Evropská komise přetře průmysl na zeleno. Do regionů závislých na uhlí pošle 2,5 bilionu korun

Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních palivech získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy, oznámil výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který veřejnosti představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.

Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko, které se ke slibu jako jediné odmítlo připojit, chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné regiony.

Podle Timmermanse se však nebude systém podpory označovaný jako Just Transition Mechanism (JTM) omezovat pouze na oblasti s těžbou uhlí. „Je to vzkaz těžařům uhlí v Asturii (Španělsko), západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands a či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice,“ jmenoval možné příklady využití fondu Timmermans. Vyzval zároveň členské státy, aby vybraly regiony, pro něž by pomoc mohla být určena.

Vedle zmíněných 7,5 miliardy eur, které budou muset členské státy najít během očekávaných složitých rozhovorů o rozpočtu na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určených na kohezní politiku. Většina peněz by ale měla pocházet z vyvolaných investic či projektů Evropské investiční banky.

Plány jsou velké, peníze nebudou stačit

Europoslanci v úterý upozornili na některé nedostatky, které podle nich plán financování přechodu k ekologicky čisté Evropě má. Někteří z nich tvrdili, že vzhledem k očekávanému zájmu mnoha desítek regionů nebude sto miliard eur pro všechny zájemce stačit.

„7,5 miliardy eur pro stovku uhelných regionů na sedm let. To je zhruba 10 milionů ročně na region. Je to dost, aby byl přechod (na udržitelné hospodářství) spravedlivý pro všechny?“ označil objem fondu za nedostatečný německý poslanec za zelené Niklas Nienass, podle něhož není zdaleka jisté, zda se podaří získat slíbených 100 miliard.

Součást bilionového projektu

Komise označuje nyní zveřejněné plány pouze za nejnižší nutný základ budoucích investic. JTM má být součástí velkého investičního plánu, jehož prostřednictvím by Brusel chtěl v přístím desetiletí nalít do ekologicky udržitelných projektů až bilion eur. Sami eurokomisaři však přiznávají, že plán přechodu ke klimaticky odpovědné Evropě bude vyžadovat daleko více, odhadem čtvrt bilionu eur ročně.

Zástupce nejsilnější lidovecké skupiny europoslanců Siegfried Murešan stejně jako další europoslanci namítl, že by JTM neměl být financován ze zdrojů na politiku soudržnosti, tedy z peněz určených na rozvoj zaostalejších regionů. To tvrdí i vlády některých členských zemí včetně té české. Komise však v právě zveřejněném plánu počítá s tím, že ke zmíněným 7,5 miliardám přibude prostřednictvím spolufinancování až trojnásobek této částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...