Špičky evropských politických stran se v Maastrichtu střetly v první debatě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Debata se točila kolem otázek, jako je digitální ekonomika, boj s klimatickými změnami a udržitelný rozvoj Evropy. Kandidáti, mezi nimiž nechyběl ani šéf frakce konzervativců a reformistů (ECR) Jan Zahradil, se ale mohli vyjádřit také k dalším otázkám.
„Technologické společnosti používají data, která jim dáváte zadarmo, a vydělávají na nich miliardy. Tomu musíme zabránit. Vaše data byste měli vlastnit vy. A pokud je budete sdílet, měli byste vědět, že těmto firmám pomáháte získat miliardy, ze kterých navíc neplatí daně. Společnosti, které vydělávají na vašich datech, z nich musí platit daně,“ řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který bude v nadcházejících volbách lídrem Strany evropských socialistů.
Timmermans se kromě jiného několikrát poměrně důrazně opřel do amerického prezidenta Donalda Trumpa, například při ostré kritice jeho přístupu k ochraně klimatu, který označil za „idiotství“.
Výzvám budoucnosti dokáže čelit jen jednotná Evropa
Na pódiu v Maastrichtu se před převážně mladým publikem hovořilo anglicky. Své řečnické schopnosti předvedl i šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt, který zdůrazňoval nutnost jednoty Evropy.
„Budoucnost budou řídit impéria: Čína, Indie, Spojené státy nebo Ruská federace. Žít v takovém světě bude úplně jiné než před třiceti lety. Bude to svět, ve kterém budou tyto státy ohrožovat hodnoty a způsoby života a myšlení. Musíme vytvořit silnou a sjednocenou Evropu, která tomu bude schopná čelit,“ žádal Verhofstadt.
Jen mluvit o změnách klimatu nestačí
Při ochraně klimatu Verhofstadt mimo jiné vyzval k „ofenzivnějšímu přístupu“, kandidát zelených Bas Eickhout prosazoval, aby se centrem celého unijního snažení kromě ochrany klimatu – též třeba v obchodních smlouvách – stala likvidace chudoby.
„Klimatické změny jsou jednou z největších výzev, kterým musíme čelit, a to i na evropské úrovni. Tyto změny na sebe strhávají čím dál víc pozornosti, ale jenom mluvit o nich nestačí, musíme také jednat. Strana evropských Zelených ví, jak se k tomuto problému postavit. Musí to jít ruku v ruce se sociální spravedlností. To je nová Evropa, za kterou bojujeme. Zelená a sociální Evropa.“
Daně internetových gigantů ve prospěch sociálních systémů
Potřebu silnějšího evropského sociálního pilíře a například evropská pravidla pro minimální mzdu prosazovala zástupkyně evropské levice Violeta Tomičová: „Všechny společnosti jako Google, Amazon a Facebook by měly platit daně v zemích, ve kterých působí. Tyto peníze budou potřeba na sociální systém, vzdělání a také k přechodu na obnovitelné zdroje energie. Musíme se zbavit všech daňových rájů a vytvořit stejný daňový systém pro všechny.“
Jan Zahradil opakovaně zdůrazňoval, že hlavní slovo v unijním dění by měly mít členské státy, jejichž hospodářský výkon a podmínky se navzájem výrazně odlišují a které by třeba místo posilování evropské pobřežní stráže uvítaly v případě potřeby větší pomoc s rozvojem vlastních odpovídajících kapacit.
„V Evropě stále panují rozdíly mezi členskými zeměmi a my to musíme respektovat. Průměrný plat v Holandsku je dva tisíce eur, v České republice je to tisíc eur. Jde o jasný příklad toho, že celoevropské řešení problémů není vždy možné, v některých případech se musí najít řešení na míru.“
Všichni kandidáti například slíbili, že pokud by se skutečně dostali do čela budoucí Evropské komise, vybírali by do ní ženy a muže ve stejném počtu.
Přibližně hodinu a půl trvající debaty se nezúčastnil Manfred Weber. Právě on má zřejmě největší šanci vystřídat na podzim v čele Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, protože stojí v čele kandidátky Evropské lidové strany (EPP), jež nyní vede v průzkumech.
