Středobodem navrhované Evropské komise je ekologie. Důrazně se chce postavit také korporacím

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

„Ukazuje se, že von der Leyenová není žádná šedá myš. Ty kroky jsou razantní, Evropskou komisi velice proměnila,“ shrnul nominace bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. 

„Zároveň velmi vyvažuje. Jsou tam staří a mladí, muži a ženy. Velmi uvažuje o tom, jak zajistit, aby komisaři prošli ,grilovánímʼ v Evropském parlamentu,“ všiml si Kratochvíl. „Ta Komise je docela chytře sestavená,“ souhlasí s ním bývalý evropský komisař Pavel Telička (Hlas).

Novinkou je, že v čele zasedají tři výkonní místopředsedové s prioritními tématy: Nizozemec Frans Timmermans odpovědný za boj proti klimatickým změnám, Dánka Margrethe Vestagerová dohlížející na digitální ekonomiku a Lotyš Valdis Dombrovskis pro ekonomiku a sociální věci.

Zelený úděl

Klíčovou prioritou nové Komise má být snížení emisí skleníkových plynů. Faktickou dvojkou v týmu má proto být bruselský veterán Frans Timmermans. Kratochvíl upozorňuje, že to je částečně úlitba frakci Zelených, kteří von der Leyenovou dlouhodobě kritizují. A zřejmě se to povedlo, protože ekologické organizace jeho nominaci přivítaly, upozorňuje France 24.

Osmapadesátiletý Nizozemec bude prosazovat širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal). Ta zahrnuje investice, daně nebo standardy v potravinářství. V dopise od šéfky dostal za úkol „prověřit výrobu energie, odblokovat soukromé investice a podpořit nové čisté technologie, zamyslet se nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“.

Vyzvala ho také, aby byl ve snižování emisí ještě ambicióznější než dosavadní cíle EU na klimatickou neutralitu v roce 2050.

Timmermans se v odcházející Komisi zabýval také migrací, kde vyjednal v roce 2016 dohodu s Tureckem o přehrazení takzvané balkánské migrační cesty.

S koncerny bez skrupulí

Další prioritou bude důraz na skloubení tržní ekonomiky a sociálního státu. Na starosti to bude mít dánská politička Margrethe Vestagerová.

Ta měla v odcházející Komisi v gesci hospodářskou soutěž. Iniciovala vyšetřování několika technologických gigantů kvůli jejich snaze o vytvoření monopolů. V případě firem jako Google nebo Apple je dotáhla až k vysokým pokutám. Zamezila také třeba fúzi velkých výrobců vlaků Alstom z Francie a Siemens z Německa.

France 24 proto upozorňuje, že její nominace znamená pokračování tohoto trendu a velké nadnárodní korporace by se na to měly připravit. To by měly učinit i Spojené státy, protože pro Donalda Trumpa a jeho tým bude tvrdým partnerem ve vyjednáváních. Americký prezident už o ní jednou v rozhovoru s Jeanem-Claudem Junckerem řekl: „Vaše dáma přes daně skutečně nenávidí USA.“

Nekonečný brexit

Nová Komise se bude zabývat také odchodem Spojeného království z Unie. „Brexit není koncem, ale začátkem budoucích vztahů,“ prohlásila k tomu von der Leyenová a dodala: „Měly by to být dobré vztahy jako dosud.“

Agendu svěřila kandidátovi země, která ji vnímá nejcitlivěji – Irovi Philu Hoganovi. Ten v roli komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova kritizoval přístup Spojeného království k vyjednávání o brexitu, připomíná BBC. Vadila mu především lehkovážnost ve vztahu k rizikům na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v důsledku „velké propasti mezi nadějí a zkušeností“.

Von der Leyenová také dodala, že pokud se brexit odloží, budou Britové muset navrhnout svého člena Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...