Nejnovější návrhy také omezují pravomoci ministra spravedlnosti, jenž by se musel o výměně předsedy soudu radit s ostatními soudci. Pokud by měli negativní názor, radil by se se soudcovskou radou. V té ale převažují lidé nově jmenovaní PiS.
Poslanci z vládní strany hovoří o „demokratickém balíčku“, opoziční zákonodárci ale tvrdí, že změny jsou pouze „na oko“, aby oklamaly Brusel. „Diktatura, diktatura,“ znělo z opozičních lavic při schvalování tří klíčových zákonů.
Rovněž předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová varovala, že ústupky jsou iluzorní. „Navrhované změny nepovedou k vyřešení nynějšího sporu o právní stát. Neřeší nejspornější otázky,“ upozornila Gersdorfová.
„PiS chce ukončit spor s Evropskou komisí, a proto přistoupil na ústupky, které jsou většinou jen zdánlivé,“ napsal polský deník Gazeta Wyborcza a dodal, že „jedinou reálnou změnou je zrušení předpisů, které diskriminovaly ženy ve funkci soudkyň“. Jeden z přijatých zákonů ale i nadále omezuje pravomoci předsedkyně nejvyššího soudu.
Polsku hrozila ztráta hlasovacích práv
Evropská komise ve středu naznačila, že dohoda s Varšavou by mohla být velice rychle. To by znamenalo, že Komise stáhne z pořadu hrozbu potrestání Varšavy. Polsku teoreticky hrozilo až pozastavení hlasovacích práv. Třeba Maďarsko už ale dříve avizovalo, že by takový krok vetovalo.
Někteří členové EU se snažili podmínit další přístup k penězům z unijních fondů dodržováním demokratických hodnot, jako je právní stát a nezávislost soudů, což se mohlo týkat i Polska.
Kroky vládních konzervativců se začínají odrážet i na oblibě PiS mezi Poláky. Opoziční koalice by teď podle průzkumu společnosti Kantar Public získala hlasy 32 procent voličů, což je pětiprocentní nárůst proti podobné březnové anketě. PiS naopak pět procent ztratila a v současnosti ji podporuje 29 procent voličů.
