Prezidenti a premiéři členských zemí EU se zatím nedohodli na kandidátech pro posty ve vedení Unie. Summit v Bruselu proto přerušili a jednat začnou znovu v úterý v jedenáct hodin dopoledne. Jednání skončilo bez úspěchu po více než osmnácti hodinách. Členské státy zřejmě dál dělí jméno socialistického reprezentanta Franse Timmermanse jako možného kandidáta do funkce předsedy Evropské komise.
S Timmermansovou nominací má problém zjevně větší skupina zemí než jen státy jako Polsko, Maďarsko, Česko či Itálie, které své pochybnosti formulovaly už o víkendu. Diplomaté zmiňují také například skeptický postoj Irska, Chorvatska, Rumunska, Litvy, Lotyšska či Malty.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by tyto státy neměly být přehlasovány. „Hlasovat proti celé (visegrádské) skupině a proti zemi, jako je Itálie, to by bylo velmi obtížné,“ citovala kancléřku agentura Reuters.
„Pan Timmermans určitě může zastávat nějaký jiný významný post v rámci evropských struktur,“ míní český premiér Andrej Babiš. Nynějšího prvního místopředsedu kritizuje za migrační kvóty a „předsudky“ vůči zemím středoevropského regionu, včetně Rakouska. „To jen potvrzuje, že si myslím, že Evropská komise nemá dělat politiku,“ podotkl.
„Musíme vybírat takové lidi, kteří dokážou hledat a vytvářet kompromisy. Nová Evropa potřebuje nové tváře, které na jiné neútočí, které nehledají problémy, ale snaží se zemím pomáhat,“ zdůraznil při odchodu z jednání polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki.
Jak v pondělí ráno připomněl italský premiér Giuseppe Conte, jeden z mála přímých účastníků jednání, který zatím hovořil s novináři, konsenzus tak summitu zatím jednoznačně chybí. Před předsedou schůzky Donaldem Tuskem tak nyní stojí otázka, zda o věci nechat rozhodnout hlasováním a zda by takový postup byl veřejný či tajný. I to by totiž mohlo případný výsledek ovlivnit.
Ani někteří předsedové států či vlád hlásící se k Evropské lidové straně (EPP) nejsou s Timmermansovou nominací spokojeni. Jeho socialisté skončili totiž v květnu v eurovolbách až „druzí na pásce“, a tak by podle části zástupců vítězných lidovců neměli mít nárok obsadit klíčovou funkci.
V čele europarlamentu by mohl být Weber, Radu by mohla řídit Georgievová
Diplomaté dál za možnou součást rodící se případné dohody považují volbu zástupců EPP do funkce předsedy europarlamentu, kam by měl zamířit Manfred Weber, a do vedení samotné Evropské rady. Její řízení by tak po Tuskovi mohla převzít někdejší eurokomisařka se zkušeností ze Světové banky Kristalina Georgievová z Bulharska.
Na evropské liberály by při takovém modelu zbylo křeslo šéfa či šéfky unijní diplomacie, ať už by do něj usedl končící belgický premiér Charles Michel nebo dosavadní komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová z Dánska.
Několik diplomatů ale při popisování těchto možností před novináři opakovaně zdůrazňovalo, že vše jsou jen varianty, které se mohou měnit.
Mluví se o dalším mimořádném summitu
Prezidenti a premiéři tak chtějí rozhodnout o celém „balíčku“ křesel. S věcí souvisí i obsazení křesla v čele Evropské centrální banky (ECB).
Je ale možné, že summit domluví jen některá jména, nebo se politici nedohodnou vůbec. V takovém případě diplomaté v kuloárech zmiňují 15. červenec jako nejpravděpodobnější datum dalšího mimořádného summitu EU ke stejnému tématu.
Rozhovory jsou vleklé a složité, protože lídři vyvažují zájmy evropských stranických rodin, snaží se dosáhnout rovnoměrného rozložení funkcí mezi jednotlivé evropské regiony a také hledají spravedlivé zastoupení mužů a žen.
Tusk a účastníci summitu se snaží dojednat celý „personální balíček“ před ustavující schůzí nového europarlamentu, na níž by měli europoslanci ve středu zvolit nového předsedu instituce. Pokud tak učiní bez koordinace s Evropskou radou, tedy s premiéry a prezidenty, stane se už nyní komplikovaný rébus ještě složitějším.
