Polsko hasí spor s Bruselem, poleví v kontrole soudů. Je to jen naoko, kritizuje opozice

Polský Sejm schválil změny v kontroverzní reformě soudů. Vládní konzervativci tak reagují na obavy Bruselu z porušování zásad právního státu a demokratických principů. Podstata sporu se týká pravomocí ministra spravedlnosti, který má teď možnost měnit předsedy soudů. Nově bude záležet i na postoji ostatních soudců a soudcovské rady. Polsko se tak může vyhnout sankcím, opozice ale varuje, že změny jsou jen iluzorní. Koalice liberálních stran Občanská platforma (PO) by podle nového průzkumu předstihla vládní stranu o tři procentní body.

Konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) se po dvouletém střetu s Bruselem a liberálnějšími starými členskými státy rozhodla udělat pár ústupků. Evropská komise uvítala, že podle nových předpisů by věk odchodu soudců a soudkyň do důchodu měl být stejný. PiS původně prosadila penzionování soudců v 65 a soudkyň v 60 letech.

Nejnovější návrhy také omezují pravomoci ministra spravedlnosti, jenž by se musel o výměně předsedy soudu radit s ostatními soudci. Pokud by měli negativní názor, radil by se se soudcovskou radou. V té ale převažují lidé nově jmenovaní PiS.

Poslanci z vládní strany hovoří o „demokratickém balíčku“, opoziční zákonodárci ale tvrdí, že změny jsou pouze „na oko“, aby oklamaly Brusel. „Diktatura, diktatura,“ znělo z opozičních lavic při schvalování tří klíčových zákonů.

Rovněž předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová varovala, že ústupky jsou iluzorní. „Navrhované změny nepovedou k vyřešení nynějšího sporu o právní stát. Neřeší nejspornější otázky,“ upozornila Gersdorfová.

„PiS chce ukončit spor s Evropskou komisí, a proto přistoupil na ústupky, které jsou většinou jen zdánlivé,“ napsal polský deník Gazeta Wyborcza a dodal, že „jedinou reálnou změnou je zrušení předpisů, které diskriminovaly ženy ve funkci soudkyň“. Jeden z přijatých zákonů ale i nadále omezuje pravomoci předsedkyně nejvyššího soudu.

Sám šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz ve středu zdůraznil, že podstata reformy se nezmění. PiS má ale zájem o oteplení vztahů s Bruselem před blížícími se volbami v letošním a příštím roce. „Chceme tento spor ukončit a chceme to udělat rychle. Chceme ukončit dialog mezi vládou PiS a EK, uvedl maršálek Senátu Stanislaw Karczewski.

Polsku hrozila ztráta hlasovacích práv

Evropská komise ve středu naznačila, že dohoda s Varšavou by mohla být velice rychle. To by znamenalo, že Komise stáhne z pořadu hrozbu potrestání Varšavy. Polsku teoreticky hrozilo až pozastavení hlasovacích práv. Třeba Maďarsko už ale dříve avizovalo, že by takový krok vetovalo.

Někteří členové EU se snažili podmínit další přístup k penězům z unijních fondů dodržováním demokratických hodnot, jako je právní stát a nezávislost soudů, což se mohlo týkat i Polska. 

Kroky vládních konzervativců se začínají odrážet i na oblibě PiS mezi Poláky. Opoziční koalice by teď podle průzkumu společnosti Kantar Public získala hlasy 32 procent voličů, což je pětiprocentní nárůst proti podobné březnové anketě. PiS naopak pět procent ztratila a v současnosti ji podporuje 29 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...