V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.
Lídři EU na mimořádném summitu v Bruselu vybrali obsazení vrcholných postů v EU, vyjma předsedy EP. O něm musí podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska rozhodnout sami europoslanci, summit by ale podle něj rád viděl v jeho čele nejprve socialistu a po dvou a půl letech zástupce lidovců. Podle Tuska je šance, že europarlament svého nového předsedu vybere ze zemí střední či východní Evropy, což zlepší geografické rozložení funkcí v EU. Volba předsedy EP začne ve středu v devět hodin ráno.
Nominovaní: Kellerová za zelené, Rigová za levici
Podle dřívějších odhadů diplomatů se čekalo, že summit podpoří do čela parlamentu bulharského socialistického poslance Sergeje Staniševa. Není však zdaleka jisté, zda poslanci zástupce druhé nejsilnější frakce Staniševa do čela EP zvolí. Ani v případě dohody s nejsilnějšími lidovci nemají tyto dvě skupiny nadpoloviční většinu hlasů a jsou odkázány na podporu posílených liberálů či zelených.
Právě jména jejich zástupců, bývalého šéfa liberální frakce Guye Verhofstadta či současné spolupředsedkyně skupiny zelených Sky Kellerové, se ve Štrasburku skloňovala v souvislosti s předsednickým postem nejčastěji. Německá politička Kellerová potvrdila, že ji strana nominovala pro středeční volbu. Jako další z kandidátek na vedoucí parlamentní post se prezentovala Španělka Sira Regová, kterou nominovala levicová frakce GUE/NGL.
Politik italské Demokratické strany Sassoli získal nominaci těsně před večerní uzávěrkou. Lidovci (EPP) ani třetí nejsilnější frakce liberálů (RE) s vlastními kandidáty nepřišli.
Volební lídr EPP Manfred Weber krátce před zveřejněním jména socialistického kandidáta uvedl, že lidovci jsou připraveni jej podpořit. Podle informací ČTK chtějí před středeční volbou se Sassolim hovořit i zástupci RE, kteří uvažují o jeho podpoře. Pokud by získal hlasy těchto tří frakcí, byl by zvolen předsedou EP na 2,5 roku.
Farageovi poslanci se otočili zády při hymně EU
O rozruch se během zasedání postarali členové britské protiunijní Strany pro brexit. Při zpěvu Ódy na radost, neoficiální hymny EU, se demonstrativně otočili zády k předsednickému pultu, a dali tak najevo svůj odmítavý postoj k setrvání Británie v EU.
Vysloužili si za to kritiku od předsedajícího Antonia Tajaniho i od svých britských kolegů. „Je to otázka respektu. Neznamená to, že nutně musíte sdílet hodnoty Evropské unie. Když slyšíte hymnu jiné země, postavíte se,“ pokáral je Tajani. Vůdce konkurenčních britských labouristů v europarlamentu Richard Corbett označil gesto Farage a spol. za „trapné“.
Farageova nová formace se v květnových volbách ziskem 29 křesel stala vůbec nejsilnější ze všech 190 národních stran, které mají v EP své zástupce. Farage hodlá přispět k tomu, aby jeho země a s ní i 73 britských europoslanců opustila Unii v aktuálně dohodnutém termínu do 31. října. Pokud k tomu však nedojde, chce se svými kolegy setrvat v EP déle.
Katalánští separatisté nedorazili
Ustavující schůze se neúčastní trojice katalánských separatistických europoslanců. Carles Puigdemont a Antoni Comín si kvůli obavám z uvěznění nevyzvedli v Madridu své poslanecké pověření, třetí europoslanec Oriol Junqueras je už přes rok a půl ve vazbě. Vedení EP jim neumožnilo dostavit se na schůzi.
To vyvolalo protesty některých poslanců v sále, kteří požadovali jejich vpuštění do budovy, na což Tajani nijak nereagoval. Před budovou EP demonstrovaly za katalánské separatisty asi čtyři tisícovky lidí.
- Evropský parlament má ve svém devátém pětiletém funkčním období 751 poslanců, z nichž více než 60 procent jsou nováčci. Tři pětiny členů EP tvoří muži a 40 procent křesel připadlo ženám. Do parlamentních lavic zasedli zástupci 190 politických stran.
