Babiš popřel, že by V4 chtěla navrhnout Šefčoviče na předsedu Evropské komise

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Hospodářské noviny se v souvislosti se svým zjištěním odvolávaly na několik zdrojů z okolí premiéra Babiše i Evropské komise. Babiš však zprávu popřel. „Chtěl bych určitě odmítnout spekulace o tom, že by V4 navrhovala pana Šefčoviče na nějakou pozici. My jsme se bavili (na neformálním summitu EU) v Sibiu, tam zazněla různá jména, ale žádný takový návrh neexistuje,“ prohlásil předseda vlády.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU. „Je dohoda na úrovni visegrádské čtyřky, že společným kandidátem našeho seskupení pro některou z vrcholných pozic v nových evropských strukturách je Maroš Šefčovič. Jsme přesvědčeni o tom, že Maroš má všechny předpoklady, aby takovou pozici zastával,“ řekl Lajčák. 

Eurovolby, které skončily v neděli, přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana (EPP). Už dala najevo, že se i letos hodlá držet systému takzvaných „vedoucích kandidátů“ a jako nástupce Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise bude prosazovat svého nynějšího „spitzenkandidáta“, Němce Manfreda Webera.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová tento systém podporuje, francouzský prezident Emmanuel Macron nechce, aby byl automatický. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce uvedla, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů států a vlád EU, kteří se v úterý v Bruselu sejdou. Ještě před odpoledním jednáním se francouzský prezident odděleně setká například s premiéry zemí V4.

Další kandidáti na šéfování Komise

V souvislosti s postem předsedy EK se objevují také další jména. Spekuluje se o zájmu nynějšího nizozemského místopředsedy Komise Franse Timmermanse nebo španělského ministra zahraničí Josepa Borella.

O funkci se ve volbách do Evropského parlamentu ucházely například i výrazné tváře liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt a Margrethe Vestagerová či český europoslanec Jan Zahradil, který byl lídrem konzervativní frakce ECR. Před volbami se objevovaly spekulace, že Macron bude chtít prosadit do čela Evropské komise unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera.

Podle Hospodářských novin by státy V4 mohly nakonec podpořit právě Barniera nebo například viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou výměnou za to, že se Šefčovič stane šéfem unijní diplomacie a vystřídá tak Federiku Mogheriniovou.

Většina frakcí chce Webera

Lídři většiny politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) vzkázali šéfům států a vlád osmadvacítky, že by do čela nové EK měli nominovat vedoucího kandidáta vítězné frakce, tedy volebního lídra EPP Webera. Po úterním setkání lídrů politických skupin to řekl předseda dosavadního EP Antonio Tajani. 

Udo Bullman, zástupce socialistů, kteří jsou druhou největší frakcí, ale vzápětí řekl, že důležitější než konkrétní osoba je obsah toho, co bude nová Komise dělat, a že jeho frakce bude prosazovat Timmermanse. Proti byl zástupce liberální ALDE Guy Verhofstadt, jehož uskupení se hodlá spojit s koalicí Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který systém vedoucích kandidátů odmítá. 

Předsedu Evropské komise Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí „s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP“. Večer se v Bruselu sejdou šéfové států a vlád 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.

Konkrétní jedno jméno nového předsedy Komise by měl europarlamentu navrhnout řádný unijní summit, který se koná 20. a 21. června. Tusk chce mít do tohoto termínu otázku předsedy EK vyřešenou. Na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 33 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...