V Polsku začíná personální obměna nejvyššího soudu podle nového sporného zákona. Prezident Andrzej Duda přes kritiku z Bruselu od středy penzionoval předsedkyni nejvyššího soudu Malgorzatu Gersdorfovou, jež měla zůstat ve funkci do roku 2020. Změny se týkají i dalších soudců, kteří už chystají protest – hodlají přijít do práce, jako by se nic nestalo. Sama Gersdorfová po schůzce s prezidentem znovu prohlásila, že její postavení se nezměnilo a že také hodlá ve středu přijít do práce.
Polský prezident poslal šéfku nejvyššího soudu do penze. Soudkyně odstoupit odmítá
Šťastný z Unie státních zástupců: Sledujeme justiční apokalypsu (zdroj: ČT24)
Gersdorfová ještě před odchodem na schůzku s prezidentem vydala pokyn, že během její nepřítomnosti ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta.
„Plány se nezměnily. Paní předsedkyně hodlá zítra (ve středu) být v práci. A jaké budou další osudy paní předsedkyně – například zda se nerozhodne odjet na dovolenou – se dozvíme zítra,“ řekl mluvčí soudu Michal Laskowski, který je sám také soudcem.
„Ve středu ještě přijdu do práce, protože ústava mi určila šestileté funkční období (do roku 2020 – pozn. red.). Musím si počínat v souladu s ústavou,“ prohlásila sama Gersdorfová před poslanci, kterým podávala zprávu o nejvyšším soudu.
„Pokud jde o mé postavení, po jednání s prezidentem se nezměnilo,“ řekla v odpovědi na dotaz, zda abdikovala. Dodala, že pověřila Iwulského vykonáváním svých povinností během své nepřítomnosti, protože hodlá odjet na dovolenou.
Po schůzce s prezidentem, které se zúčastnil také soudce Iwulski, zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha prohlásil, že předsedkyně Gersdorfová „přechází z moci zákona do důchodu“ a že prezidentovou vůlí je, aby od středy plnil její povinnosti Iwulski jako nejdéle působící člen nejvyššího soudu.
V Polsku začala obměna nejvyššího soudu, dle kritiků jde o protiústavní krok (zdroj: ČT24)
Zákon posílá do důchodu zhruba třetinu soudců
I Iwulski je přitom mezi soudci, které sporný zákon posílá do důchodu. Od půlnoci 3. července umožňuje penzionovat jedenáct členů nejvyššího soudu, kteří již dosáhli 65 let, a dalších šestnáct soudců je může následovat v druhé polovině července. Šestnáct z nich požádalo prezidenta, aby je ponechal ve funkci, a tak období nejistoty může trvat i několik týdnů.
Končí jistá epocha justice a nejvyššího soudu a jeho nezávislosti – institucionální i rozhodovací.
Na nejvyšším soudu momentálně působí 74 soudců, novela jejich počet navyšuje. Kritici se přitom obávají, že noví soudci budou spjati s vládní stranou a získají většinu. Vybírá je totiž Národní soudcovská rada, která sama prošla reformou a částečně ji volí parlament.
Změn je ale víc. „Nový institut zvláštní stížnosti navíc umožňuje nejvyššímu soudu zpochybnit všechny výroky soudů za posledních dvacet let,“ zdůraznil právník organizace Svobodné soudy Michal Wawrykiewicz.
Polský zákon nabyl účinnosti v úterý, přičemž den předtím spustila Evropská komise proti Polsku řízení. V něm může země skončit před unijním soudem. Vládní strana ve Varšavě dala předem najevo, že ve sporu neustoupí.
Ustoupit nechtějí ani soudci, kteří slibují, že 4. července přijdou zase do práce, bez ohledu na případné prezidentovo rozhodnutí o jejich penzionování. To – přinejmenším v případě Gersdorfové – již předpověděla Anna Surówková-Paseková z prezidentské kanceláře.
Podle komentátora MF Dnes Luboše Palaty ovčem soudci nemají moc na výběr. „Soudcům zřejmě nic jiného než respektovat změnu zákona nezbyde,“ míní Palata. Podle něj je možné, že soudci, jichž se zákon týká, podají ústavní žalobu. Připomněl, že strana Právo a spravedlnost de facto ústavní změny prosazuje běžnými zákony. Právě na to soudci, kteří nechtějí z funkcí odejít, poukazují.
Luboš Palata k aktuální situaci kolem polského zákona o nejvyšším soudu (zdroj: ČT24)
Soudci zákon považují za prezidentovu čistku
Na obranu nejvyššího soudu se v úterý večer v Polsku demonstrovalo, protestů se účastnili i sami soudci včetně Gersdorfové.„Prezident připravil čistku tím, že snížil soudcům věk odchodu do penze na 65 let, což podle mnoha právních autorit porušuje ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců,“ napsal list Gazeta Wyborcza. Právníci tvrdí, že vládní strana mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů, k jejichž prosazení má dostatečnou většinu v obou komorách parlamentu.
Dekomunizace proběhla v polské justici už na začátku 90. let. (…) ‚Komunistických' soudců je už nyní minimum.
Následující den hodlají znovu přijít o osmé ráno, aby uvítali Gersdorfovou při příchodu do práce slavnostním špalírem. Podle jejich usnesení má totiž zůstat předsedkyní až do konce šestiletého mandátu v roce 2020. Zatím však není jasné, co bude následovat v dalších dnech.
Vládní strana ve sporu argumentuje i tím, že svým voličům slíbila zlepšit práci soudů a očistit je od soudců z komunistické éry. Jakkoli třeba právě Gersdorfová v minulosti působila v protikomunistickém hnutí Solidarita a soudkyní se stala až dlouho po pádu komunistického režimu. Do nejvyššího soudu ji jmenoval prezident Lech Kaczyński, bratr šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, který je pokládán za hlavního strůjce nynějších změn v justici.