími tlaky a zásahy, které by mohly narušovat rozhodování jeho členů. V tomto ohledu podle Soudního dvora EU procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují.

„Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla v reakci na verdikt unijního soudu Evropská komise. „Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU.“

Za porušení verdiktu mohou Polsku hrozit sankce

Rozhodnutí evropského soudu může mít pro Polsko vážné důsledky. Pokud totiž Evropská komise dojde k názoru, že členský stát verdiktu nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.

Kritici z řad polské opozice dále tvrdí, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která zvítězila ve volbách před čtyřmi lety, zákon navrhla s úmyslem dosáhnout personální čistky. Novými regulemi by totiž odstranila více než dvě desítky soudců z celkového počtu 73 a podle opozice je plánovala nahradit lidmi poplatnými vládní linii. Ty vybírá Zemská soudcovská rada, což je orgán, který po volbách také ovládla strana PiS.

Soudci v čele s předsedkyní polského nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou tento krok vnímali jako útok na nezávislost justice. Gersdorfová, jež by podle zákona rovněž měla jít do penze, si vynutila své pokračování ve funkci ústavou. Podle ní její mandát předsedkyně vyprší až koncem dubna 2020.

Zástupci PiS tvrdili, že norma souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se „postkomunismu“. Předseda vlády Mateusz Morawiecki pak řekl, že někteří členové polského nejvyššího soudu působili v polské justici už za komunistické vlády, kdy mnozí jeho přátelé byli ve vězení.

Premiér obhajoval právo své země budovat justiční systém „na základě vlastních tradic“. Žaloba Evropské komise se pak zakládala na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU.

Kvůli stížnosti polský parlament schválil novelu, která určitá problematická ustanovení, zejména pokud jde o důchodový věk, zrušila či upravila. Nicméně z pohledu Bruselu na výhrady i tak nereagovala dostatečně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 5 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...