Lídři zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu navrhli, aby se novou předsedkyní Evropské komise stala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Na Twitteru to uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk a oznámil i obsazení dalších klíčových pozic. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozhodnutí summitu o personálních otázkách úspěchem; ČR a V4 se podařilo zabránit příchodu spitzenkandidáta do čela Evropské komise.
Mimořádný summit rozhodl o obsazení klíčových pozic v EU. Babiš je s von der Leyenovou spokojený
Horizont ČT24: Kdo je Ursula von der Leyenová? (zdroj: ČT24)
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vybrali obsazení i dalších vrcholných pozic v EU. Post šéfa Evropské rady má připadnout belgickému premiérovi Charlesi Michelovi, příštím šéfem unijní diplomacie má být Španěl Josep Borrell a do čela Evropské centrální banky má nastoupit výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Nominace Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise i Borrella do role vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Podle Babiše bude europarlament o nové šéfce Komise hlasovat 16. července. S Borrellem jako členem svého týmu bude muset vyslovit souhlas i samotná von der Leyenová.
Nominaci von der Leyenové kritizuje německá opozice
Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) a Levice tvrdě kritizují nominaci von der Leyenové (CDU) a připomínají aféry na jejím úřadu. „Slzy radosti po Evropě u všech poradních firem: nové lukrativní trhy se najednou otevírají i mimo bundeswehr,“ napsala na Twitteru Alternativa pro Německo, která tak narážela na velkorysé odměny, které německé ministerstvo obrany za úřadování von der Leyenové platilo externím poradcům.
Případ, kterým se zabývá vyšetřovací výbor německého parlamentu, připomněl i šéf Levice Bernd Riexinger, když na Twitteru napsal, že se přinejmenším firma McKinsey i celá branže poradců mohou radovat. Předseda AfD Jörg Meuthen zase poukázal na kauzu lodi Gorch Fock, jejíž oprava se už mnohonásobně prodražila a která podle kritiků symbolizuje celkově neuspokojivých stav německé armády pod vedením šedesátileté političky.
TK Donalda Tuska k obsazení klíčových pozic v EU (zdroj: ČT24)
Velkou radost z nominace ženy, která ministerstvo vede už od roku 2013, nemá ale ani vládní CSU. „Manfred Weber by byl legitimním šéfem Komise, byla by to také nejdemokratičtější cesta. Je hořké, že demokracie prohrála a zákulisí vyhrálo,“ uvedl předseda strany a bavorský premiér Markus Söder. Političku sesterské CDU ale přesto podpoří. Pro Německo je podle něj dobré, že obsadí tento post. „Ale jásat dnes nemůžeme. Je to bod pro Německo, ale porážka pro Evropu,“ poznamenal.
Vedení koaliční sociální demokracie (SPD) v tiskové zprávě uvedlo, že nominaci odmítá jako nepřesvědčivou; nepovede podle něj k větší demokratizaci Unie. Sociálním demokratům vadí především to, že von der Leyenová vůbec nekandidovala ve volbách do Evropského parlamentu, natož aby stála v čele některé z kandidátek. Právě někdo z takzvaných spitzenkandidátů by přitom podle SPD měl stanout v čele Komise.
Macron: Von der Leyenová je velmi dobrým kandidátem
Francouzský prezident Emmanuel Macron dohodu unijního summitu ohledně obsazení klíčových postů v institucích Evropské unie označil jako plod německo-francouzské spolupráce. Von der Leyenová je podle něj velmi dobrým kandidátem na post předsedkyně Evropské komise. Kompromisní balíček jmen podle francouzského prezidenta zaručuje, že Evropa zůstane jednotná.
Řešení personálních tahanic přivítal také španělský premiér Pedro Sánchez, který jej označil za „velmi dobrou zprávu“. Proti návrhu nakonec nehlasoval žádný z členských států, jen při závěrečném rozhodování o nominaci von der Leyenové se zdržela německá kancléřka Angela Merkelová.
Výsledek hodnotí kladně kromě Macrona a Sáncheze i nizozemský premiér Mark Rutte či jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. „Obzvláště mě těší, že poprvé máme jako kandidáta do čela Komise ženu,“ hodnotila zase rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.
Podle španělského premiéra se zároveň ostatní unijní lídři zavázali, že v rámci nového uspořádání bude funkci eurokomisaře pro hospodářské a finanční záležitosti zastávat představitel evropských socialistů, k nimž patří i Sánchez. Italský premiér Giuseppe Conte zase avizoval, že jeho zemi v Komisi připadne hospodářská soutěž.
Politolog Květina: Pokud má dojít k dohodě, bude obsazení postů zřejmě bez Timmermanse (zdroj: ČT24)
Babiš doufá, že čeští europoslanci von der Leyenovou podpoří
Babiš doufá, že 21 českých europoslanců bude postupovat jednotně a při hlasování von der Leyenovou podpoří. Summit byl podle něj úspěšný i proto, že se podařilo zabránit, aby se vedení Komise ujal vedoucí kandidát evropských socialistů a nynější první místopředseda Komise Frans Timmermans. „Pro nás je důležité to, že jsme – Česko a země Visegrádu společně s Itálií – zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní,“ prohlásil Babiš.
Von der Leyenová je podle Babiše zkušená konzervativní politička, spolupracovnice kancléřky Angely Merkelové se zkušeností z vládní i soukromé sféry. Evropští i čeští politici a diplomaté ji podle českého premiéra dobře znají třeba z různých jednání Severoatlantické aliance. „Zná Českou republiku, zná náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než Timmermans,“ prohlásil Babiš.
Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše k obsazení postů ve vedení EU (zdroj: ČT24)
Český premiér summit i přes průtahy nakonec absolvoval celý, kvůli debatě o budoucnosti Evropy v příštích pěti letech nakonec zřejmě až na čtvrtek posunul významné domácí politické jednání v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem a šéfem koaličních sociálních demokratů Janem Hamáčkem.
Největší spory se vedly právě o obsazení funkce předsedy Evropské komise, který nahradí Jeana-Clauda Junckera. Před nedělním začátkem mimořádného summitu se v této souvislosti nejčastěji zmiňovalo jméno současného místopředsedy EK Timmermanse.
Proti volebnímu lídrovi evropských socialistů se ale postavily země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), Itálie i některé další země, které vedou premiéři z Evropské lidové strany (EPP). Těm se nelíbilo, že by se jejich strana, která vyhrála eurovolby, měla vzdát postu v čele EK ve prospěch socialisty.
Lídři EU se sešli na mimořádném summitu v Bruselu v úterý po předchozím neúspěšném setkání, které přerušili po více než osmnácti hodinách, aniž dosáhli kompromisu. Shodu chtěli najít nejpozději do středy. Ve Štrasburku se totiž sešli na ustavující schůzi poslanci Evropského parlamentu, kteří by si měli ve středu zvolit svého předsedu. Kdyby jej vybrali bez koordinace s Evropskou radou, bylo by hledání řešení personálního rébusu ještě složitější.