Evropská komise zahájila další řízení s Polskem. Kvůli změnám na nejvyšším soudu

Evropská komise (EK) zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem. Pravidla, která mohou už v úterý způsobit odchod 27 ze 72 soudců, podle názoru komise podkopávají nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy. Varšava má měsíc na reakci, uvedla komise.

Krok EK neblokuje začátek účinnosti polské novely zákona o nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.

V nejvyšším soudu vznikají nové komory. Jedna z nich bude mít možnost na žádost ministra spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem, zpochybnit už pravomocný rozsudek, a to několik let zpětně.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT v Polsku

Soudci mají možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období. Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.

Podle názoru komise tak polská strana neplní své povinnosti z unijních smluv, které se týkají principu nezávislosti soudnictví a principu neodvolatelnosti soudců.

Novely zákona o polském nejvyšším soudu se týká dialog o ohrožení právního státu, který už měsíce vede Evropská komise s polskou vládou strany Právo a spravedlnost. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla nyní EK s tím, že Polskem navržené řešení ve formě konzultací s národní soudcovskou radou není dostatečné.

Pondělní dopis s žádostí o informace, na který má Varšava odpovědět do měsíce, je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinností, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.

Nahrávám video

Varšava tlaku zřejmě neustoupí

Varšava do 30 dnů zareaguje na rozhodnutí EK o zahájení řízení proti Polsku, uvedl náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Výhrady EK se podle něj opírají přímo o unijní smlouvu a chartu základních práv. Příští verdikt unijního soudu bude podle něj představovat precedens, neboť „ukáže meze možného vměšování unijního práva do autonomie členských států v záležitostech organizace justice“.

„Jisté politické síly, nespokojené s naší čím dál silnější pozicí v Evropě a ve světě, se pokoušejí nás napadnout v souvislosti s reformou soudnictví. Jsem přesvědčen, že si poradíme i s tímto tlakem,“ řekl v rozhlasové stanici RMF FM ministr obrany Mariusz Blaszczak.

„To, že nás napadají (v EU), se děje na nátlak či žádost opozice,“ usoudil místopředseda dolní komory parlamentu Ryszard Terlecki při setkání s voliči. „Slyšeli jste, jak (opoziční politici) jezdí do Bruselu a jak tam žebrají, aby Evropská komise donutila Polsko k ústupkům. Ale neustoupíme,“ prohlásil podle televize TVN 24.

  • EK už vede s Varšavou řízení také ohledně nového zákona o obecných soudech. Jde o stejný typ řízení, které nyní zahájila kvůli zákonu o nejvyšším soudu.
  • Vedle toho spustila EK kvůli polské soudní reformě postup, na jehož konci mohou být Varšavě pozastavena hlasovací práva v EU. Tato procedura probíhá na úrovni členských zemí, které by v určité chvíli musely jednomyslně rozhodnout, zda je v Polsku právní stát systematicky ohrožen - a Maďarsko už oznámilo, že Varšavu podpoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 9 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...