Středobodem navrhované Evropské komise je ekologie. Důrazně se chce postavit také korporacím

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

„Ukazuje se, že von der Leyenová není žádná šedá myš. Ty kroky jsou razantní, Evropskou komisi velice proměnila,“ shrnul nominace bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. 

„Zároveň velmi vyvažuje. Jsou tam staří a mladí, muži a ženy. Velmi uvažuje o tom, jak zajistit, aby komisaři prošli ,grilovánímʼ v Evropském parlamentu,“ všiml si Kratochvíl. „Ta Komise je docela chytře sestavená,“ souhlasí s ním bývalý evropský komisař Pavel Telička (Hlas).

Novinkou je, že v čele zasedají tři výkonní místopředsedové s prioritními tématy: Nizozemec Frans Timmermans odpovědný za boj proti klimatickým změnám, Dánka Margrethe Vestagerová dohlížející na digitální ekonomiku a Lotyš Valdis Dombrovskis pro ekonomiku a sociální věci.

Zelený úděl

Klíčovou prioritou nové Komise má být snížení emisí skleníkových plynů. Faktickou dvojkou v týmu má proto být bruselský veterán Frans Timmermans. Kratochvíl upozorňuje, že to je částečně úlitba frakci Zelených, kteří von der Leyenovou dlouhodobě kritizují. A zřejmě se to povedlo, protože ekologické organizace jeho nominaci přivítaly, upozorňuje France 24.

Osmapadesátiletý Nizozemec bude prosazovat širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal). Ta zahrnuje investice, daně nebo standardy v potravinářství. V dopise od šéfky dostal za úkol „prověřit výrobu energie, odblokovat soukromé investice a podpořit nové čisté technologie, zamyslet se nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“.

Vyzvala ho také, aby byl ve snižování emisí ještě ambicióznější než dosavadní cíle EU na klimatickou neutralitu v roce 2050.

Timmermans se v odcházející Komisi zabýval také migrací, kde vyjednal v roce 2016 dohodu s Tureckem o přehrazení takzvané balkánské migrační cesty.

S koncerny bez skrupulí

Další prioritou bude důraz na skloubení tržní ekonomiky a sociálního státu. Na starosti to bude mít dánská politička Margrethe Vestagerová.

Ta měla v odcházející Komisi v gesci hospodářskou soutěž. Iniciovala vyšetřování několika technologických gigantů kvůli jejich snaze o vytvoření monopolů. V případě firem jako Google nebo Apple je dotáhla až k vysokým pokutám. Zamezila také třeba fúzi velkých výrobců vlaků Alstom z Francie a Siemens z Německa.

France 24 proto upozorňuje, že její nominace znamená pokračování tohoto trendu a velké nadnárodní korporace by se na to měly připravit. To by měly učinit i Spojené státy, protože pro Donalda Trumpa a jeho tým bude tvrdým partnerem ve vyjednáváních. Americký prezident už o ní jednou v rozhovoru s Jeanem-Claudem Junckerem řekl: „Vaše dáma přes daně skutečně nenávidí USA.“

Nekonečný brexit

Nová Komise se bude zabývat také odchodem Spojeného království z Unie. „Brexit není koncem, ale začátkem budoucích vztahů,“ prohlásila k tomu von der Leyenová a dodala: „Měly by to být dobré vztahy jako dosud.“

Agendu svěřila kandidátovi země, která ji vnímá nejcitlivěji – Irovi Philu Hoganovi. Ten v roli komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova kritizoval přístup Spojeného království k vyjednávání o brexitu, připomíná BBC. Vadila mu především lehkovážnost ve vztahu k rizikům na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v důsledku „velké propasti mezi nadějí a zkušeností“.

Von der Leyenová také dodala, že pokud se brexit odloží, budou Britové muset navrhnout svého člena Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...