Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která by na základě sporného zákona měla být od středy v penzi, dorazila ráno do práce. Soudkyně, jejíž odchod do důchodu potvrdil v úterý prezident Andrzej Duda, prohlásila, že hodlá hájit vládu práva. Kvůli zákonu zahájila v pondělí s Varšavou řízení Evropská komise a Poláci pořádalidemonstrace v desítkách měst. Gersdorfovou přišly před budovu soudu podpořit stovky lidí.
„Nejsem tady kvůli politice, přišla jsem bránit vládu práva. Přísahala jsem na ústavu, která mě teď zavazuje. Musím ji bránit, nařizuje mi to čest,“ prohlásila Gersdorfová obklopená davem polských i zahraničních novinářů.
Soudkyně, která ostře kritizuje útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na nezávislost justice, se v úterý sešla s prezidentem. Ten trvá na jejím odchodu. Gersdorfová naproti tomu opírá své pokračování ve funkci o ústavu, podle níž její mandát předsedkyně vyprší až koncem dubna 2020. To minulý týden potvrdilo i jednomyslné usnesení soudců nejvyššího soudu.
Polská konzervativní PiS od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.
Na základě zákona kritizovaného polskou opozicí i Evropskou komisí mají na penzi odejít soudci nejvyššího soudu, kteří dosáhli 65 let, jichž je podle médií 27 z celkových 73.
Gersdorfovou podporují i její kolegové z Nejvyššího soudu. Profesorka práv, která poslední dva roky kritizuje reformu justice jako celek, se stala soudkyní teprve před deseti lety. Do funkce ji jmenoval prezident Lech Kaczynski, bratr současného polského lídra v pozadí vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa.
Předsedkyni soudu bude pro případ, že by funkci nemohla vykonávat, dočasně zastupovat soudce Józef Iwulski. Ten ale taky nesplňuje věk požadovaný novelou. Do nuceného důchodu tak možná prezident bude chtít poslat i jeho. Gersdorfová oficiálně tvrdí, že v příštích dnech se nebude v čele soudu objevovat kvůli dovolené.
Premiér pod palbou kritiky
Polský premiér Mateusz Morawiecki obhajoval právo své země budovat justiční systém „na základě vlastních tradic“ v Evropském parlamentu a podle očekávání při tom čelil ostré kritice europoslanců.
Vůdce liberální skupiny ALDE a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt obvinil polskou vládu, že chce dostat nejvyšší soud pod politickou kontrolu. Také připomněl, že už Benátská komise, poradní skupina expertů pro otázky ústavního práva Rady Evropy, uvedla, že polská vláda systematicky likviduje ve své zemi ústavní systém zajišťující vzájemnou kontrolu a rovnováhu mezi mocenskými institucemi. Podle Verhofstadta změny s tradicí nijak nesouvisejí.
Vůdce středopravé skupiny EEP a německý křesťanský demokrat Manfred Weber mluvil o celkovém politickém směřování Polska. Řekl, že nikdo přesně neví, jaká je situace kolem nejvyššího soudu. Změny ale odsoudil s tím, že soudci mohou být trestáni za své politické názory. Také zkritizoval situaci v polské veřejnoprávní televizi, která se podle něj stala nástrojem propagandy.
Německý sociálně demokratický europoslanec Udo Bullman řekl, že polský premiér nemá co pronášet projevy o tom, jak zlepšit evropskou demokracii, když předtím stihl zničit demokratickou kulturu ve vlastní zemi.
Justice je podle premiéra mnohem víc nezávislá
Místopředseda Evropské komise a komisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis vyjádřil naději, že změny v Polsku nepovedou k výměně 40 procent členů nejvyššího soudu. Dodal, že ohrožení vlády práva v Polsku se stává celoevropskou otázkou, která ovlivňuje celou Unii.
Morawiecki v odpovědi na vystoupení europoslanců řekl, že změny v justici jsou nezbytné pro porážku „postkomunismu“. Řekl, že někteří členové polského nejvyššího soudu působili v polské justici už za komunistické vlády, kdy mnozí jeho přátelé byli ve vězení. Podle Morawieckiho je polská justice nyní nezávislejší, než byla v minulosti.
