Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Ty dohromady získaly zhruba 112 mandátů ze 751 křesel a na společně deklarovaný cíl rozkladu evropské integrace to tedy stačit nebude.
Italský vicepremiér a šéf tamní protiimigrační strany Liga Matteo Salvini před volbami avizoval, že chce Unií otřást. Jeho Liga nakonec na Apeninském poloostrově skutečně drtivě vyhrála a s 34,3 procenta zdvojnásobila zisk z loňských parlamentních voleb.
„Dnes vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti,“ komentoval vítězství Salvini na tiskové konferenci v Miláně.
Současně uvedl, že už s blahopřáním telefonoval Marine Le Penové, předsedkyni vítězného francouzského krajně pravicového Národního sdružení, a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož Fidesz v Maďarsku vyhrál se ziskem více než 50 procent hlasů. „S nimi chci vystavět novou Evropu,“ dodal Salvini.
Orbán, jehož Fidesz až dosud zasedal v řadách evropských lidovců, se ovšem ke vstupu do Salviniho bloku nacionalistické pravice nevyjádřil – a odpovědi na tuto otázku se vyhnul už během volební noci. Prohlásil pouze, že v Bruselu jsou nutné změny.
„Vítězství ve volbách znamená, že Maďaři nám svěřili úkol zastavit imigraci po celé Evropě,“ sdělil svým příznivcům v Budapešti. Fidesz podle něj chce „chránit křesťanskou kulturu“ a „bude spolupracovat s kýmkoliv, kdo chce zastavit imigraci“.
Frakce sdružující euroskeptické strany posílily
Podle celounijních výsledků ve Štrasburku v nadcházejícím období výrazně oslabí obě dominantní frakce – lidovci a socialisté – a navíc ztratí dosavadní společnou většinu. Dohromady získají 326 křesel z celkového počtu 751. Na koalici tedy budou muset vyjednávat s novými partnery patrně z řad liberálů, kteří budou mít 109 mandátů.
Politické rodiny sdružující protiunijní a nacionalistické strany naopak nově posílí. Evropa svobody a přímé demokracie, kam se řadí například německá AfD, získá 54 mandátů. Evropa národů a svobody, k níž se hlásí Národní sdružení Marine Le Penové či PVV Geerta Wilderse, bere 58 mandátů.
S celkovým počtem 112 křesel tak euroskeptici v parlamentu zastanou téměř patnáct procent mandátů. Zmíněné strany přitom nejsou jedinými uskupeními, která reprezentují silný pronárodní proud proběhlého hlasování.
Reuters: Polští nacionalisté bojují proti západnímu liberalismu
V Polsku vyhrála volby vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, až dosud součást frakce konzervativních reformistů (z českých stran v tomtéž křídle zasedá ODS). Podle předběžných výsledků, které v pondělí ráno zveřejnila polská volební komise, konzervativní a nacionalistická formace získala 46 procent hlasů, zatímco opoziční Evropská koalice zhruba 38 procent.
Silné zastoupení PiS v EP tak podle agentury Reuters posílí sbor populistů v Evropě, kteří sdílejí široký cíl vrátit moc členským státům EU. Reuters poznamenává, že polská vládní síla pojala evropské volby jako boj proti západním liberálním hodnotám, které údajně ohrožují tradiční způsob života v silně katolickém Polsku.
Na Slovensku posílil Kotleba
Také na sousedním Slovensku posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko, když získala 12 procent hlasů. A s téměř pěti procenty hlasů zasedne v Evropském parlamentu i řecké neonacistické hnutí Zlatý úsvit, kterému připadne jedno křeslo.
Do Evropského parlamentu směřují znovu zástupci protiimigrační a k Unii velmi kritické Alternativy pro Německo (AfD), která získala 11 procent hlasů. Bodovala především na východě Německa. Strana ale víceméně zopakovala svůj výsledek z minulých voleb a větší nárůst nezaznamenala.
Odchod britských europoslanců oslabí protiunijní strany v EP
Samostatnou kapitolou je úspěch Strany pro brexit europoslance Nigela Farage v Británii. Podle předběžných výsledků Farageovu stranu volilo 31,6 procenta hlasujících, a získá tak 28 křesel. Pro srovnání tradiční konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové získala 29 křesel a zmíněná italská protiimigrační Liga 28.
Strana pro brexit chce prosazovat odchod z EU bez dohody, její zástupci kritizují tradiční strany a instituce. Británie by však měla na konci letošního října z Unie odejít. Pokud Britové skutečně EU opustí, odejdou ve stejnou chvíli i jejich europoslanci, včetně těch Farageových. To bude znamenat další oslabení nacionalistických stran, které v parlamentu zůstanou.
Britský odchod z EU by byl nicméně dobrou zprávou pro protiunijně zaměřenou nizozemskou PVV Geerta Wilderse. Ta získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.
Neúspěch Wildersovy PVV, která dosud měla v Evropském parlamentu čtyři zástupce, komentátoři připisují rostoucí popularitě nové pravicové populistické a euroskeptické strany Fórum pro demokracii (FvD). Ta získala necelých 11 procent hlasů a tři mandáty. Strana, kterou v roce 2016 založil nyní šestatřicetiletý novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví i euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.
Populisté na severu Evropy oslabili
Protiimigrační strany naopak neslavily výrazný úspěch na severu Evropy. Těžkou porážkou Dánské lidové strany skočily eurovolby v Dánsku, kde si strana oproti roku 2014 pohoršila téměř o 16 procent. Tentokrát se jí podařilo získat pouze 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě.
Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, kde jim průzkumy předpovídaly výraznější úspěch. Protiimigrační Švédští demokraté skončili s 15,4 procenta třetí a Strana Finů je s 13,8 procenta na čtvrtém místě.
Pro Stranu Finů jsou podle finských médií eurovolby zklamáním, protože nedokázala zopakovat svůj výsledek z dubnových parlamentních voleb, kdy si připsala 17,5 procenta. „Zdá se, že politické strany dokázaly lépe zmobilizovat voliče se zájmem o takové otázky jako klimatické změny a sociální spravedlnost než voliče toužící uzavírat hranice,“ řekla deníku Yle politická komentátorka Maryan Abdulkarimová žijící v Helsinkách.
V Česku národovecký proud reprezentuje strana Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD), která s výsledkem 9,14 procenta získala dva mandáty. Okamura na tiskové konferenci uvedl, že získaný počet křesel je přesně podle plánu.
