Středobodem navrhované Evropské komise je ekologie. Důrazně se chce postavit také korporacím

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

„Ukazuje se, že von der Leyenová není žádná šedá myš. Ty kroky jsou razantní, Evropskou komisi velice proměnila,“ shrnul nominace bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. 

„Zároveň velmi vyvažuje. Jsou tam staří a mladí, muži a ženy. Velmi uvažuje o tom, jak zajistit, aby komisaři prošli ,grilovánímʼ v Evropském parlamentu,“ všiml si Kratochvíl. „Ta Komise je docela chytře sestavená,“ souhlasí s ním bývalý evropský komisař Pavel Telička (Hlas).

Novinkou je, že v čele zasedají tři výkonní místopředsedové s prioritními tématy: Nizozemec Frans Timmermans odpovědný za boj proti klimatickým změnám, Dánka Margrethe Vestagerová dohlížející na digitální ekonomiku a Lotyš Valdis Dombrovskis pro ekonomiku a sociální věci.

Zelený úděl

Klíčovou prioritou nové Komise má být snížení emisí skleníkových plynů. Faktickou dvojkou v týmu má proto být bruselský veterán Frans Timmermans. Kratochvíl upozorňuje, že to je částečně úlitba frakci Zelených, kteří von der Leyenovou dlouhodobě kritizují. A zřejmě se to povedlo, protože ekologické organizace jeho nominaci přivítaly, upozorňuje France 24.

Osmapadesátiletý Nizozemec bude prosazovat širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal). Ta zahrnuje investice, daně nebo standardy v potravinářství. V dopise od šéfky dostal za úkol „prověřit výrobu energie, odblokovat soukromé investice a podpořit nové čisté technologie, zamyslet se nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“.

Vyzvala ho také, aby byl ve snižování emisí ještě ambicióznější než dosavadní cíle EU na klimatickou neutralitu v roce 2050.

Timmermans se v odcházející Komisi zabýval také migrací, kde vyjednal v roce 2016 dohodu s Tureckem o přehrazení takzvané balkánské migrační cesty.

S koncerny bez skrupulí

Další prioritou bude důraz na skloubení tržní ekonomiky a sociálního státu. Na starosti to bude mít dánská politička Margrethe Vestagerová.

Ta měla v odcházející Komisi v gesci hospodářskou soutěž. Iniciovala vyšetřování několika technologických gigantů kvůli jejich snaze o vytvoření monopolů. V případě firem jako Google nebo Apple je dotáhla až k vysokým pokutám. Zamezila také třeba fúzi velkých výrobců vlaků Alstom z Francie a Siemens z Německa.

France 24 proto upozorňuje, že její nominace znamená pokračování tohoto trendu a velké nadnárodní korporace by se na to měly připravit. To by měly učinit i Spojené státy, protože pro Donalda Trumpa a jeho tým bude tvrdým partnerem ve vyjednáváních. Americký prezident už o ní jednou v rozhovoru s Jeanem-Claudem Junckerem řekl: „Vaše dáma přes daně skutečně nenávidí USA.“

Nekonečný brexit

Nová Komise se bude zabývat také odchodem Spojeného království z Unie. „Brexit není koncem, ale začátkem budoucích vztahů,“ prohlásila k tomu von der Leyenová a dodala: „Měly by to být dobré vztahy jako dosud.“

Agendu svěřila kandidátovi země, která ji vnímá nejcitlivěji – Irovi Philu Hoganovi. Ten v roli komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova kritizoval přístup Spojeného království k vyjednávání o brexitu, připomíná BBC. Vadila mu především lehkovážnost ve vztahu k rizikům na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v důsledku „velké propasti mezi nadějí a zkušeností“.

Von der Leyenová také dodala, že pokud se brexit odloží, budou Britové muset navrhnout svého člena Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...