Babiš popřel, že by V4 chtěla navrhnout Šefčoviče na předsedu Evropské komise

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Hospodářské noviny se v souvislosti se svým zjištěním odvolávaly na několik zdrojů z okolí premiéra Babiše i Evropské komise. Babiš však zprávu popřel. „Chtěl bych určitě odmítnout spekulace o tom, že by V4 navrhovala pana Šefčoviče na nějakou pozici. My jsme se bavili (na neformálním summitu EU) v Sibiu, tam zazněla různá jména, ale žádný takový návrh neexistuje,“ prohlásil předseda vlády.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU. „Je dohoda na úrovni visegrádské čtyřky, že společným kandidátem našeho seskupení pro některou z vrcholných pozic v nových evropských strukturách je Maroš Šefčovič. Jsme přesvědčeni o tom, že Maroš má všechny předpoklady, aby takovou pozici zastával,“ řekl Lajčák. 

Eurovolby, které skončily v neděli, přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana (EPP). Už dala najevo, že se i letos hodlá držet systému takzvaných „vedoucích kandidátů“ a jako nástupce Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise bude prosazovat svého nynějšího „spitzenkandidáta“, Němce Manfreda Webera.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová tento systém podporuje, francouzský prezident Emmanuel Macron nechce, aby byl automatický. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce uvedla, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů států a vlád EU, kteří se v úterý v Bruselu sejdou. Ještě před odpoledním jednáním se francouzský prezident odděleně setká například s premiéry zemí V4.

Další kandidáti na šéfování Komise

V souvislosti s postem předsedy EK se objevují také další jména. Spekuluje se o zájmu nynějšího nizozemského místopředsedy Komise Franse Timmermanse nebo španělského ministra zahraničí Josepa Borella.

O funkci se ve volbách do Evropského parlamentu ucházely například i výrazné tváře liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt a Margrethe Vestagerová či český europoslanec Jan Zahradil, který byl lídrem konzervativní frakce ECR. Před volbami se objevovaly spekulace, že Macron bude chtít prosadit do čela Evropské komise unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera.

Podle Hospodářských novin by státy V4 mohly nakonec podpořit právě Barniera nebo například viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou výměnou za to, že se Šefčovič stane šéfem unijní diplomacie a vystřídá tak Federiku Mogheriniovou.

Většina frakcí chce Webera

Lídři většiny politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) vzkázali šéfům států a vlád osmadvacítky, že by do čela nové EK měli nominovat vedoucího kandidáta vítězné frakce, tedy volebního lídra EPP Webera. Po úterním setkání lídrů politických skupin to řekl předseda dosavadního EP Antonio Tajani. 

Udo Bullman, zástupce socialistů, kteří jsou druhou největší frakcí, ale vzápětí řekl, že důležitější než konkrétní osoba je obsah toho, co bude nová Komise dělat, a že jeho frakce bude prosazovat Timmermanse. Proti byl zástupce liberální ALDE Guy Verhofstadt, jehož uskupení se hodlá spojit s koalicí Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který systém vedoucích kandidátů odmítá. 

Předsedu Evropské komise Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí „s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP“. Večer se v Bruselu sejdou šéfové států a vlád 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.

Konkrétní jedno jméno nového předsedy Komise by měl europarlamentu navrhnout řádný unijní summit, který se koná 20. a 21. června. Tusk chce mít do tohoto termínu otázku předsedy EK vyřešenou. Na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 8 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 16 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 35 mminutami

Kvůli úmyslnému zkratu v rozvodně na západě Německa vypadlo pět bloků elektráren

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl. V úterý ráno přitom na východě Německa neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
08:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 2 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 4 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.