Předseda Evropské komise z frakce socialistů, předseda Evropského parlamentu lidovec a předseda Evropské rady z liberálního uskupení – tak si podle DPA představuje nynější šéf rady Donald Tusk nové rozvržení klíčových pozic v Evropské unii. O konkrétních jménech se nezmínil. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dal ale před odjezdem na summit, který má o rozvržení klíčových pozic rozhodnout, najevo, že odmítá, aby se šéfem EK stal hlavní kandidát socialistů Frans Timmermans.
Timmermans šéfem komise, Weber parlamentu a rada pro Macronovu frakci? Podle Tuska východisko pro jednání
Donald Tusk podle zdroje DPA na schůzce s předsedy frakcí Evropského parlamentu nehovořil o konkrétních jménech, ale navrhl, jak by si nejsilnější evropská uskupení mohla rozdělit tři hlavní posty. Pokud by ale funkci předsedy Evropské komise skutečně získali socialisté, zřejmě by nominovali Nizozemce Franse Timmermanse, který byl tzv. spitzenkandidátem frakce.
Evropská lidová strana by pak získala posty předsedy Evropského parlamentu a také šéfa unijní diplomacie, jeden z nich by mohl obsadit Manfred Weber. Ten byl původně kandidátem nejsilnější frakce na předsedu komise, v pátek ale německý list Die Welt informoval, že na summitu G20 vznikla dohoda zúčastněných politiků, že Weber čele EK nebude.
Post předsedy Evropské rady by potom měl podle Tuskova návrhu připadnout liberální frakci Obnova Evropy (dříve ALDE).
Zatímco Tusk o jménech přímo nehovořil a pouze naznačoval, francouzský prezident Emmanuel Macron naproti tomu před začátkem summitu řekl, že by v klíčových pozicích chtěl vidět zkušené lidi a několik jmen rovnou přednesl. Zmínil se o Timmermansovi a také o bývalém francouzském ministru zahraničí, někdejším eurokomisaři a také evropském vyjednavači o brexitu Michelu Barnierovi či dánské eurokomisařce Margrethe Vestagerové.
Řešení by ale podle něj mělo odrážet geografickou rovnováhu napříč unií i co nejspravedlivější zastoupení mužů a žen.
V4 nechce o spitzenkandidátech ani slyšet. Podle Merkelové jsou „součástí řešení“
Tuskův návrh na obsazení postů v čele evropských institucí by měl být pouhým výchozím bodem pro jednání, ke kterému se večer v Bruselu sejdou šéfové států a vlád EU. Již nyní je jisté, že pokud by chtěli socialisté prosadit Timmermanse do čela EK, budou mít těžkou práci. Český premiér Andrej Babiš řekl před svým odletem, že celá visegrádská skupina odmítá, aby Evropskou komisi vedl kterýkoli ze spitzenkandidátů.
„Naše pozice je, aby předseda Evropské komise byl někdo, kdo nebude rozdělovat Evropu a bude vnímat náš region,“ řekl Babiš. V nedělních Otázkách Václava Moravce pak jmenovitě odmítl kandidaturu Franse Timmermanse s tím, že on není tím, „kdo regionu rozumí, který není kritický z hlediska našich názorů na ilegální migraci, kvóty, rozpočet, vnitřní trh“.
Timmermans z pozice dosavadního místopředsedy Evropské komise ostatně některé země východní části EU kritizoval kvůli nedodržování pravidel právního státu. Mezi kritizovanými zeměmi bylo například Polsko, Maďarsko či Rumunsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán se připojil k Babišovi, když před jmenováním Timmermanse do čela EK důrazně varoval v dopise pro předsedu Evropské lidové strany Josepha Daula. Míní, že kdyby EPP kandidáta socialistů podpořila, šlo by o „vážnou, ba historickou chybu“.
Připomněl, že lidovci zůstali po květnových volbách nejsilnější frakcí – tedy je vyhráli – nemyslí si tedy, že by byl důvod se klíčového postu vzdát. Daula vyzval, aby udělal vše proto, aby „takové porážce“ zabránil.
Merkelová očekává obtížná jednání
Zastánkyní spitzenkandidátů by mohla být německá kancléřka Angela Merkelová, která i po summitu G20 řekla, že je stále považuje za „součást řešení“. Merkelová ovšem soudí, že jednání budou „velice obtížná“, zejména se při nich chce vyhnout konfliktu s Evropským parlamentem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dal najevo, že princip hlavních kandidátů odmítá. Babiš však v neděli upozornil, že „bohužel pan prezident Macron změnil názor na spitzenkandidáty“.
Kromě předsedy Evropské komise, Evropské rady, Evropského parlamentu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se na summitu bude hledat vhodný kandidát i do čela Evropské centrální banky. O něm by se ale podle prezidenta Macrona mohlo definitivně rozhodnout až později.
